Katalánské národní shromáždění (ANC) vyzvalo příznivce odtržení, aby vytvořili společnou koalici a aby do ní byli zahrnuti i ti aktivisté a členové odvolané katalánské vlády, kteří jsou nyní ve vazbě. Spolu s organizací Òmnium Cultural pořádalo ANC akce na podporu osamostatnění Katalánska. Vůdci obou skupin byli zatčeni.
Katalánci 1. října v referendu hlasovali pro nezávislost a jejich parlament ji pak 27. října vyhlásil. Madrid v reakci odvolal tamní regionální vládu, jejíž část skončila ve vazbě a pět jejích členů včetně sesazeného premiéra Carlese Puigdemonta odjelo do Belgie. Hrozí jim kromě jiného obvinění ze vzpoury a 25 let vězení.
Před rozpuštěním měli separatisté v parlamentu nevýraznou většinu. Agentura AP napsala, že podle nových průzkumů veřejného mínění bude prosincové hlasování velmi těsné. V říjnovém referendu hlasovalo 43 procent oprávněných voličů a z nich devadesát procent bylo pro nezávislost Katalánska na Španělsku.
Puigdemont odjel do Belgie, aby „zabránil násilí“
Katalánský expremiér Puigdemont v úterý během rozhovoru se stanicí Catalunya Radio prohlásil, že se rozhodl odjet do Belgie, protože španělská vláda hodlala rozpoutat „vlnu násilí“.
„Myslím, že jsme se nemýlili. Jsem si naprosto jist, že španělský stát chystal vlnu tvrdé represe a násilí a odpovědnost za ně by připsal nám,“ řekl Puigdemont, který se považuje za zástupce „exilové vlády“.
Dodal, že se jeho vláda rozhodla rozdělit a on a další čtyři ministři odjeli do Belgie, aby otázku nezávislosti Katalánska dostali i mimo Španělsko. V Bruselu nyní čekají na soudní rozhodnutí o případném vydání. Zbylých osm členů vlády je od minulého týdne ve Španělsku ve vazební věznici.
Puigdemont rovněž kritizoval evropské politiky za to, že podle něj nevyjadřují solidaritu se sesazenou katalánskou vládou. Prohlásil, že „zájmy evropských elit se naprosto neslučují se zájmy občanů“ a že problém Katalánska je „záležitost lidských práv, která si zaslouží maximální pozornost“.
Předseda evropské komise Jean-Claude Juncker tuto kritiku odmítl –v rozhovoru s vlámskou televizí VRT řekl, že podle něj španělská vláda zákon neporušuje. „Zákon porušují ti, kdo nedodržují ústavu. To, co se děje v Katalánsku, není záležitost Evropy,“ prohlásil šéf Evropské komise. Vyjádřil také důvěru ve španělskou i belgickou justici, která bude rozhodovat o dalším osudu pěti členů katalánské vlády. Juncker přiznal, že Evropská komise k věci Katalánska přistupuje s „opatrností, která se možná nelíbí všem, ale EU je unie založená na právních zásadách, jež je třeba respektovat“.
Belgická justice má 17. listopadu rozhodnout o požadavku Madridu na zatčení Puigdemonta a čtyř bývalých ministrů. Do Bruselu již dorazili starostové dvou set katalánských měst a protestují tam proti uvěznění části vlády.
V úterý byl zveřejněn nejnovější celošpanělský průzkum veřejného mínění, ze kterého vyplývá, že spor mezi Barcelonou a Madridem je po nezaměstnanosti druhou největší obavou Španělů. Ještě v září, tedy před referendem, byly události v Katalánsku na deváté příčce problémů, jimž Španělé čelí.
