Fotka z videa ukazující kurdského prezidenta Masúda Barzáního při televizním...

Fotka z videa ukazující kurdského prezidenta Masúda Barzáního při televizním proslovu v Irbílu. (29. října 2017) | foto: Reuters

Kurdský prezident Barzání rezignuje, chce zmírnit napětí po referendu

  • 15
Prezident iráckého Kurdistánu Masúd Barzání, kterému za tři dny vyprší mandát, ho prodlužovat nebude. O svém rozhodnutí informoval kurdský parlament v dopisu, který v neděli zveřejnila jeho Demokratická strana Kurdistánu (KDP). Kurdští poslanci následně schválili, aby byly prezidentské pravomoci prozatím rozděleny mezi vládu, parlament a justici.

„Po 1. listopadu odmítám pokračovat ve funkci prezidenta regionu,“ uvedl v neděli prezident Masúd Barzání. „Dál budu sloužit Kurdistánu jako pešmerg,“ dodal. 

Barzání dále prohlásil, že výsledek referenda o nezávislosti „nemůže být vymazán“. Odsoudil rovněž Spojené státy za to, že Kurdy nepodpořily. „Naši lidé by se nyní měli ptát, zda USA vědí o iráckém útoku a proč mu nezabránily,“ uvedl. 

Upozornil rovněž, že bez pomoci pešmergů, tedy kurdských bojovníků, by irácké síly nedokázaly osvobodit město Mosul od teroristické organizace Islámský stát (informovali jsme zde).

Barzání v dopisu požádal parlament, aby uskutečnil kroky potřebné k zaplnění mocenského vakua, které nastane v důsledku jeho odchodu, a navrhl rozdělení prezidentských pravomocí mezi vládu, parlament a justici. 

Podle agentury DPA Barzání svým odchodem usiluje o zmírnění napětí mezi Bagdádem a Kurdy spojeného s kurdským referendem o nezávislosti.

Podle svědků do budovy kurdského parlamentu v neděli pronikli demonstranti nespokojení s Barzáního rozhodnutím odejít z funkce. Když si demonstranti vynucovali vstup do budovy, byly údajně slyšet výstřely.

Protesty po rezignaci kurdského prezidenta Masúda Barzáního:

Odchod jako reakce na referendum

Boj Kurdů za nezávislost

Barzáního rozhodnutí přichází několik týdnů poté, co se Kurdové v autonomii a několika sporných regionech vyslovili pro nezávislost. Bagdád však označil hlasování za protiústavní a krátce nato vyslal do sporných regionů armádu, aby z nich vytlačila kurdské síly. 

Referendum o nezávislosti iráckého Kurdistánu a několika sporných regionů obývaných Kurdy, které se uskutečnilo 25. září, bylo do značné míry iniciativou právě jednasedmdesátiletého kurdského prezidenta. Podle řady expertů však referendum vyhlídky do budoucnosti pro Kurdy spíše zhoršilo, než zlepšilo. Necelý měsíc po referendu Bagdád zahájil ofenzivu s cílem získat opět kontrolu nad ropnou provincií Kirkúk, kterou Kurdové vnímají jako svůj historický domov a kterou považovali za důležitý zdroj financí pro nový stát (psali jsme zde).

Irácká vláda nakonec během několika dnů výrazně změnila poměr sil v severním Iráku. Irácké síly začaly přebírat kontrolu nad všemi spornými regiony, které kontrolovali Kurdové a které se nenacházejí v autonomní oblasti. Ve čtvrtek Bagdád vyzval Irbíl, aby výsledky referenda zrušil, a odmítl s ním vést dialog.

Barzání začátkem letošního roku uvedl, že na post znovu kandidovat nebude. Mnozí tomu ale před referendem nevěřili. Funkci prezidenta kurdské autonomie v Iráku zastával od roku 2005 a v roce 2009 byl znovuzvolen. Mandát druhého funkčního období mu vypršel v roce 2013, byl ale dvakrát prodloužen. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video