Zeman má 113 tisíc podpisů. Vláda bez důvěry nemůže být neomezená, řekl

  • 920
Pro kandidaturu Miloše Zemana na Hrad bylo nasbíráno 113 038 podpisů, oznámila jeho manželka Ivana. Zeman bral v pondělí také zpátečku ohledně možnosti nechat vládnout kabinet bez důvěry po třetím pádu vlády, a to až do konce volebního období. Své soupeře v boji o Hrad nechtěl komentovat. Chlubil se také, že po letech nemá podle lékařů cukrovku.

Zemanová poděkovala všem, kdo jejího manžela podpisem podpořili. „Těchto podpisů si velmi vážím, protože vím, že někteří kandidáti se spokojili pouze s hlasy senátorů a poslanců,“ rýpla si Ivana Zemanová do většiny soupeřů svého muže v boji o Hrad, k nimž jako poslední přibyl také bývalý premiér Mirek Topolánek, jehož dlouholetá spolupracovnice nasbírala podpisy mezi senátory.

Zeman připomněl, že před pěti lety jeho spolupracovníci sehnali 106 tisíc podpisů, ale to bylo jednodušší, protože ještě nebyl požadavek na číslo občanského průkazu.

Podle říjnového průzkumu CVVM by Zemanovi dalo hlas 34 procent lidí, kteří se chtějí v lednu zúčastnit prezidentských voleb. Na druhém místě je s 22 procenty expředseda Akademie věd Jiří Drahoš. Textaře Michala Horáčka by nyní volilo 13 procent občanů. Zhruba pětina lidí zatím neví, koho by volila.

Bral zpátečku ohledně možnosti vlády bez důvěry na čtyři roky

„Vláda bez důvěry by nemohla vládnout neomezeně dlouho,“ řekl také Zeman na tiskové konferenci den před uzávěrkou podávání kandidátek na Hrad. „To byla hyperbola neboli nadsázka,“ uvedl Zeman. Připomněl, že expremiér Mirek Topolánek dostal od tehdejšího prezidenta Václava Klause šanci vládnout bez důvěry několik měsíců.

Ještě minulý týden v televizi Barrandov tvrdil, že kdyby se nedařilo vládu s důvěru sestavit ani napotřetí, mohla by vláda v demisi vládnout až do dalších voleb za čtyři roky.

„Já jsem člověk, který ústavu používá tvůrčím způsobem. Vláda bez důvěry a to je jedna z děr v naší ústavě, může teoreticky vládnout až čtyři roky, právě proto, že ústava nestanoví žádný termín,“ prohlásil v talk show majitele televize Barrandov Jaromíra Soukupa.

A hned za to sklidil kritiku ze všech stran. I šéf ANO Andrej Babiš, který se teď snaží sestavit vládu, řekl, že by ho něco takového ani nenapadlo. „Názor prezidenta respektuji, já ale touto cestou jít nechci. Doufám, že důvěru vládě se nám podaří získat. Nechci vyvolávat spory o interpretaci ústavy a nedokážu si představit, že by tu byla vláda bez důvěry celé čtyři roky,“ uvedl Babiš.

Kdo má dostatek podpisů?

Kandidáti, kteří tvrdí, že nasbírali přes 50 tisíc podpisů občanů:

  • Jiří Drahoš
  • Miloš Zeman
  • Michal Horáček
  • Vladimír Boštík

Kandidáti, kteří tvrdí, že nasbírali přes dvacet podpisů poslanců, nebo deset podpisů senátorů:

  • Jiří Hynek
  • Petr Hannig
  • Vratislav Kulhánek
  • Pavel Fischer
  • Marek Hilšer
  • Mirek Topolánek

„Když si přečtete příslušný článek ústavy, tak ten říká, že neprojde-li ani třetí pokus o jmenování vlády, prezident může rozpustit Sněmovnu. A není potřeba mít zvláštních znalostí češtiny, abychom věděli, že slovo může neznamená musí,“ uvedl v pondělí prezident.

Připustil, že kdyby tři vlády byly neúspěšné, mohl by jmenovat dalšího předsedu vlády. Ale vždy by musela probíhat jednání o koalici či toleranci vlády. „Nemá přece smysl navrhovat jako Baťa cvičky, jak se říká, jednoho premiéra za druhým, a nemít aspoň nějakou pravděpodobnost, že dostane důvěru Poslanecké sněmovny,“ řekl Zeman.

V sobotu mi odešla cukrovka, pochlubil se prezident

Prezident také odpovídal na otázku ke svému zdravotnímu stavu. Popřel, že by ho sužovala dna. „V sobotu mi odešla cukrovka. Po dlouhých a dlouhých letech jsem byl zbaven této choroby, patrně proto, že v poslední době jím velmi často sladká jídla, neboť mně chutnají. Je to trošku paradoxní terapie, ale vyplatila se,“ řekl Zeman.

Prezident dlouhodobě trpí polyfunkční neuropatií, autoimunitním onemocněním, které mu výrazně ztěžuje chůzi. Jeho občasné vrávorání, které někteří lidé přisuzují alkoholu, je tak do značné míry způsobené právě nevyléčitelnou neuropatií.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue