Operace se zdařila, jen pacient ji nepřežil. Starý vtip přesně vystihuje situaci v centrálním pardubickém parku pod zámeckým areálem.
Opravené Tyršovy sady jsou u lidí velmi oblíbené a sbírají i různá architektonická ocenění. Ovšem zdaleka všechno není růžové. I dva roky po dokončení obnovy sadů pod zámkem stále schnou stromy.
„Podle našich zjištění uschlo už 28 stromů a v ohrožení jsou další. Bohužel se s tím nedá moc dělat. Stromy byly roky na něco zvyklé a oprava změnila podmínky v parku. Stromy na to nedokážou reagovat,“ uvedl zastupitel za Patrioty Jan Linhart.
Ten přitom se svými kolegy bojoval před spuštěním rekonstrukce o záchranu každého stromku či keříku. Nyní musí se smutkem pozorovat, jak pily kosí jeden suchý strom za druhým.
„Je to jako se starým člověkem, ten také těžko snáší změny poměrů a často po stěhování zemře,“ dodal Linhart.
O Tyršovy sady se stará první městský obvod, na jehož katastru park leží. Starosta Jaroslav Menšík také nemá radost z toho, jak se stromům daří. Podle něj je však přímá souvislost s rekonstrukcí diskutabilní.
„Bohužel v posledních pěti letech zasáhlo celý region sucho. Stromy nám schnou v celém městě, nejen v Tyršových sadech. Velmi špatně nesou změnu klimatických podmínek hlavně břízy,“ uvedl Jaroslav Menšík.
Ostatně právě břízy ze sadů mizí masově. Kvůli tomu vypadá směšně i zakončení promenády nedaleko zdymadla. Původní ostrůvky a přerušení chodníků ztratily po odstranění stromů smysl. „Bohužel když je strom suchý, musí dolů. Ohrožoval by chodce,“ uvedl Jan Linhart.
Obvod plánuje početnou výsadbu nové zeleně
Nicméně politici nechtějí dopustit, aby se postupem času stala z Tyršových sadů planina. První městský obvod už na jaro plánuje další masivní výsadbu nových stromů.
„Počkáme do jara, kdy zjistíme, kolik dalších stromů uschlo. Přece jen některé mají podle odborníků ještě šanci obrazit. Poté začneme sázet nové stromy, které ty staré nahradí,“ slíbil Menšík, podle něhož bude důležité volit ty správné druhy, které budou mít šanci na přežití.
„Vlivem drenáže, jež zabraňuje podmáčení parku, logicky klesla hladina spodní vody. Některé stromy na to reagují lépe, jiné hůře. Podle toho musíme reagovat i my,“ dodal Menšík s tím, že na obnovu parku má jeho úřad dostatek peněz od magistrátu. „Kdyby bylo třeba větších investic, určitě bychom se s velkou radnicí domluvili,“ dodal starosta prvního obvodu.
Paradoxní je, že těsně po skončení opravy parku technici řešili přesně opačný problém. Po každém větším dešti totiž sady připomínaly lagunu.
„Co vysoké hladině spodní vody řeknou nově zasazené stromy a trávník, uvidíme na jaře. Naše sdružení bude projekt dále sledovat,“ uvedl v zimě 2015 za občanské sdružení Chráníme stromy Jaroslav Svoboda, který patřil mezi hlasité kritiky projektu.
Parkový komplex existuje v okolí pardubického zámku už od roku 1931. Tehdy vznikl jako zázemí pro Výstavu tělovýchovy a sportu. Rozlehlé výstaviště se stalo oblíbeným vycházkovým místem. Po válce začaly sady chátrat a poslední výstavní pavilon zanikl v roce 1977. Rozsáhlejší rekonstrukce se uskutečnily v 80. letech.
V novodobé historii vznikla první studie na revitalizaci sadů v roce 2002. V roce 2011 měla začít první rekonstrukce, práce však firma DIS Brno záhy přerušila. Oprava se tak konala až později a skončila na podzim 2015.
