Teta Kateřina se vdává. V šatech, jež vyprovokovaly dědečka k výroku: „Chytne-li stará stodola, bývají následky požáru děsivé“. Její nový manžel se jmenuje stejně jako ten předchozí, František, a díky své potravinářské firmě NEOLA – Neodolatelné lahůdky – je rovněž bohatý (zatím).
Když dvojice novomanželů kráčí po obřadu chrámovou lodí, jako hudební doprovod jim zní Chopinův Marche funèbre. Kdo za to může? Samozřejmě Saturnin. Tentokrát v podání Miroslava Macka.
Napsat pokračování neodolatelného románu Zdeňka Jirotky Saturnin, od jehož vydání právě uplynulo pětasedmdesát let, vyžadovalo značnou dávku odvahy, snad až drzosti. Vždyť Jirotkovo dílo zvítězilo v roce 2009 v celostátní anketě Kniha mého srdce a v této zemi se asi najde jen málo čtenářů, kteří by z něj nedokázali citovat celé odstavce. Ale ono to Mackovi vyšlo, kniha Saturnin se vrací, má půvab a vtip, který se slušně blíží Jirotkovu.
Především: Mackovi se podařilo zachovat Jirotkův styl, dokazují to i pasáže, v nichž Jirotku přímo cituje a čtenář si pouze díky paměti uvědomí, že čte věty jiného autora. Mackovo vyprávění je rovněž klidné, často laskavé, ale stejně často ironické, a pokud se na některých místech rovnou nerozesmějete nahlas, rozhodně se vám každou chvíli pozvednou v úsměvu koutky úst.
A zadruhé: i když necháme stranou nové kousky bláznivého sluhy, působí kniha Saturnin se vrací jako milý návrat domů. V dědečkově rezidenci se scházejí naši staří známí, aby lépe poznali druhého strýce Františka, jehož Saturnin nazývá Jeho Blahorodí. Právě on vzbuzuje největší zvědavost: jak přežije nekonečnou sérii přísloví linoucích se z úst tety Kateřiny? Prozraďme, že to zvládá s gentlemanskou elegancí.
Dědeček si po zkušenostech z předchozího roku, kdy výpadek proudu ochromil jeho kompletně elektrizovaný dům, vybudoval na potoku malou vodní elektrárnu, a od Saturnina si tudíž vysloužil přezdívku sir Francis Pelton.
Slečna Barbora má stále nejnádhernější ústa na světě (snad jediná výtka: Macek na krásu jejího úsměvu poukazuje zbytečně hojně) a vypravěč sám je lehce natvrdlejší než u Jirotky, více se tak blíží Bertíku Woosterovi z románů P. G. Wodehouse, jehož Jeeves posloužil Jirotkovi jako předloha pro Saturnina.
Saturnin se vracíautor: Miroslav Macek nakladatel: XYZ 232 stran, 299 Kč |
A doktor Vlach je prostě doktor Vlach.
Ale snad nejlépe si Macek vyhrál s tím příšerným frackem Miloušem. Kateřinin syn se těší na bohaté kapesné, ale strýc František ho převeze a pošle ho makat do své továrny. Podíl práce na polidštění Milouše? Spíše lásky, neboť jinoch zde potká dívku, která mu učaruje natolik, že pro ni píše neumělé básně. Ostatně není jediný, kdo ztratí srdce.
Jestliže oceníme Jirotkovu genialitu sty procenty, Macek si těch devadesát určitě zaslouží. Právem píše na přebalu knihy Jirotkův syn Zdeněk Antonín: „Jsem přesvědčen, že novým Saturninem by byl navýsost potěšen i tatínek.“
Macek byl hostem našeho pořadu Za scénou, mluvilo se i o knize:
31. října 2017 |
