Pod Tatrami vzniká ekologická vesnice, lidé budou žít i v domech z hlíny

  • 66
Unikátní projekt ožívá v podhůří slovenských Tater. Na zhruba stohektarovém pozemku vyroste šedesátka rodinných domů ze dřeva, nepálených cihel, hlíny, kamene či slámy. Vyznavači ekologického bydlení budou mít k dispozici školku a když vypěstují víc, než snědí, o prodej přebytků se za ně postará jejich akciovka.

Projekt vzniká jako součást vesnice Mlynica nedaleko Popradu. V budoucnu má lokalitu osídlit jednašedesát rodin, přičemž každá bude mít k dispozici pozemek o rozloze jednoho hektaru (100 krát 100 metrů).

Svůj pozemek si majitel nesmí trvale oplotit, soukromí pro svou rodinu může vytvořit výhradně s pomocí živého plotu. Alespoň polovinu každé parcely mají dle vytvořeného architektonického manuálu zaplnit stromy a keře. „Odhadujeme, že se celkově podaří vysadit možná až 100 tisíc dřevin,“ přibližuje PR manažerka Marcela Nováková.

Každý majitel může zastavět nanejvýš pět procent pozemku. Developer dá vlastníkům parcel na výběr ze tří typů staveb, dům si však mohou nechat navrhnout i individuálně, přidrží-li se doporučených postupů. Z jakých materiálů mohou stavět, totiž definuje samotný územní plán lokality.

„Plán v závazné části jasně stanovuje materiálový rámec, ve kterém se může stavebník pohybovat. Upřednostňovat má například dřevo, nepálené cihly, slámu, hlínu či kámen. Přípustné je i použití železobetonových konstrukcí, ale pouze těch základových,“ vysvětluje Nováková.

Vesnice pro dvě stě lidí

Příprava projektu už trvá přes čtyři roky, s pomocí odborníků na přírodní architekturu, vodní management, odpadové hospodářství či arboristů a permakulturních designerů se koordinátorům podařilo změnit územní plán obce a vytvořit územní plán „ekozóny“.

„Připomínkovací a schvalovací proces trval skoro půl druhého roku. Jelikož jde o komplexní projekt s mnoha inovativními řešeními, s nimiž na Slovensku ještě není mnoho zkušeností, i hledání odborníků na tu kterou oblast nějaký čas zabralo,“ připouští Nováková.

Vizualizace budoucí podoby lokality Krásné Sady. Pozemky budou od sebe oddělené výhradně s pomocí živých plotů.

Příští rok developer dokončí pokládání inženýrských sítí. Na většině prodaných parcel už také majitelé začali s prvními terénními úpravami, hloubením stavebních jam či výsadbou stromů. Příští rok na jaře už by někteří mohli začít s výstavbou. Prodané jsou zatím čtyři pětiny pozemků, pro rekreaci je vyčleněno devět parcel a jsou více než dvojnásobně drahé.

„Chtěli jsme vyjít vstříc těm, kteří by tu rádi měli jen chatu nebo víkendový dům, ale většina pozemků je pro trvalé bydlení. Očekáváme, že v nejbližších letech tu bude žít zhruba 200 obyvatel. Projekt však nepředstavuje uzavřený koncept, kterýkoli majitel sousedních pozemků se může přidat,“ říká manažerka. Stejně tak může každý majitel svůj pozemek i s domem v budoucnu prodat.

Prodej nadbytečné zeleniny obstará akciovka

K některým segmentům života ve vesničce se vztahují poměrně striktní stanovy, třeba na pěstování zeleniny a ovoce. Výpěstky budou obyvatelé vesnice smět hnojit pouze organickými hnojivy povolenými pro ekologické hospodaření. Naopak nesmí vysazovat nepůvodní, invazní či expanzivní druhy s výjimkou ovocných stromů.

Energeticky nezávislá obec

Vesnice je soběstačná, pokud jde o elektrickou energii, ale také o potraviny.

Kde jinde než ve Skandinávii, konkrétně v Norsku, mohla vzniknout první eko-vesnice. Spojily se zde principy ekologického bydlení i ochrana životního prostředí. Energeticky úsporné domy skvěle zapadly do okolní přírody.

Pokud by někdo vypěstoval víc, než dokáže spotřebovat, případně se chtěl pěstováním živit či si jeho prostřednictvím přivydělat, o prodej nadprodukce se starat nemusí. Za všechny ho vyřeší akciová společnost Krásné Sady, jejímiž akcionáři budou všichni majitelé pozemků.

V centru lokality již nyní vyrůstá vzdělávací areál, u vstupu vznikne v budoucnu komerční zóna určená pro obchody a služby. Příští rok začne výstavba mateřské školky.

„Krásné Sady nabízejí nový pohled na bydlení tak, aby rozvoj krajiny směřoval k trvalé udržitelnosti. Zamýšleli jsme se nad otázkami prostředí, do jaké míry je harmonické, v jakém souladu je náš život s přírodou, jak se stravujeme i jak trávíme volný čas,“ dodává manažerka s tím, že stejný koncept chce společnost využít i v dalších slovenských a českých lokalitách.