Uprchlíci v libyjském městě Guarabouli (8. července 2017)

Uprchlíci v libyjském městě Guarabouli (8. července 2017) | foto: Profimedia.cz

Změny klimatu spustí obří migrační krizi. Zasáhne i Evropu, tvrdí studie

  • 825
Klimatické změny v následujících desetiletích zažehnou největší migrační krizi v dějinách lidstva. Uvádí to americká studie, podle které budou nový domov hledat desítky milionů lidí. Velká část z nich zamíří podle expertů do Evropy.

Dosud nevídanou uprchlickou krizi předpověděl tým klimatologů a bezpečnostních expertů z americké nevládní organizace Environmental Justice Foundation

„Pokud si myslíte, že má Evropa problém s uprchlíky, počkejte si na to, co přijde za dvacet let. Až klimatické změny vyženou lidi ze subsaharské Afriky, nebudeme mluvit o jednotkách milionů uprchlíků, ale o deseti nebo dvaceti milionech. Určitě nepůjdou na jih, ale zamíří přes Středozemní moře,“ vysvětlil serveru The Guardian někdejší americký brigádní generál Stephen Cheney.

OBRAZEM: Satelitní snímky NASA ukazují proměnu ledového příkrovu Země

Autoři studie doporučují přijetí speciálních směrnic, které zajistí ochranu těchto „klimatických migrantů“. Právě problematika dopadů klimatických změn na přesuny obyvatelstva bude jedním z hlavních témat nadcházejícího klimatického summitu v Německu.

„V dlouhodobém horizontu tady mluvíme o existenciální hrozbě pro naši civilizaci. Pokud se budeme dívat jen několik let dopředu, budeme muset jednat, a to v takovém měřítku, jaké jsme tady dosud neměli,“ tvrdí bývalý vědecký poradce britské vlády David King.

Změny klimatu jako rozbuška konfliktů

Studie dává jako příklad vývoj v Sýrii, kde už před občanskou válkou hrály klimatické změny zásadní roli ve stěhování lidí do větších měst. Mezi lety 2006 až 2011 se z venkovských oblastí do měst přestěhovalo asi 1,5 milionu lidí. Města však na takový nápor nebyla připravena a mnozí přistěhovalci trpěli nedostatkem potravin i čisté vody.

„Klimatické změny jsou nepředvídatelným prvkem, který může spolu s ekonomickými, společenskými a politickými problémy přispět k zažehnutí konfliktů s devastujícími následky. Měly by proto být jedním z hlavních bodů, které mají řešit zákonodárci i vysoce postavení představitelé obchodní sféry,“ míní ředitel organizace Environmental Justice Foundation Steve Trent.

Ve studii jsou v souvislosti s dopady klimatických změn a předpovídanou migrací zmíněny zejména Afrika a Blízký východ. Trent však připomíná, že v bezpečí nejsou ani Spojené státy. Dokázala to podle něj letošní série nebývale silných hurikánů, které v létě devastovaly Karibik a jih Ameriky (více o řádění hurikánů v USA se dočtete zde).

Tren považuje klimatické změny za „existenciální hrozbu pro planetu Zemi“. I přesto však tvrdí, že špatné vyhlídky lze ještě změnit. Řešením je podle něj dodržování pařížské klimatické dohody, snížení emise skleníkových plynů a vytvoření závazného mechanismu pro pomoc klimatickým migrantům. 

„Klimatické změny nepočkají, stejně tak bychom neměli čekat ani my. Pro lidi, kteří budou muset opustit svou vlast kvůli změnám klimatu, může být už zítra příliš pozdě,“ tvrdí Trent.

Výročí klimatické dohody z Paříže

Právě před rokem vstoupila v platnost nová globální dohoda o klimatu. Podle textu dokumentu, který má nahradit dosavadní Kjótský protokol z roku 1997, má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím.

Školáci chtějí žalovat evropské státy, prý selhaly v boji proti oteplování

Dokument ukládá všem smluvním stranám povinnost stanovit si vnitrostátní redukční příspěvky na emise skleníkových plynů a plnit je. ČR jako člen EU se přihlásila s ostatními členskými státy EU k závazku společně snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 procent ve srovnání s rokem 1990 (více o klimatické dohodě z Paříže najdete zde).

Dohodu dosud ratifikovalo 169 zemí včetně Česka a k loňskému říjnu se rovněž podařilo dosáhnout cíle, aby dohodu ratifikovalo 55 zemí, které se celkově podílejí na více než 55 procentech emisí skleníkových plynů světa. Spojené státy, které jsou po Číně druhým největším producentem CO2, ale od smlouvy letos v červnu odstoupily.

Americký prezident Donald Trump odstoupení od smlouvy avizoval již před volbami. Uvedl, že dohoda by stála Američany biliony dolarů, zrušila pracovní místa a brzdila ropný, plynárenský, uhelný a zpracovatelský průmysl. Uvedl ale také, že je otevřený novému projednání podmínek dohody (více o odstoupení USA od dohody se dočtete zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video