Hon na pevné částice pokračuje. Brzdy dostanou vysavače

  • 444
Bojovníci proti škodlivým pevným částicím mají nového nepřítele – brzdy. Podle vědeckých prací se totiž z brzdového obložení auta uvolňuje víc škodlivých látek než z výfuku auta s moderním motorem splňujícím normu Euro 6. Řešení? Vysavač nebo filtr.

Černá vrstva šmíru, kterou je tak těžké při každém mytí dostat z kol auta, je pro plíce větší hrozbou než pevné částice, které dnes opouští výfuky aut s moderními motory. S touto myšlenkou začínají vznikat prototypy vysavačů, které by prach létající od brzd zachytávaly. A bystří už i Evropská unie – od roku 2014 má v rukou odbornou studii, která před emisemi z prachu brzd varuje.

Během pár let tak možná mezi řidiči neoblíbené filtry pevných částic dostanou mladší sourozence, jen budou umístěné na brzdových třmenech.

Brzdy, pneumatiky, vozovka. Noví znečišťovatelé číslo jedna

Argumenty jsou jasné: zatímco dnešní motor splňující normu Euro 6 vylučuje asi 5 miligramů nebezpečných mikročástic na jeden kilometr, z brzd se jich do vzduchu dostává třicet miligramů. Podle studie, kterou si nechala vypracovat Evropská komise, bude v roce 2030 z brzd a také z pneumatik pocházet 90 procent nebezpečných pevných částic, které auta vytvoří. Ročně to jsou desítky tun, které podle zdravotních studií končí v plicích Evropanů a mohou mít rakovinotvorné účinky.

Podobné údaje má i francouzský institut sledující kvalitu ovzduší v Paříži. Podle něj zavedení filtrů pevných částic výrazně zlepšilo situaci, pozornost je však třeba obrátit právě na brzdy a pneumatiky. „V roce 2008 se opotřebení brzd, pneumatik a vozovky podílelo na emisích pevných částic z 29 procent, nyní je to 70 procent,“ uvádí úřad.

Minimálně několik výrobců se už proto začalo zabývat vývojem systémů, které mají prach zachytit. Jedním z nich je francouzská firma Tallano, ta si patentovala vysavač, který z každého kola při brzdění odsává uvolněný prach. Ten se ukládá do zásobníků, které jednou za čas řidič vyčistí, nebo se o tuto špinavou práci postará servis. „Už existují systémy odsávající prach, ale ovlivňují schopnost chlazení brzdového kotouče. Tento systém negativní vlivy eliminuje,“ uvádějí Francouzi v podkladech pro patent. Systém by měl fungovat pouze na principu tlaku vzduchu, nepotřebuje tedy žádný pohon a podle všeho ani složitou techniku, která by se mohla porouchat.

Nebudete muset drhnout disky, lákají výrobci

Další řešení představil letos na autosalonu ve Frankfurtu výrobce filtrů Mann+Hummel. Firma vyvinula speciální filtr, který škodlivé částice zadržuje. Díky velmi jednoduchému principu je možné jej osadit i dodatečně, teoreticky by jej tak mohli začít používat i majitelé starších aut. I německý výrobce se dušuje, že filtr rozhodně neovlivní funkci brzd, hlavně jejich správné chlazení.

Obě firmy kromě ekologie propagují i další výhodu sběru brzdového prachu – řidičům odpadne zmíněné umývání špinavých disků kol. Ty jsou totiž ušpiněné právě od brzdového obložení. Důkaz je vidět na první pohled – více zašpiněná jsou vždy přední kola, která mají větší brzdové kotouče a vyvíjejí větší brzdnou sílu. A kdo pamatuje bubnové brzdy, ví, že disky měl špinavé leda od bláta.

Nejde jen o auta, v hledáčku je metro i vlaky

Evropská unie zatím plošné zavedení podobných systémů neprojednávala, veřejně je ovšem k dispozici zmíněná studie, která dopady emisí pevných částic zkoumala. Podle jejich závěrů proběhlo už několik laboratorních testů, které potvrdily, že mikročástice z brzdového obložení mohou být zdraví škodlivé. Přibližně z poloviny jej totiž tvoří kovy.

Vysavače by se neměly objevit jen na autech, mnohem pravděpodobnější je, že nejdřív zamíří na mnohem větší stroje – francouzská Agentura pro ochranu životního prostředí totiž v roce 2015 změřila koncentrace škodlivých mikročástic v metru a na podzemních nástupištích nádraží.

Výsledky byly horší, než se čekalo. Zatímco ve volném prostoru je průměrná koncentrace nejškodlivějších mikročástic označovaných PM 10 (tedy menších než 10 mikronů) 25 – 30 mikrogramů na kubík vzduchu, v metru je to 70 až 120 mikrogramů. A ve špičce, kdy soupravy jezdí nejčastěji, to může být až 1000 mikrogramů.