Ve Francii objevili Ameriku. Popularizují tam hod sekerou na cíl

  • 2
V Paříži se zvedla vlna zájmu o starý sport: hod sekerou. Může za to bývalý finančník Thomas Morel, který se rozhodl z Kanady přenést tento tradiční sport do hal přizpůsobených pro vysokou bezpečnost hráčů.

„Házení sekerou je skvělý sport, vyžaduje koncentraci a pocit uvolnění a je to docela návykové. Myslím, že je to skvělý nápad a chtěl jsem to nabídnout lidem v Paříži,“ tvrdí Morel. Zatímco hod sekerou probíhá většinou jako venkovní aktivita, on tento sport přenesl do haly. A vybírá od fanoušků poplatek 19 eur (asi 490 korun) za hodinu.

V 18. pařížském okrsku otevřel podnik Les Cognées a zařídil ho pro rekreační házení podobající se tradiční disciplíně. Přitom se však stará o bezpečnost: jednotlivé dráhy jsou oddělené provazovou sítí a při házení se nesmí podávat alkohol. Podle něj je to vynikající způsob odreagování po dlouhé práci. Do podniku chodí hlavně lidé ve věku mezi 25 a 35 lety.

Podle komentářů si Morel vybral dobrou dobu. Ve Francii právě probíhají kampaně, které se snaží přilákat lidi ke sportu a zároveň popularizovat olympiádu, která se tam bude konat v roce 2024 a do hlavního města se vrátí přesně po 100 letech.

Hod sekerou ovšem není žádný nový sport. Ve světě má tisíce příznivců a i u nás se mu věnují stovky lidí, například v rámci série Eurojack jako odnoži dřevorubeckého sportu. Závodník tu hází dvoubřitou sekerou do dřevěného terče ze vzdálenosti 6,1 metru.

Kruhový terč má průměr 91 cm (10,2 cm střed + 4 soustředné kruhy o šířce 10,2 cm) a jeho střed terče je ve výšce 1,52 metru od země. Sekera musí mít topůrko (včetně hlavy sekery) minimálně 62 cm dlouhé a délka ostří sekery nesmí přesáhnout 15,5 cm.

Během letu se sekera musí alespoň jednou otočit kolem své osy, musí se zaseknout pouze jedním břitem a topůrko musí směřovat dolů. Po zaseknutí musí sekera zůstat v terči, pokud vypadne, hod má hodnotu nula.

U nás se v červnu uskutečnil v Jihlavě už 6. ročník Eurojack, kterého se zúčastnilo 24 závodníků ze sedmi zemí a seriál závodů se postupně přesouvá do Německa, Francie i Rakouska. Závody často bývají propojené s dalšími soutěžemi dřevorubeckých dovedností.