Slavnostní večer na Pražském hradě začal ve 20:00 a trval necelou hodinu. Miloš Zeman se před ceremoniálem nejdříve setkal s oceněnými. Před dekorováním vyznamenaných Zeman přednesl projev, v němž zdůvodnil výběr oceněných osobností a zamyslel se nad rolí společenských a přírodních věd ve společnosti. Upozornil, že vyznamenané může provázet i závist (celý projev si přečtěte zde).
PŘEHLEDNĚ: Sáblíková, Schröder i Troška. Zeman vyznamenal 39 osobností |
Řád Bílého lva obdrželi bývalý starosta Vídně Michael Häupl slovinský prezident Borut Pahor či bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. Generálové Ludvík Krejčí a Karel Kutlvašr byli vyznamenáni in memoriam. Řád Tomáše Garrigua Masaryka obdržel posmrtně například architekt Jože Plečnik.
Medaili Za hrdinství získali in memoriam policista Václav Haase, jenž podlehl útoku agresora, nebo hasič Jan Odermatt, který zasahoval u požáru lakovny ve Zvoli.
Medailí Za zásluhy prezident ocenil posmrtně spisovatele Jaroslava Foglara. Dalšími vyznamenanými byli rychlobruslařka Martina Sáblíková, písničkář Jaromír Nohavica, zpěvačka Helena Vondráčková, režisér Zdeněk Troška či historik a publicista Vlastimil Vondruška.
Stejné vyznamenání dostali i Eliška Hašková-Coolidge, která pracovala jako asistentka pěti amerických prezidentů, herci Juraj Kukura a Luděk Sobota, závodník Karel Loprais nebo operní pěvci Eva Urbanová a Štefan Margita.
Zatímco jména některých vyznamenaných byla známa již předem, další se veřejnost dozvěděla až v průběhu večera. Státní vyznamenání odmítl převzít syn Věry Špinarové, která zemřela letos v březnu (o důvodech jeho odmítnutí jsme psali v tomto článku).
Do médií ještě před slavnostním předáváním cen prosáklo také jméno zakladatele prvního hospicu v Česku Miroslava Wajsara, kterého na ocenění navrhla Česká biskupská konference. Řádem Tomáše Garrigua Masaryka byl vyznamenán Petr Beck, který přežil věznění v koncentračním táboře Osvětim a pak se zapojil do bojů proti nacistickému Německu.
Sám prezident oznámil, že večer vyznamená nejvyšším vojenským řádem dva bývalé náčelníky generálního štábu Ludvíka Krejčího a Karla Pezla. Mezi oceněnými byl i Vladimír Mařík, zakladatel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček dříve řekl, že Zeman dostal od lidí návrhy na udělení státních vyznamenání 195 osobnostem. Kromě občanských a vládních návrhů může vybírat osoby doporučené poslanci nebo senátory. Zeman každoročně u příležitosti státního svátku 28. října vyznamenává tři až čtyři desítky lidí.
Předávání státních vyznamenání zakončila recepce v prostorách Španělského a přilehlých sálů.
Rektoři a Herman nepřišli, Sobotka se z účasti omluvil
Ani letos se oslav státního svátku na Pražském hradě nezúčastnili rektoři vysokých škol. Jejich postoj ke slavnostnímu ceremoniálu je již několik let stejný (více o jejich důvodech si můžete přečíst zde). Nepřišel ani premiér Bohuslav Sobotka, který se podle mluvčího vlády Martina Ayrera z předávání cen omluvil.
Bartoš na Hrad půjde. Přijít na předání vyznamenání je slušnost, míní |
Vedoucí představitelé veřejných vysokých škol nepřišli 28. října na předávání státních vyznamenání na Pražský hrad ani v letech 2014 až 2016. Reagovali tak na to, že prezident Miloš Zeman nepozval rektory Masarykovy a Jihočeské univerzity Mikuláše Beka a Libora Grubhoffera, se kterými měl v minulosti spory (o důvodech jejich nepozvání jsme psali zde). Letos byli na Hrad pozváni všichni rektoři veřejných a státních vysokých škol, s výjimkou Beka. Grubhoffer již ve funkci skončil.
Vedle rektorů se ceremoniálu nezúčastnili ani někteří politici kvůli sporům a nesouhlasu s politikou prezidenta. Je to třeba končící lidovecký ministr kultury Daniel Herman, který měl se Zemanem spory ohledně nevyznamenání jeho strýce Jiřího Bradyho (přehledně o kauze jsme psali zde), nepřišel ani ministr zemědělství Marian Jurečka a další lidovečtí politici.
Dorazil naopak například předseda Pirátů Ivan Bartoš, který účast odůvodnil tím, že je to slušnost (jeho vyjádření si můžete přečíst v odpoledním článku).
