Vzácný pruhovaný kocourek a kočička se narodili před šesti týdny. Samička byla od počátku menší a měla zdravotní obtíže, které naštěstí během následujících dnů po léčbě antibiotiky odezněly.
„Banya brzo po porodu přenesla svá mláďata z porodního boxu do expozice a na přítomnost lidí reagovala nervózně. Proto jsme část pavilonu uzavřeli,“ vysvětlil ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, proč návštěvníci tygřata uvidí až po pár týdnech, kdy už se v expozici pěkně rozkoukávají.
Má to opodstatnění. „Odchov tohoto poddruhu tygra je velmi složitý, naposledy se v Evropě podařil před čtyřmi roky v Halle (odkud pochází právě Banya). V přírodě přitom přežívají už jenom poslední dvě až čtyři stovky tygrů malajských,“ dodal Bobek.
Veškerá péče je na tygřici, chovatelé jen vyberou jména
Obě mláďata byla ve středu před novináři opět zvážena: sameček už má 5,16 kilogramu, samička necelé čtyři (3,78 kg). „Růst probíhá srovnatelně s údaji od kolegů z Německa, sameček kopíruje růstovou křivku téměř přesně. Samička je stále drobnější, ta zatím ztrátu nedohnala,“ řekl kurátor savců Pavel Brandl.
Proč je Banya teprve v 11 letech poprvé matkou?Kompatibilita partnerů je u malajských tygrů velký problém a v Praze se chovatelé dlouhé roky snažili sestavit fungující chovný pár. „Předchozí pokusy zkrátka úspěšné nebyly, a protože Banye tikaly bilogické hodiny, zkoušeli jsme i umělé inseminace, a to přesto, že jsou u velkých kočkovitých šelem málo efektvní. Stále to byla šance,“ vysvětluje kurátor savců Pavel Brandl.   Vlevo šestitýdenní tygřata, vpravo otec Johan. Až se samcem Johannem se chovatelům podařilo sestavit pár, který se toleruje. “Nelze říct, že by se vyloženě milovali, ale zhruba po roce pokusů se Banye letos na jaře podařilo poprvé zabřeznout,“ popisuje Brandl. Jak už to u koček často bývá, tato první koťata se odchovat nepodařilo, ta současná už mají mnohem větší šanci. Narodila se 3. října a Banya u nich zpočátku trávila veškerý čas, ani se nešla pořádně vyprázdnit. Starostlivá tygří matka se od koťat vzdálila až po týdnu a tehdy se k nim poprvé dostali chovatelé, aby mohli určit jejich pohlaví a zvážit je. |
Dobře ví, že teprve s růstem koťat se zvedá šance jejich úspěšného odchovu. Na chovatelích je vytvoření takových podmínek pro kojící matku, aby se cítila dobře a pokračovala ve vzorné péči o mláďata. Což se zatím daří. Chovatelé tygřici s mláďaty stále monitorují a pokud se chce Banya třeba proběhnout ve venkovním výběhu, pustí ji. Ovšem bez koťat, kterým by chladné počasí rozhodně neprospělo.
Není divu, že po letech peripetií, kdy se nedařilo úspěšně spojit chovný pár těchto ohrožených zvířat, který by byl schopen přivést na svět potomstvo, je pro chovatele pohled na Banyina koťata batolící se po expozici velkým zadostiučiněním. A pomalu přemýšlejí, jaká jim vyberou jména.
Nicméně pořád mají na paměti, že odchov vzácných tygřat je během na dlouhou trať. „Malí tygři žijí s matkou zhruba rok a půl, takže našim šestitýdenním tygřatům zbývá do osamostatnění ještě hodně času,“ vysvětluje kurátor. Kritickým obdobím, kdy se naděje přehoupne ze stadia očekávání do pozitivního očekávání, je pak podle Brandla zhruba půlrok věku tygřích mláďat.
Zatím je skvělou zprávou, že Banya je opravdu pečlivá a starostlivá matka a své potomky pravidelně kojí, čistí a masíruje jim bříška, aby se dobře vyprazdňovala. A její zatím hodně nejistě se batolící potomci se už pomalu začínají projevovat jako pořádné šelmy - láká je maso. Zuby sice ještě nemají, ale aspoň ho olizují. I když jsou ještě zcela závislí na mateřském mléku.
Staří chovatelé sice dávali malým tygřatům mleté maso, nicméně v praxi ho pak stejně většinou jako první sežrala jejich matka, vzpomíná Pavel Brandl. Proto budou chovatelé pokračovat v nastaveném krmení kojící tygřice. „Kdy se koťata začnou přiživovat masem, záleží na vývoji jejich zubů,“ vysvětlil.
Podívejte se na Banyu s potomky krátce po porodu:
12. října 2017 |
