Do očí se mu draly slzy, když zvedal zrak ke kostce nad ledem, na níž běželo video mapující chronologicky nejvýznamnější počiny osmatřicetiletého útočníka v dresu Sharks.
První branka, hattrick, ale i návštěvy fanoušků v nemocnicích nebo třeba úryvek z promo videa po boku Tomáše Hertla.
„Takový moment si budu pamatovat navždy,“ rozplýval se Marleau po zápase, v němž jeho Toronto prohrálo těsně 2:3. Veterán si bod proti bývalému týmu nepřipsal, výsledek ale zastínil jednoznačně jeho návrat do San Jose.
„Sharks mi poskytli velkolepou podporu po celou mou kariéru tady. A hlavně dnešek pro mě hodně znamená,“ neskrýval emoce. „Bylo skvělé připomenout si všechno to společné.“
Po retrospektivním videu se mu dostalo od fanoušků Sharks dlouhých ovací, když v potemnělé aréně směřovala světla pouze na něj. Nikdo jiný si je snad v týmové historii nezaslouží víc. Během téměř dvacetiletého působení ve městě u San Francisca nosil pět sezon kapitánské céčko, drží celkem osm individuálních rekordů San Jose.
Majitel dvou zlatých medailí z olympiád i mistrovství světa zatím na Stanley Cup čeká. Nejblíže mu byl v roce 2016, kdy Sharks padli ve finále s Pittsburghem. Na sklonku kariéry tak zvolil dravé mládí v Torontu, vedené hráči jako Auston Matthews, Mitch Marner nebo William Nylander.
Povede se mu tečka á la Ray Bourque, který si pro svůj první triumf v roce 2001 „odskočil“ do Colorada po 20 letech v Bostonu?
