Vedle množství potomků by se měli mladí Poláci u králíků inspirovat i v tom, že se „nebudou zbytečně stresovat“ a plození potomků provozovat podle videa také na zdravém vzduchu.
Nejde zdaleka o jedinou „podporu“ plození nových Poláků. Další je třeba program „500 plus“, který se stal výkladní skříní vlády premiérky Beaty Szydlové, s novými vysokými přídavky, v přepočtu asi 3 000 korun na druhé dítě a každé další. „Dítě je nejlepší investicí pro budoucnost, ale také něco stojí,“ říká Szydlová a dodává, že „pomoc rodinám je nejvyšší prioritou vlády“. Cílem je podpořit porodnost v nízkopříjmových rodinách hlavně na polském venkově. Na program šla jen letos obří suma v přepočtu přes 120 miliard korun.
Vláda vyzývá Poláky, aby se množili jako králíci |
Vedle plnění předvolebních slibů a udržení si voličské podpory tím vládnoucí Právo a spravedlnost sleduje pro budoucnost země tolik důležité zvýšení porodnosti. Ta je v Polsku, přestože jde o jeden z nejkatoličtějších států Evropy a zakazuje například interrupce, druhá nejnižší z celé EU – pouze 1,32 dítěte na ženu.
To společně s masovým vystěhovalectvím Poláků, jejichž počet se v jiných státech Unie dnes odhaduje asi na dva a půl milionu (jen milion je v Británii), za prací hrozí demografickou katastrofou. Pokud by se současné trendy nezměnily, mělo by Polsko podle studie Eurostatu za dvě generace místo dnešních skoro čtyřiceti milionů obyvatel ani ne třicet milionů.
Podobný problém jako Polsko, mnohdy s vizí ještě černějších scénářů, řeší mnohé další státy. Zatímco Varšava se snaží demografické katastrofě zabránit (nejen porodností, ale také tím, že do země nechala na pracovní víza přijet v posledních dvou letech přes milion Ukrajinců), v jiných zemích východu Unie už pohroma nastala.
Odchází mladá generace
Bulharsko se z devítimilionové země v roce 1990 zmenšilo na dnešní sedmimilionový stát. Drtivou většinu lidí, kteří odešli za lepším životem, především do západní části EU, tvořila nejmladší generace Bulharů. Situace v o něco větším Rumunsku je jen o chlup lepší, za prací do západní Evropy odešly v minulých několika letech tři miliony z asi dvaceti milionů Rumunů.
Nejdramatičtější je situace ve dvou pobaltských státech Lotyšsku a Litvě. V Lotyšsku místo dvou a půl milionu v roce 1990 žijí dnes necelé dva miliony lidí. Přičemž procentuální poměr mezi Lotyši a lotyšskými Rusy se zásadně nezměnil a i tady tvoří základ problému stěhování za prací na Západ.
Podobné je to v Litvě, kde se počet obyvatel zmenšil ze 3,7 milionu na 3,3 milionu, a to statistiky nezahrnují zdaleka všechny: někteří na Západě pracují, ale ještě si ponechali litevské občanství. Podle odhadů je to dalších několik set tisíc lidí. „Sedmdesát procent z těch, kteří odcházejí do zahraničí, má vyšší než středoškolské vzdělání, téměř dvě třetiny jsou lidé do třiceti let,“ uvádí Audra Sipavičiene, litevská odbornice na migraci.
Česko je výjimka
„Tohle velké stěhování z Východu na Západ a hlavně vylidňování nových členských států je možná ten největší průšvih Evropské unie, větší než nelegální migrace,“ říká jeden vysoký český diplomat. „Ostatně, je to možná ten klíčový důvod, proč z Unie odchází Velká Británie. Paradoxně stát, který se první velkému přistěhovalectví z nových států EU plně otevřel,“ dodává.
Už v roce 2030 bude mít EU podle zprávy Evropské komise nejstarší obyvatelstvo na světě, v průměru 45 let oproti světovému průměru 33 let. Situace ve zmíněných zemích jako Lotyšsko nebo Bulharsko bude podle Bruselu „obzvlášť dramatická“. Česko je mezi státy východní Evropy výjimkou. Počet obyvatel by tu neměl v budoucnu klesat. I proto, že vystěhovalectví za prací je v Česku minimální.