Hřbitov se nachází v místech, kde v první polovině 20. století stála stará Karvinná a v nedalekých hornických koloniích žily tisíce lidí.
Současné centrum města je vzdáleno šest kilometrů a v části Doly žije zlomek obyvatel, čemuž odpovídá i stav hřbitova. Členové klubu, ve kterém se sdružují lidé z polské komunity žijící na Karvinsku, na něj narazili počátkem září.
„Domluvil jsem člověka s motorovou pilou a rozeslal kamarádům e-mail, že potřebuji aspoň čtyři chlapy, kteří by nařezané dřevo tahali pryč. Celkem nás na první brigádu dorazilo deset,“ popisuje Stanisław Kołek.
Církev nemá dostatek peněz
Od té doby zorganizovali ještě další dvě brigády. „Na druhou přišlo dvanáct lidí a na třetí už dvacet,“ těší Kołka a dodává, že na jaře chystají pokračování.
Vzhledem ke stavu hřbitova je práce dost a pomohlo i město, když zajistilo pomoc technických služeb při řezání a odklízení dřeva. „Majitelem pozemku je Slezská církev evangelická, která se o hřbitov nestarala. Této iniciativě však fandíme a podporujeme ji,“ řekl náměstek primátora Karel Wiewiórka.
Karvinský pastor evangelické církve Jan Cieślar potvrdil, že stav hřbitova je pro něj bolestivým tématem: „Nemáme dostatečné finanční prostředky, abychom s tím mohli něco dělat. Kapli rozebrali sběrači kovů. Pozemek jsme nabídli zdarma městu, ale není o něj zájem.“
Exhumace těl využilo jen dvacet pozůstalých
Místo už dlouhá léta neslouží jako pohřebiště a majitelé hrobů neplatí poplatky. Církev dala v 90. letech pozůstalým možnost těla exhumovat a nechat je převézt na jiný hřbitov. „Platilo to tehdy OKD z důlních škod. Této možnosti využily asi dvě desítky lidí,“ dodal Cieślar.
Jenže náhrobků jsou v místě stovky, na většině jsou polská jména. Tato národnost totiž byla na Karvinsku před sto lety výrazně zastoupena. Dobrovolníci se snaží místu vrátit důstojnost. „Budeme v tom pokračovat a doufáme, že se k nám přidají další lidé. Zejména mladí,“ věří Kołek.
