Podle původního plánu měly být úpravy hotovy už v minulém roce. Zpoždění nastalo kvůli rozsáhlému archeologickému průzkumu a změně projektu.
„Základní změna je ta, že byl vytvořen klidový prostor před kostelem, před vchodem na malé nádvoří a před farou. Výrazně se od ostatního prostoru oddělila také farní zahrada,“ říká starosta Horažďovic Michael Forman.
Částečně omezen byl provoz automobilů tak, aby neprojížděly těsně vedle církevní stavby.
„Doprava je obecně zpomalena. Rozšířili jsme chodníky, celý prostor je teď otevřenější a přívětivější pro chodce,“ dodává starosta s tím, že celé náměstí je nově bezbariérové (o úpravách náměstí zde).
Desítky let bylo horažďovické náměstí prostorem, který paradoxně nebyl moc vhodný pro větší setkávání lidí. V období protektorátu totiž nacisté dostali strach z toho, že se místní budou na prostranství shromažďovat a to povede k nepokojům. Proto v roce 1941 vytvořili koncepci, která tomu měla zamezit.
„My chceme, aby prostor sloužil pro pořádání trhů a různých kulturních akcí, což bylo v předchozí podobě velmi komplikované,“ vysvětluje starosta.
Lidé se teď mohou procházet po zcela nové dlažbě a využívat lavičky a promenády. „Chodníky a středová část jsou z kamenných desek, komunikace a část klidové zóny pak z kostek,“ prozrazuje Forman.
Vizualizace nového horažďovického náměstí (9. března 2017)
9. března 2017 |
Důležitou součástí změn bylo vysázení stromů. „Po obvodu jsme nechali dát hlohy, které budou později vytvářet stín nad chodníky. Před kostelem roste sedm javorů, před farou pak jerlín a svitel. Ve farské zahradě je magnolie a v centru náměstí platan,“ sděluje starosta.
Během archeologického průzkumu vědci našli takzvané etážové pohřebiště staré stovky let, které ukrývalo více než 130 koster. Jedním ze zajímavých objevů byla kostra těhotné ženy, která měla v rakvi nůžky (psali jsme zde).
Archeologický průzkum Mírového náměstí (24. února 2015)
24. února 2015 |
