Trumpův exmanažer Manafort se kvůli ruským zásahům do voleb vydal úřadům

  • 370
Někdejší manažer volební kampaně Donalda Trumpa Paul Manafort se v pondělí vydal do rukou FBI a byl obviněn z dvanácti těžkých trestných činů včetně spiknutí proti USA, daňových úniků a praní špinavých peněz. Soud v pondělí rozhodl, že společně s Rickem Gatesem budou do složení mnohamilionové kauce v domácím vězení.

Výše kauce bude podle agentury AP deset milionů dolarů (220 milionů korun) pro Manaforta a pět pro Gatese. Pokud soud uzná jejich vinu v plném rozsahu, mohou být odsouzeni až na 80 let vězení v případě osmašedesátiletého Manaforta a na 70 let v případě jednašedesátiletého Gatese.

Manafort byl loni od června do srpna šéfem Trumpovy volební kampaně a Gates jeho zástupcem. Budoucí prezident Manaforta propustil po zprávách, že zřejmě dostával miliony dolarů za poradenské služby pro ukrajinskou proruskou Stranu regionů někdejšího prezidenta Viktora Janukovyče.

Podle dřívějších zjištění médií Manafort navíc zřejmě už v roce 2005 vypracoval tajnou strategii, která měla ve prospěch ruského prezidenta Vladimira Putina ovlivnit politiku, obchody a zpravodajství v USA, Evropě a v bývalých sovětských republikách. Z objevených dokumentů vyplývá, že Manafort pracoval pro ruského miliardáře Olega Děripasku.

Volební kampaň není předmětem obvinění

V pondělí byl Manafort obviněn z dvanácti trestných činů: klamání daňových a justičních úřadů, spiknutí proti státu, praní špinavých peněz, daňových úniků, působení ve prospěch cizího státu bez registrace a sedmi případů zatajování účtů v zahraničních bankách.

Samotné volební kampaně, kterou Manafort čtvrt roku řídil, se podle agentury AP obvinění nijak netýká. Trump v minulosti opakovaně jakoukoli spolupráci s Moskvou během volební kampaně odmítl.

Manafortův obhájce Kevin Downing v pondělí před soudem odmítl obvinění jako směšná a řekl, že Manafort se na Ukrajině snažil o prosazování demokracie a sblížení se Západem. Jeho spolupráce s Kyjevem prý navíc skončila v roce 2014, dva roky předtím, než přijal angažmá ve vedení Trumpova štábu.

K čerstvým obviněním svého bývalého spolupracovníka, který rovněž dlouho působil jako stratég Republikánské strany, se prezident vyjádřil na Twitteru.

„Promiňte, ale je to rok, co Paul Manafort pracoval v Trumpově kampani. Proč se nezaměřují na podfukářskou Hillary (Clintonovou) a demokraty?“ napsal prezident. V dřívějším tweetu poznamenal, že řeči o ruské stopě se vedou v době, kdy se republikáni snaží prosadit „historickou“ daňovou reformu. „Je to náhoda? NENÍ,“ napsal Trump.

Bílý dům v pondělí rovněž energicky popřel spekulace, že by milostí či jiným způsobem zasahoval do vyšetřování vedeného zvláštním vyšetřovatelem Robertem Muellerem. Obvinění, která padla, spolupráci Bílého domu s Muellerovým týmem nijak neovlivní, sdělil agentuře Reuters nejmenovaný činitel prezidentské kanceláře. „Bílý dům nadále spolupracuje,“ uvedl.

Člen Trumpova volebního týmu obelhával agenty FBI

Kromě Manaforta a Gatese bylo podle agentury Reuters vzneseno obvinění i proti dalšímu členovi Trumpova předvolebního štábu Georgi Papadopoulosovi. Ten byl podle pondělních zpráv počátkem října obviněn z obelhávání agentů Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). K činu se přiznal.

Papadopoulose obvinil rovněž Mueller. Agenti FBI, jimž lhal, byli členy Muellerova vyšetřovacího týmu. Papadopoulos měl v Trumpově volebním štábu na starosti styky se zahraničím, přímý přístup k budoucímu prezidentovi ale údajně neměl.

Při výslechu v FBI se Papadopoulos přiznal, že měl kontakty s nejmenovaným zahraničním „profesorem“, který měl mít informace o kompromitujících materiálech na Trumpovu protikandidátku Hillary Clintonovou. Šlo údajně o „tisíce souborů elektronické pošty“. Papadopoulos tvrdil, že se se svým zahraničním kontaktem sešel předtím, než se připojil k Trumpově volebnímu štábu. Vyšetřovatelé ale zjistili, že to bylo až poté.

Identita údajného „profesora“ zůstává zahalena tajemstvím, měl být údajně z Londýna. Na schůzce byla prý přítomna ještě jistá Ruska, která měla Papadopoulosovi nabízet kontakty s Moskvou s možností koordinace budoucí zahraniční politiky USA a Ruska.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video