Pětadvacetiletý liberecký obránce svou premiéru v reprezentaci absolvoval v Kataru, Češi domácí výběr porazili 1:0.
„Každý si řekne Katar, to musíte porazit. Všichni asi čekali, že je porazíme větším rozdílem, ale nebylo to jednoduché utkání. Je to hodně cenné vítězství,“ řekl Coufal v útrobách stadionu Al Duhail.
Až tak? Soupeř byl opravdu tak dobrý?
Byl kvalitní, po technické stránce lepší než Island. Jaký měli první dotyk, fantastický soupeř. Myslel jsem si, že tady hraje katarská Barcelona. V soubojích se zapřeli, měli nízko těžiště a my jsme se na ně nemohli dostat. Snad nebyli ani zpocení.
Zato vy jste se zapotili pořádně.
Kolem osmdesáté minuty jsem toho měl plné zuby, asi jsem přepálil první poločas, ale chtěl jsem do toho vlítnout na maximum. Ten borec, co hrál na mě, nebyl zpocený ani na hrudníku. Nechápu, jak to dělají. Asi se narodili někde na poušti.
A měli šance. Čím si to vysvětlujete?
Dobře kombinovali, utahali nás, ale neřekl bych, že by měli vyložené šance. Spíš jen náznaky. Vyplynulo to po našich laciných ztrátách ve středu hřiště a nedohraných situacích. Ale že by šli sami na gólmana, to ne.
Byl jste před zápasem nervózní? Přece jen jste za národní mužstvo ještě nehrál.
Ani ne, mám odehráno dost těžkých zápasů. I když jde o reprezentaci, tak nervy jsem neměl. Když už jsem tady, tak mám určitou kvalitu. Jde o to se chytit první akcí, prvním míčem a to se mi povedlo.
Jak se vám líbila atmosféra?
Asi šejk zaplatil kapelu, aby tady devadesát minut hrála. Nevěděl jsem, jestli mám hrát fotbal nebo tancovat do rytmu. Šílené.
Za pět let Katar hostí mistrovství světa. Je pro vás o to větší motivací se sem podívat, když víte, jak to tady vypadá?
Ještě by mohli zařídit, aby nesvítilo slunce, to by motivace byla větší. Ale vážně, je neskutečné, jak to tady vypadá, co tady postavili. Prý ty stadiony pak rozeberou a prodají do okolních států.
Kalendářní rok 2017 národní mužstvo zakončilo čtyřmi výhrami, což je do další sezony povzbuzení. Souhlasíte?
Tady v Kataru jsme ty dva zápasy zvládli dobře, v žádném jsme nepropadli, oba jsme vyhráli. Já bych byl moc rád, kdybych si za národní mužstvo mohl ještě zahrát.
