Azyl nechci, řekl Puigdemont v Bruselu. Sesazení své vlády neuznává

  • 316
Sesazený katalánský premiér Puigdemont nebude v Belgii žádat o politický azyl, jak některá média spekulovala. Neuvedl však, jak dlouho se hodlá v Bruselu zdržet, k návratu do Španělska by prý potřeboval „garance“ spravedlivého procesu. Španělský ústavní soud v úterý pozastavil rezoluci o nezávislosti Katalánska, kterou schválil regionální parlament.

„Žádám Evropu, aby jednala. V případě Katalánska jsou porušovány hodnoty, na nichž Evropa stojí,“ uvedl Puigdemont před asi dvěma stovkami novinářů, kteří se tísnili v místnosti o kapacitě zhruba 50 lidí. 

Původně se mělo s napětím očekávané Puigdemontovo setkání s tiskem odehrát v jiné budově, tam ale nakonec vystoupení umožněno nebylo. Na zástupce Madridem odvolané katalánské vlády čekalo v ulicích Bruselu několik desítek příznivců i odpůrců s hesly a katalánskými či španělskými vlajkami. Na pořádek dohlíželi belgičtí policisté.

Puigdemont odjel do Belgie se sedmi členy svého kabinetu v pondělí. Některá média spekulovala, že se v zemi hodlají ukrýt před španělskou justicí. Další členové katalánské vlády podle Puigdemonta pokračují ve své politické aktivitě v Barceloně jako představitelé legitimního kabinetu.

„Vlády se nevzdáváme. Budeme pracovat dál, přes omezení, která plynou z naší strategie nekonfrontace,“ uvedl Puigdemont. Obrana Katalánska bude podle něj především politická.

Španělská generální prokuratura v pondělí katalánské předáky obvinila ze vzpoury, za niž hrozí až 25 let. Důvodem obvinění jsou snahy o nezávislost Katalánska, kvůli nimž Madrid v pátek odvolal katalánskou vládu, rozpustil regionální parlament a o víkendu převzal přímou správu autonomního regionu.

„Chceme odsoudit politizaci španělské justice, její nedostatečnou nestrannost, skutečnost, že stíhá myšlenky a nikoli zločine. Chceme světu vysvětlit vážné demokratické nedostatky španělského státu,“ prohlásil Puigdemont na tiskové konferenci.

Evropská unie, jejíž instituce v Bruselu sídlí, se v krizi jednoznačně postavila na stranu španělské vlády a zdůrazňuje potřebu udržení vlády práva v zemi.

Madrid zablokoval páteční rezoluci o nezávislosti

Španělský ústavní soud v úterý zablokoval rezoluci o nezávislosti Katalánska, kterou v pátek schválil katalánský parlament. Informoval o tom deník El País. Soud rovněž upozornil vedení stálého zastoupení katalánského parlamentu na jeho povinnost snažit se zabránit jakékoli iniciativě, která by vedla k naplnění této rezoluce.

Katalánská krize

Stálé zastoupení reprezentuje regionální parlament Katalánska do prosincových předčasných voleb. Ty vyhlásil Madrid poté, co v pátek rozpustil parlament této autonomní oblasti Španělska a odvolal tamní regionální vládu. Poprvé v demokratické historii země tak převzala španělská vláda přímou správu nad autonomním regionem. Důvodem byla mimo jiné právě rezoluce o nezávislosti, kterou přijal katalánský parlament, ovládaný od roku 2015 separatistickou koalicí.

Ústavní soud páteční rezoluci v předěžném opatření dočasně pozastavil, než o ní pravomocně rozhodne. Už dříve právní experti citovaní španělskými médii upozornili, že tato rezoluce je neplatná. Vyhlásit nezávislost odporuje španělské ústavě a rezoluce navíc odkazuje na zákony o referendu a na zákony o přechodu k nezávislosti, které přijal katalánský parlament začátkem září a které podle verdiktu ústavního soudu nejsou platné. To v úterý připomněl i ústavní soud.

Soud také upozornil členy vedení stálého zastoupení katalánského parlamentu, že mají „povinnost zabránit jakékoli iniciativě, která by ignorovala pozastavení platnosti rezoluce“, a nesmí ani činit žádné právní úkony, které by vedly k vyhlášení nezávislosti. Jinak jim hrozí trestní stíhání, uvedl soud.

Páteční rezoluce navrhuje zahájit proces, jenž skončí vytvořením a schválením ústavy samostatné republiky. Rezoluci schválili v tajném hlasování na plenárním zasedání separatističtí poslanci, kteří měli v katalánském parlamentu většinu. Opozice hlasování bojkotovala.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video