Škola v Proseticích vzdělává děti cizinců, těm už patří i kus sídliště

  • 121
Je to deset dnů, co na sociální síti rasisté útočili na prvňáky ze Základní školy Plynárenská v Teplicích. Rodiče se pořád bojí a děti do školy doprovázejí. Skladba třídy, v níž xenofobům vadili Romové a Arabové, je ale logická a vyplývá ze situace na sídlišti Prosetice i v celém městě.

„To víte, že se bojíme. To se může stát jenom u nás. Nikde jinde ve světě,“ říká mladá Romka, která právě přivedla svého prvňáčka před Základní školu Plynárenská, a spěchá pryč.

„Docela se bojím, podle toho co jsem slyšela. Syn chodí do nulky,“ říká další, už sdílnější paní. Představuje se jako Olga Janová. „On to ani neví, že se tady něco děje... S narážkama na nás, Romy, už jsem se setkala, ale tohle už je o něčem jiném,“ dodává Janová.

Tím „něčím jiným“ označuje výhrůžky na sociální síti, které se objevily předminulý pátek, když Deník na svém webu zveřejnil tablo první třídy, do níž chodí romské a arabské děti. Rasisté ho zkopírovali a ke snímku připsali hlášky o „multikulturní sra…e“ nebo o tom, že by do třídy „sedl granát“ (o výhrůžkách zde).

Prosetice nejsou žádné ghetto

Sídliště v teplických Proseticích přitom není žádné ghetto. Zateplené panelové domy mají nové fasády, k dispozici je nové hřiště, o kus dál je i moderní dopravní hřiště. 

Je tu základní škola, služebna státní i městské policie, supermarket, lékárna, spousta večerek a dvě herny. Hned nad domy vykukuje romantický hrádek Letná, na druhé straně se k nebi vypíná středověká pevnost Doubravská hora. 

Oproti jiným sídlištím je tu však jiná skladba obyvatel, žije tu vedle Romů mnohem více cizinců. Levné byty sem lákají Rusy, Vietnamce a Araby. Češi odtud mizí a za byty 2+0 nebo 2+kk si říkají 200 tisíc korun či něco málo nad to. 

Podle rasistických reakcí pisatelům nejvíce vadili malí Arabové, jejichž rodiče, kteří nemají zájem o luxusnější byty a domy v nedalekém Šanově nebo nechtějí stavět dům v obci Modlany, zůstávají v Proseticích. 

Jde hlavně o ty, kteří se v Teplicích usazují, jsou zaměstnáni nebo podnikají coby zprostředkovatelé lázeňských pobytů. Na sídlišti žijí i rodiny dvou nebo tří arabských lékařů zdejší nemocnice. 

Bezpečno už na sídlišti není, říkají starousedlíci

„Už to nikdy nebude, co dřív. Bydlí tady stále více Rusů a hlavně Romů a Arabů, kteří dělají velký nepořádek. Není tu večer bezpečno,“ shodují Marie a Věra, dvě ženy v důchodovém věku. 

Město statistiku pohybu obyvatelstva v teplických čtvrtích nevede, a tak není možné spočítat, kolik cizinců na sídlišti žije. Opticky jich v okolí lázeňského Šanova přibývá.

„Jak ubylo lázeňských hostů, tak podle mě přibylo Arabů, kteří se tu usazují. Vozím děti do Šanova do školy a nikdy jsem neviděl tolik malých arabských chlapců a zahalených dívek jako v posledním roce. Asi jde o nějaký silný ročník, kdy usazení Arabové mají zrovna děti školního věku,“ míní pan Josef.

Podle statistiky ministerstva vnitra z loňského roku na Teplicku trvale žilo vedle zhruba 120 tisíc Čechů na dvě stovky Arabů z Afghánistánu, Alžíru, Egypta, Iráku, Íránu, Sýrie, Jemenu a Pákistánu a dalších muslimských zemí. Dále šest set Rusů a třináct set Vietnamců.

V marketu se už skoro nemluví česky, tvrdí obyvatel

„Arabové a Romové ničí věci, nemají úctu. A kvůli tomu tady neustále rostou nájmy, každý rok o 200 až 300 korun. Loni to bylo kvůli výtahu, letos na fond oprav. Dnes tak za holý nájem v bytě 3+1 platím 5 100 korun a celkem 8 600 korun. A ve zdejším Penny marketu se už skoro mluví jen rusky a arabsky,“ podotýká pětapadesátiletý Milan. 

V paneláku, kde bydlí, žijí dvě rodiny Arabů. „Ráno a dopoledne je klid, ale večer a v noci je to děs. A když v létě vysadí okna a místo nich mají nějaký hadr, je to strašné. Jsou strašně hluční a jejich děti na sebe řvou ještě ve tři v noci. U nich děti mohou vše, ani nepozdraví. Mají jinou výchovu než u nás,“ přiblížil Martin. 

„Tady právě jdou, podívejte. Tu rodinu znám, to je muž s třemi zahalenými manželkami. Nedávno se přistěhovali další a manžel často ženu bije a je tam strašný řev,“ líčil Milan na prosetickém náměstíčku mezi paneláky.

„Oni žijí v noci. Někteří jsou v pohodě, u dalších je to katastrofa, hádají se každý den jako psi a mlátí se. A nepříjemné je vídat i ty blbky, Češky, které si je vzali a které dnes chodí zahalené. Ale dejte s nimi pokoj,“ říká rozzlobeně starší žena ve frontě u řezníka.

Nic z toho ale není důvod, aby někdo útočil na malé děti. Ani tito zpovídaní to nedělají, nikam na Facebook nepíší, proti dětem nejdou.

Pečivo od Muhammada Hasana

Naproti škole je vývěsní štít „Čerstvé arabské pečivo“ majitele Muhammada Sadika Hasana. Sem ale podle místních chodí hlavně Češi. 

„Kdybych chtěl arabskou klientelu, pekl bych v centru Teplic a ne tady. Chci Čechům přiblížit tradiční arabské pečivo. Nechci, aby byly všude jen kebaby,“ říká pan Muhammad, který do Teplic přišel v roce 1992. 

Z Kuvajtu jeho rodina utekla v srpnu roku 1990, tři dny před útokem spojenců v Zálivu. Nejprve do Sýrie, pak se rozhodli pro Evropu. Usadili se v Teplicích. „Do Kuvajtu moje rodina dovážela evropská terénní auta, ale tady jsem pekař,“ říká ve vyhřáté pekárně s vůní cizokrajného koření. 

„Už od čtyř hodin ráno lidé stojí před pekárnou velké fronty,“ řekl šéf obchůdku, kde chleba stojí 25 korun a ráno dává dva koláče a čaj za padesátikorunu. Protože děti se často ptaly, jestli dělá i palačinky, začal pro ně péct velký arabský chleba namazaný nutellou. 

Lidé nás mají všechny za teroristy, smutní Arab

Během necelé hodiny mu do obchodu přišlo pět Čechů a jedna zahalená Arabka. Řeč přišla i na události posledních dní, kdy rasisté na Facebooku nevybíravě nadávali místním prvňáčkům. 

„Já do Teplic přišel, když mi bylo osm. Ve škole jsem byl jediný Arab. Nejdřív jsem byl pro všechny terorista a říkali mi Saddám Husajn. Časem jsem se ale skamarádil a těm, kteří se mi smáli, bylo trapně a omluvili se. Měl jsem a mám spoustu českých kamarádů,“ sdělil Hasan. 

Pak vypráví o tom, že v létě do teplických lázní přijíždějí hlavně movitější Arabové, na zimu ti chudší. Ti, kteří tady žijí trvale, se tu usadili před pěti šesti lety. 

„A já moc nevěřím, že jejich nárůst bude významný. Arabové dnes míří do Německa a Švédska, tady si nezvyknou, pokračují dál nebo se vrátí domů. Araby zná většina lidí jen z novin a televize, když se jeden imbecil nechá vybouchnout. Ale lidé nás házejí do jednoho pytle, že jsme teroristé,“ dodává posmutněle Hasan.

Podle něj udělala ředitelka školy, jejíž tablo se objevilo na internetu, chybu. Araby měla rozmístit do více tříd. Zda by to bylo řešení, není jasné. Ředitelka Marcela Prokůpková už s médii mluvit nechce v zájmu uklidnění situace.

Škola vybraná pro vzdělávání cizinců

„Na základě jednání s ředitelkou školy vím, že se ona i pedagogický sbor snaží o zklidnění situace a stabilizovaný režim výchovně-vzdělávacího procesu. Paní ředitelka osobně promluvila ve všech třídách. Obavy jsou zejména mezi rodiči, kteří se na základě xenofobních útoků na žáky školy na Facebooku bojí o bezpečnost svých dětí. I tuto situaci paní ředitelka řešila ve spolupráci se zřizovatelem, s Policií ČR i s městskou policií. Škole nejvíce ublížila nepřiměřená medializace,“ říká k útoku Radka Růžičková, náměstkyně primátora, která má na teplickém magistrátu na starosti školství. 

Růžičková pak uvádí, že prosetická základní škola byla vybrána jako ta, jež bude poskytovat speciální vzdělávání dětem cizinců. 

Je to umělá kauza, míní primátor

Primátor Teplic Jaroslav Kubera má pak za to, že celá kauza je uměle vyvolaná. 

„Lidé na Facebooku ani nejsou z Teplic a situaci tady neznají. Prosetice jsou sídliště, kde shodou různých okolností žije více Romů, Vietnamců, Rusů a Arabů, než je v kraji zvykem, a do Základní školy Plynárenská prostě spadají. Ve městě to lidé nevnímají jako problém,“ tvrdí Kubera.

, ,