Madrid demonstruje za jednotné Španělsko. Puigdemont do vězení, hlásá dav

  • 1535
Španělsko žije v napětí kolem páteční rezoluce o katalánské nezávislosti. Centrální vláda v sobotu začala přebírat nadvládu nad regionem. Rozpuštění se dočkala vláda, o post přišlo i vedení policie. V katalánských městech se protestuje, do ulic vyšli i lidé v Madridu, kteří požadují uvěznění sesazeného katalánského premiéra.

Španělská generální prokuratura už příští týden zahájí stíhání katalánského vedení pro vzpouru, za kterou mohou padat tresty až 30 let vězení. Opatření bude namířeno zejména proti premiérovi Carlesi Puigdemontovi a předsedkyni katalánského parlamentu Carme Forcadellové. 

V katalánských městech se už několikátým dnem protestuje. Centrem demonstrací je Barcelona. Do ulic však vyšli také obyvatelé Madridu. Na protestu v centru španělské metropole lidé mávali vlajkami a někteří volali „Puigdemont do vězení“.  

Mezi demonstranty byla například i premiérka autonomního regionu Madrid Cristina Cifuentesová, která označila páteční schválení rezoluce o nezávislosti katalánským parlamentem ze „státní převrat“. Uvedla také, že pro ni to byl „nejsmutnější den ve španělské demokracii“.

Madrid převzal vládu

Španělský premiér Mariano Rajoy v sobotu dopoledne oficiálně převzal úřad Puigdemonta. Oficiálně jsou tímto zbaveni funkcí i další katalánští činitelé. Týká se to nejen členů vlády, ale zejména představitelů policie v čele s jejím šéfem Josepem Lluísem Traperem. 

Většinu kompetencí předsedy a místopředsedy katalánské vlády nyní z rozhodnutí Rajoye převezme místopředsedkyně španělské vlády Sorraya Sáenzová. Ta si vytvoří tým státních tajemníků, kteří budou pověřeni řízením jednotlivých regionálních vládních úřadů.

Zatím není zřejmé, jak Puigdemont a 12 členů jeho kabinetu, kteří již nebudou za výkon funkcí placeni, na rozhodnutí Madridu zareagují. Pokud se odmítnou podřídit, hrozí jim obvinění z dalších trestných činů.

Generální stávka

Menšinový odborový svaz v Katalánsku, který sdružuje zaměstnance různých odvětví, včetně veřejné správy, školství či zdravotnictví, vyhlásil od pondělka desetidenní generální stávku. Větší odborové svazy se zatím nevyjádřily. Podle pátečních informací ale tyto svazy nesouhlasí s rezolucí o nezávislosti Katalánska. Budou prý ale bedlivě sledovat vývoj během dalších dní, uvedl deník El País.

Agentura AP poukázala na to, že není jasné, jak chce Rajoy dostat pod svou kontrolu rozsáhlou regionální správu na nižších úrovních. Přinejmenším část z přibližně 200 000 úředníků už dala najevo, že se odmítne příkazy Madridu řídit, byť jim hrozí vyhození z práce.

Nelegální deklarace a reakce Evropy

Rajoy také řekl, že požádá ústavní soud v Madridu, aby katalánskou deklaraci označil za nelegální. Soud již informoval, že zahájil příslušné procedury a verdikt vynese v příštích dnech (více o pátečním dění zde).

Puigdemont v sobotním projevu uvedl, že snaha o nezávislost Katalánska má být nenásilná, ale vytrvalá. Vyzval k demokratické opozici. Šlo o jeho první veřejný projev od pátečního hlasování katalánského parlamentu o rezoluci o nezávislosti tohoto autonomního regionu.

Podle katalánského deníku La Vanguardia Puigdemont neuznal své sesazení Madridem, ale nevyjádřil se konkrétně, zda se bude bránit u soudu. „Budeme pokračovat v plnění svých demokratických mandátů a zároveň se snažit o maximální stabilitu a klid,“ řekl také Puigdemont.

Ohlasy vesměs ze zemí Evropské unie včetně Česka vyjadřují podporu ústřední vládě v Madridu. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker řekl, že EU nepotřebuje další rozbíjení a rozdělování. Předseda Evropské rady Donald Tusk upozornil, že pro EU jediným partnerem pro dialog zůstává Španělsko.

Poslední události jsou vyvrcholením procesu, který nastartovali katalánští separatisté před dvěma lety poté, co vyhráli regionální volby. Letos 1. října uspořádala místní vláda v Katalánsku referendum, jehož výsledky nyní argumentuje a které ale bylo podle Madridu nelegální. Pro vyhlášení nezávislosti se v něm sice vyslovilo 92 procent hlasujících, účast ale činila jen 43 procent.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue