Ať jdou katalánští vůdci do vazby, navrhuje španělská prokuratura soudu

  • 388
Soudkyně Carmen Lamelaová podle listu El País uvalila vazbu osm katalánských vůdců, kteří jsou v Madridu. Carles Puigdemont podle očekávání z Belgie k madridskému soudu nedorazil. Žalobci viní sesazené vedení regionu ze vzpoury kvůli snahám o vyhlášení nezávislosti. V Barceloně se na podporu katalánské vlády sešly tisíce lidí.

Soudkyně Carmen Lamelaová uvalila vazbu na sesazeného katalánského vicepremiéra Oriola Junquerase a dalších sedm exministrů, kteří jsou v Madridu. Informoval o tom list El País.

Vazbu zdůvodnila obavami z ničení důkazů a z toho, že obvinění budou pokračovat v trestné činnosti. Lamelaová rozhodne také o vydání mezinárodního zatykače na bývalého premiéra Carlese Puigdemonta a další čtyři exministry, kteří se k soudu nedostavili a setrvávají patrně v Belgii. Lamelaová už před nedávnem rozhodla o uvalení vazby na dva separatistické lídry.

Jeden z dostavivších se exministrů Santi Vila vazbě vyhnul zaplacením kauce 50 tisíc eur (asi 1,27 milionu korun). Vila podal sám demisi minulý čtvrtek na protest proti chystané rezoluci o nezávislosti Katalánska, ostatní členy katalánské vlády odvolal Madrid v pátek. Jako jediný tak exministr vstoupil do soudní síně bez ovací. Jako první také odpovídal na otázky prokuratury i soudkyně. Všichni ostatní odmítli vypovídat.

Pět předvolaných se nedostavilo, včetně Carlese Puigdemonta. Všichni jsou zřejmě v Belgii. Podle španělských médií advokát dvou exministrů, kteří jsou v Bruselu, požádal písemně madridský soud, aby se výslechy mohly konat prostřednictvím videokonference.

Bývalé vedení Katalánska viní španělská prokuratura ze vzpoury kvůli jejich snahám o nezávislost této autonomní oblasti. Hrozí jim až 25 let vězení. Soud s exministry začal s asi hodinovým zpožděním, jako první předstoupil před vyšetřujícího soudce exministr a bývalý mluvčí katalánské vlády Jordi Turull. Po něm šli Josep Rull, Meritxell Borrásová a Joaquim Forn.

Soud s členy parlamentu odložen

Madridský soudce, před nímž ve čtvrtek měli vypovídat bývalí členové vedení katalánského parlamentu, odložil jejich výslechy na příští týden. Informují o tom španělská média. Soudce tak učinil na žádost jejich advokátů, aby měli dostatek času připravit obhajobu.

Soudce odložil výslechy bývalé předsedkyně katalánského parlamentu Carme Forcadellové a dalších pěti bývalých členů vedení regionálního parlamentu na 9. listopadu. Tento den sice v Madridu slaví jako svátek Panny Marie Almudenské a jde o nepracovní den, soudní stání se ale přesto konat mají, uvedl deník El Periódico.

Bývalí členové vedení katalánského parlamentu měli vypovídat kvůli obvinění ze vzpoury, jehož se měli podle prokuratury dopustit svými snahami o nezávislost Katalánska. 

Obvinění, které prokuratura vznesla teprve toto pondělí, se týká mimo jiné toho, že tito katalánští politici přispěli k přijetí několika dokumentů regionálním parlamentem, které odporují španělské ústavě.

Někteří politici soudní řízení kritizovali. Za „politickou mstu“ označila obvinění bývalého katalánské vedení například barcelonská starostka Ada Colauová, která už avizovala, že ve 12 hodin na 10 minut přeruší zasedání barcelonských radních. 

K takovému protestu vyzvaly katalánské separatistické organizace ANC a Omnium, jejichž lídři jsou už dva týdny ve vazbě kvůli demonstracím před referendem. V poledne se má také konat demonstrace před sídlem katalánské vlády v Barceloně. Případné uvalení vazby pro ty, kteří nedorazili k výslechu, už kritizoval například poslanec levicové koalice Xavier Domenech. „Pokud na někoho uvalí vazbu, všechno se tím jen zhorší,“ řekl Domenech. 

„Tohle se nikdy nemělo stát, soudy se ten konflikt nevyřeší. Je tu pocit nespravedlnosti,“ uvedl Artur Mas, který byl katalánským premiérem před Puigdemontem a který přijel sesazenou vládu k soudu podpořit. K nepřítomnosti Puigdemonta Mas řekl, že „má právo na vlastní strategii“.

Nejste v tom sami, slyšeli exministři před budovou soudu

Podle deníku La Vanguardia dorazila i jedna exministryně, která podle středečních informací měla zůstat v Bruselu s expremiérem Carlesem Puigdemontem. Ten ve středu oznámil, že se k soudu nedostaví. Vedení Katalánska viní španělská prokuratura ze vzpoury kvůli jejich snahám o nezávislost této autonomní oblasti.

Katalánská krize

Jako první přijel k soudu v doprovodu svého advokáta bývalý vicepremiér Katalánska Oriol Junqueras. Ten patří k nejradikálnějším zastáncům odtržení Katalánska od Španělska. Ještě ve středu prohlásil, že Katalánská republika „dříve či později“ vznikne.

Za potlesku skupiny příznivců a pokřiků „Nejste v tom sami“ se k výslechu dostavili například exministr vnitra Joaquim Forn, exministr zahraničí Raül Romeva či exministr a bývalý mluvčí sesazené regionální vlády Jordi Turull. Dorazila i exministryně Meritxell Borrássová, která se nečekaně vrátila z Bruselu.

Puigdemont ve středu vydal jménem katalánské vlády, jejíž sesazení Madridem neuznává, prohlášení, v němž označil proces za politický a odmítl přijet. Podle některých názorů jeho nepřítomnost, za niž hrozí vydání evropského zatykače, ovlivní i případnou vazbu pro ostatní. „Tímto chováním může způsobit to, že všichni předvolaní skončí ve vazbě. Dává tím najevo, že existuje možnost snažit se soudu uniknout,“ prohlásil ve středu pro katalánský rozhlas člen bývalého vedení Joan Josep Nuiet.

Některé členy bývalého vedení katalánského parlamentu ve čtvrtek kromě novinářů čekala na madridském nádraží Atocha skupinka radikálů s transparentem Katalánsko je Španělsko a křičela „do vězení“. Podobně křičela i desítka osob ve čtvrtek na nádraží v Barceloně, odkud někteří politici odjížděli. Jiní se ale naopak ve středu s politiky loučili pokřiky „Nejste sami“.

Exministři katalánské vlády předstoupí před zvláštní soud, který má na starost mimořádně závažné trestné činy. Mezi ně patří i vzpoura, za kterou, není-li ozbrojená, hrozí až 25 let vězení. Bývalý členové vedení parlamentu budou vypovídat před vyšetřujícím soudcem nejvyššího soudu.

V Barceloně lidé protestují proti madridské správě Katalánska

V katalánské Barceloně se koná demonstrace na podporu obviněného vedení Katalánska. Barcelonská radnice také podle deníku El País přijala usnesení, v němž odmítla madridskou správu regionu.

Demonstraci před budovu katalánské vlády svolala separatistická organizace ANC, jejíž lídr je spolu s dalším šéfem separatistů ve vazbě kvůli protestům proti zásahům Madridu na katalánských úřadech před říjnovým referendem. Lidé na demonstraci nesli transparenty například s hesly „Svobodu pro politické vězně“ či „Pryč se španělskou vlajkou“.

Sesazenou katalánskou vládu a Puigdemonta podpořili lidé výkřiky jako „Nejste sami“ a „Puigdemont je náš prezident“. Separatisté, kteří ovládali tamní parlament, od víkendu také rozpuštěný Madridem, chtějí vytvoření samostatné katalánské republiky.

Demonstrace se zúčastnili i někteří členové barcelonské radnice, v čele se starostkou Adou Colauovou. Radní podle listu El País schválili usnesení (29 hlasů pro a 12 proti), v němž za „jediné legitimní zástupce katalánského lidu“ považují odvolanou katalánskou vládu a rozpuštěný parlament.

Odsoudili také přímou správu Katalánska Madridem, která začala minulý víkend po schválení tohoto opatření horní komorou španělského parlamentu. Radní naopak odmítli návrh na uznání vyhlášení katalánské republiky.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video