Korunní princ Muhammad bin Salmán o víkendu spustil protikorupční čistku, která vyústila v zadržení jedenácti saúdských princů a desítek politiků. Zasáhla i do míst nejvyšších; zatčen byl miliardář princ Valíd bin Talál a z funkce byl sesazen velitel Národní gardy princ Mutab bin Abdalláh. Ten nejenže řídil po armádě nejmocnější sílu v zemi, byl také člověkem, který mohl díky svému původu vznést požadavek na následnictví na saúdském trůnu (více o čistkách jsme psali v tomto článku).
Čistka v Saúdské Arábii: zatýkání proběhlo i uvnitř vládnoucího klanu |
Muhammad bin Salmán se tak zbavil potenciální konkurence ve složitém spletenci rodinných vztahů saúdské monarchie. Již v létě byl totiž od moci odstaven Muhammad bin Najíf, který do té doby vedl ministerstvo vnitra, a byl oficiálním nástupcem jednaosmdesátiletého současného saúdského krále Salmána bin Abdula al-Azíze; v nástupnictví ho nahradil právě Muhammad bin Salmán, který zastává také funkci ministra obrany. Ovládá tak v současnosti prakticky celý bezpečnostní aparát v zemi.
Korunní princi Muhammad bin Salmán a jeho otec král Saúdské Arábie Salmán bin Abd al-Azíz.
Že jde spíše o boj o moc než o vymýcení korupce si všímají i experti. Podle některých je cílem odstranit opozici vůči korunnímu princi a ujistit se, že právě on bude nástupcem stárnoucího krále. Již v září bylo zadrženo několik desítek oponentů saúdskoarabských vládců - mezi nimi duchovní, intelektuálové i aktivisté, podotýká ČTK.
Kdo byl také zadržen.- Bývalý ministr financí Ibrahim al-Assaf - Ministr hospodářství Adel Fakieh - Bývalý guvernér Rijádu princ Turki bin Abdulláh - Bývalá hlava královského dvora Khalid al-Tuwaijiri - Předseda stavitelské firmy Binladin Bakr bin Ládin. Mimo jiné bratr teroristy Usáma bin Ládina. - Velitel námořnictva Abdulláh al-Sultán |
Nejde však jen o následnictví. Salmán během své cesty na výsluní začal prosazovat kontroverzní reformy, které mu v ultrakonzervativním království přinesly mnoho odpůrců. Aby je mohl prosadit, potřebuje dvatřicetiletý princ nejen zredukovat opozici, ale také zvýšit svůj vliv v klíčových institucích státu.
„Celé je to o konsolidaci moci a o frustraci z toho, že reformy nepostupují dostatečně rychle,“ cituje agentura Reuters nejmenovaného ekonoma v jedné z bank působící v oblasti. „Vlna zatýkání může znamenat, že se princ Muhammad místo hledání spojenců snaží dostat pod pevnou kontrolu vládnoucí rodinu, armádu a Národní gardu. Aby se postavil opozici vůči jeho reformám a válce v Jemenu, která podle všeho narůstá v řadách královské rodiny i armády,“ řekl analytik James Dorsey ze singapurské Školy pro mezinárodní studia.
Podle experta na bezpečnost Franka Gardnera se pro Saúdskou Arábii jedná o politické zemětřesení. „Korunní princ odstranil poslední překážku v dosažení totální kontroly nad nejbohatším producentem ropy na světě,“ píše v komentáři pro stanici BBC. Podle něj je princ oblíbený mezi mládeží, ale ne tak u starších Saúdů, kteří nejsou zvyklí na náhlé změny.
„Ale jeho podporovatelé chválí jeho snahu o modernizaci země a po dekádách vlád starých mužů vítají čerstvou vizi od člověka, který by mohl být králem po následujících padesát let,“ dodává.
Progresivní politik a vyzyvatel radikálního islámu
Muhammad bin Salmán se narodil 31. srpna 1985. Získal bakalářský titul na univerzitě v Rijádu, poté pracoval v několika státních institucích. V roce 2009 se stal speciálním poradcem svého otce Salmána bin Abd al-Azíze, který byl v té době guvernérem Rijádu a v roce 2015 ve svých 79 letech nastoupil za zemřelého Abdulláha bin Abdula Azíze na královský trůn. Svého syna pak jmenoval ministrem obrany a později i svým nástupcem.
Saúdská Arábie má nového nástupce trůnu, král Salmán jím jmenoval syna |
Prvním krokem ve funkci ministra bylo zahájení vojenské kampaně v Jemenu v březnu 2015. Cílem bylo zakročit proti šíitským povstalcům, kteří ze země vyhnali prezidenta Abdara Rabbú Mansúr Hádího. Povstalce naopak podporuje hlavně šíitský Írán, největší rival Saúdů v islámském světě. Salmán zaujímá k Íránu jednoznačně kritický postoj. V květnu například řekl, že Írán usiluje o to získat kontrolu nad islámským světem a šířit šíitskou doktrínu.
Jinak oblíbený Salmán je za jemenské dobrodružství často kritizován, neboť se postup v této věci dostal do slepé uličky. V Jemenu, nejchudší arabské zemi, navíc propukla i vinou Saúdské Arábie humanitární krize, která silně dopadla na civilisty (více o tom jsme psali v článku Jemenem se šíří cholera a hlad).
Vrátíme se k umírněnému islámu, slibuje saúdský korunní princ Muhammad |
Ještě před pár lety znal přitom prince Salmána málokdo. Až v červnu 2017 král svého syna jmenoval svým nástupcem a ten se jal měnit některé ze zavedených pořádků. Byl to právě on, kdo se zasadil za zrušení zákazu řízení pro ženy. Západní optikou těžko pochopitelný zákaz má přitom silnou podporu v kruzích ultrakonzervativních kleriků.
Duchovní Sálih Luhajdán například tvrdil, že řízení auta škodí ženským vaječníkům, a proto je tento zákaz v pořádku. Kazatel Saad al-Hijri zase hlásal, že ženy mají oproti mužům čtvrtinový mozek, kvůli čemuž by auta řídit neměly. Al-Hijrimu byla za tyto výroky zakázána činnost. I to naznačuje, že v zemi dochází k určitému posunu nejen ve vztahu k ženským právům ale i k radikálním vykladačům islámu.
Na konci října Muhammad bin Salmán slíbil, že se království vrátí k umírněnému a tolerantnímu islámu. Vyhlásil také boj islámskému extremismu. „Nestrávíme dalších třicet let našich životů ústupky vůči extremistickým nápadům, ale okamžitě tyto ideologie zničíme,“ prohlásil neobvykle tvrdě korunní princ, podle něhož Saúdská Arábie opustila umírněný islám v roce 1979. Tak ostré odsouzení ultrakonzervativních kruhů přitom do té doby z úst člena královské rodiny nezaznělo (o princových výrocích na adresu extrémního islámu jsme psali v tomto článku).
Soudnictví Saúdské Arábie se přitom stále řídí islámským právem šaría. Soudci jsou duchovní a většinou nejkonzervativnější zastánci výkladu islámu, který prohřešky proti víře trestá smrtí. Opakovaně je země také kritizována z financování islamistů v zahraničí a také z šíření netolerantní a radikální formy islámu - wahhábismu.
Ekonomická výzva: zbavit se závislosti na exportu ropy
Korunní princ se také do země snaží nalákat zahraniční turisty. Omezil státní výdaje v některých částech ekonomiky a plánuje velký rozprodej státního majetku. Z valné části je to reakce na pokles cen ropy na světových trzích a snaha nasměrovat ekonomiku tak, aby byla na příjmech z prodeje ropy méně závislá.
Před časem odhalil dalekosáhlý plán na změnu v ekonomické a sociální oblasti - Vizi 2030. Jeho součástí je například částečná privatizace státní ropné firmy Aramco, snížení nezaměstnanosti či omezení byrokracie (že je realizace těchto plánů někdy složitá, jsme psali v článku o příliš velkých ambicích).
