Zveřejnění všech materiálů týkajících se vraždy někdejšího amerického prezidenta Johna F. Kennedy ukládal archivům zákon z roku 1992. Na odhalení čekalo přes tři tisíce materiálů. Badatelé se však nakonec mohou ponořit „pouze“ do 2 800, zbytek zůstal na příkaz prezidenta Donalda Trumpa utajen kvůli obavám o národní bezpečnost (více o nevydání části materiálů čtěte v tomto článku). Nutno podotknout, že ani Trumpovi se tento krok příliš nezamlouvá.
Vražda Castra a VietnamMezi odtajněnými dokumenty jsou i informace, které s atentátem na Kennedyho souvisí jen okrajově. Jde například o údajnou odměnu, kterou kubánští exulanti v USA byli ochotni vyplatit za zabití havanských revolucionářů. Za smrt Fidela Castra to bylo 100 000 dolarů (dnes odpovídá hodnotě 800 000 dolarů, tedy 17,5 milionu korun), za zabití jeho bratra Raula a za smrt Ernesta Che Guevary, argentinského revolucionáře a Castrova ministra, po 20 000 dolarech. Podle televize CNN odtajněné dokumenty potvrzují, že přípravy atentátu na Fidela Castra byly zahájeny už v prvních dnech Kennedyho úřadování v Bílém domě. Robert Kennedy, prezidentův bratr a ministr spravedlnosti, prý zjistil, že CIA nabídla přes prostředníka americkému gangsterovi Samu Giancanovi 150 000 dolarů za to, že najme Castrova vraha. Tajná služba měla prý zájem i na spolupráci s jinými gangstery, kteří měli Castra otrávit smrtící pilulkou. Zpravodajský server Politico poukazuje na možnou vietnamskou stopu ve vyšetřování, kterou je prý zpráva bývalého šéfa CIA Richarda Helmse z roku 1975. Helms v odtajněné výpovědi tvrdí, že tehdejší prezident USA Lyndon Johnson spekuloval, že Kennedyho vražda byla odvetou za smrt jihokorejského diktátora Ngo Dinh Diema po puči z listopadu 1963, do něhož byla údajně CIA zapletena. Zdroj: ČTK |
Dokumenty si krátce po zveřejnění začali pročítat historici i novináři z celého světa. Zřejmě nejzajímavějším odhalením je dosud zpráva tehdejšího ředitele FBI J. Edgara Hoovera. Podle ní měly americké tajné služby zprávy o přípravě vraždy strůjce atentátu Lee Harveyho Oswalda. Oswalda zabil dva dny po smrti Kennedyho majitel nočního podniku Jack Ruby.
Hoover, 24. listopadu 1963 (JFK zemřel 22. listopadu, Lee Harvey Oswald 24. listopadu), napsal: „Včera večer jsme v naší kanceláři v Dallasu přijali hovor. Nějaký muž klidným hlasem říkal, že je členem skupiny, která plánuje zabít Oswalda. Kontaktovali jsme policii v Dallasu a ujistili jsme se, že Oswald bude mít vyhovující ochranu. To se však nakonec nestalo.“
Ruby postřelil Oswalda v přímém přenosu během převozu do věznice. FBI poté vyslala svého agenta do nemocnice, a doufala, že by se zraněný Oswald mohl na smrtelné posteli přiznat k vraždě amerického prezidenta. To se však nestalo. Oswald na následky zranění v noci v nemocnici zemřel. Shodou okolností ve stejné nemocnici, ve které se dva dny před tím pokoušeli lékaři zachránit život Kennedymu.
Ve stejném textu Hoover píše i o pochybnostech náměstka nejvyššího státního zástupce Nicholase Katzenbacha. Ten se měl obávat, aby veřejnost nezačala šířit konspirační teorie o vraždě Kennedyho. Zároveň prý poznamenal, že Oswald před vraždou navštívil Mexiko, telefonoval na tamní kubánskou ambasádu a na sovětské velvyslanectví odeslal žádost o udělení víza.
Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvKontakt se Sověty a tajemný telefonát
Odtajněné dokumenty rovněž nabízí zajímavý pohled na postoje Sovětského svazu k atentátu. Kreml v reakci na zabití Kennedyho v interní komunikaci uváděl, že Oswald je „neurotický maniak, který zradil svou zemi“. Představitelé Sovětského svazu také věřili, že za smrtí amerického prezidenta je větší konspirace, kterou mohli zorganizovat lidé okolo Lyndona B. Johnsona, nástupce Kennedyho v Bílém domě.
Moskva se také obávala případné reakce USA, kdyby byl Sovětský svaz dáván do souvislosti s atentátem. V interní zprávě FBI se píše: „Náš zdroj uvádí, že představitelé Sovětského svazu se obávají, že některý z generálů by bez pevného vedení Spojených států mohl odpálit rakety na Sovětský svaz.“ Zveřejněné materiály rovněž potvrdily, že Oswald před vraždou mluvil se sovětskými diplomaty v Mexiku. Kontakt měl s velvyslancem Vladimirem Vladimirovičem Kostikovem i členy sekce KGB, která měla na starosti sabotáže a vraždy.
Zmínky se v nově odtajněných dokumentech dočkala také Kuba. Její zástupci FBI ubezpečovali, že nemají s vraždou Kennedyho nic společného. Kubánský velvyslanec v USA však v roce 1963 byl podle záznamů CIA smrtí amerického prezidenta potěšen. V roce 1967 FBI zachytila rozpravu kubánského důstojníka, který tvrdil, že Oswald byl skvělým střelcem. Důstojník Oswalda prý znal už před atentátem, uvádí CNN.
Další informace z odtajněných dokumentů jsou spíše jen malými střípky, které dokreslují komplikovanost celého případu. Dallaské oddělení FBI se například v listopadu 1963 snažilo sledovat Oswalda. Tajemně působí i britská stopa. Pětadvacet minut před atentátem totiž obdržel reportér britského deníku Cambridge Evening News telefonát a hlas na druhém konci mu radil, ať za chvíli zavolá na americkou ambasádu, která pro něj bude mít „něco velkého“.
Oficiální verze
Kennedy podle oficiální vyšetřovací verze, kterou zveřejnila v září 1964 takzvaná Warrenova komise, zemřel 22. listopadu 1963 krátce po půl jedné odpoledne. Jeho vůz, ve kterém cestovala také jeho žena Jackie a guvernér John Connally, projížděl po dallaském náměstí Dealey Plaza. Zazněly tři výstřely. První střela prezidenta minula, druhá ho zasáhla do zad. Poslední roztrhla Kennedymu hlavu, těžké zranění utrpěl i Connally. Americký prezident nejevil známky života a v nemocnici byl následně prohlášen za mrtvého.
Po pár hodinách policie zadržela Lee Harvey Oswalda. Po dvanácti hodinách ho obvinila z vraždy Kennedyho a policisty JD Tippita. O dva dny později v přímém přenosu majitel nočního klubu Jack Ruby Oswalda postřelil, ten na následky poranění v nemocnici po několika hodinách zemřel. Ruby byl později odsouzen k trestu smrti. Rakovina ho však dohnala dříve, Ruby zemřel v roce 1967.
Kennedyho vrah byl možná jen loutkou KGB. L.H. Oswald a jeho příběh |
Okolo vraždy stále panuje celá řada nejasností. Některé teorie hovoří o tom, že na Kennedyho pálilo více střelců. Mluví se také o přešlapech amerických tajných služeb či objednání vraždy amerického prezidenta ze Sovětského svazu či Kuby. Nově odtajněné dokumenty tyto části případu příliš neosvětlily.
V archivech však stále zůstávají stovky materiálů. Podle tajných služeb by nikdy neměly být zveřejněny, protože obsahují informace, které mohou ohrozit bezpečnost Spojených států. Speciální komise nyní bude zkoumat, zda je toto tvrzení pravdivé.
The Washington Post upozorňuje, že mezi nezveřejněnými dokumenty je i zpráva šéfa rezidentury CIA v Dallasu Waltona Moorea z doby atentátu nebo výpověď podnikatele Gordona McClendona, který hovořil s Jackem Rubym krátce předtím, než zastřelil Oswalda. Chybí i podrobnější informace o aktivitách kubánského exilu v USA. Otázkou zůstává, jestli se někdy tyto dokumenty dostanou na veřejnost. Konspirační teorie tak budou nad vraždou Kennedyho viset i nadále.
Všechny nově odtajněné dokumenty o vraždě Kennedyho si můžete v angličtině projít v tomto odkazu.
