„Takhle se nedá existovat,“ hartusí jednatřicetiletá Irena na chodníku před třívchodovým panelákem na litvínovském sídlišti Janov, kde žije. V rukou drží prázdnou nádobu, stejně vybavila i své dvě malé děti, které ji doprovázejí.
Společně vyrazili pro vodu za příbuznými. „Můžu být ráda, že mám tady v Janově rodinu. Jinak nevím, co bych dělala,“ krčí rameny.
Pro blok C, jak zní oficiální označení domu, může vypnutí vody znamenat i úplný zánik. Hrozí, že se vylidní a přidá na neustále se rozšiřující seznam vybydlených domů. V Janově je prázdných už šest paneláků, jeden z nich má jít příští rok k zemi (psali jsme o tom zde).
Bez vody jsou lidé už několik týdnů
Teplo a teplou vodu tu nájemníci nemají už několik týdnů. Dluhy, které v domě jsou, pořád narůstají.
„Majitelé bytů nekomunikují, nemají o nic zájem, neplatí. V domě je 48 bytů, na schůzi přišli dva majitelé,“ říká jeden ze dvou jednatelů firmy Liras, která dům v Gluckově ulici spravuje.
Zajít tak daleko a vypnout vodu prý nechtěl, poslední kapkou ale podle jeho slov byli zloději.
„Naběhli tam a v prázdných bytech odmontovávali všechno možné. Voda tekla proudem po chodbách. Nešlo to jinak,“ pokračuje. A dodává, že je velmi reálné, že panelák přestane spravovat. Celou situaci chce nyní řešit s vedením města, s nímž si domluvil schůzku.
Nájemníci podali trestní oznámení
Blok je typickým příkladem toho, jak fungují takzvané sociálně vyloučené lokality. Mezi majitele bytů patří lidé s trvalým pobytem v Rusku, na Ukrajině, Slovensku, v Odoleně Vodě či Liberci. Řadu z nich zastupuje realitní kancelář.
Figuruje tu takto i starosta Rochova na Litoměřicku Jaroslav Jadavan. Ten vidí chybu na straně nájemníků a zákonů.
„Konkrétně v Janově se mi stalo, že nájemník za půl roku protočil vodu za 50 tisíc. Nikdo to ale nepožaduje po něm, ale po mně,“ míní Jadavan, jehož byt v bloku C je nyní prázdný.
Nájemníci kvůli odpojení studené vody okamžitě podali trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli narušení hygienických standardů. V domě žije v současnosti už jen asi pět rodin. Tuší, že i ony budou muset změnit adresu. Zároveň se dušují, že poctivě platí, ale že jejich peníze končí někde, kde nemají.
„Měsíčně platím 12 tisíc, nedlužím nic a podívejte se, jak teď musím žít,“ rozčiluje se Tomáš, další obyvatel bloku C.
Peníze na účet nedoputují
„Pravidelně provádíme mapování. U některých obyvatel tohoto domu ho terénní pracovníci provedli v říjnu, zkontrolovali jejich úhrady a měli to v pořádku,“ potvrzuje Veronika Knoblochová, vedoucí litvínovského odboru sociálních věcí a školství.
Radnice lidem z domu nabídla služby ubytovny Uno. Zatím toho ale nikdo nevyužil.
Lidé obeznámení se situací v Janově naznačují, že vedle případů, kdy poctiví nájemníci doplácejí na sousedy neplatiče, dochází i k tomu, že jejich peníze někam „zabloudí“. A že na účet, ze kterého se platí služby, nedoputují.
„Řada nájemníků skutečně platí, ale peníze se cestou ztratí,“ potvrzuje František Ryba, ředitel družstva Krušnohor, které v Janově také spravuje několik domů a patřil mezi ně před časem i blok C.
Tohoto domu se ale Krušnohor loni kvůli narůstajícím dluhům vzdal a převzala ho právě společnost Liras. Stejné to zanedlouho bude i se zadluženým blokem D3 v Třebušické ulici, který je přes silnici od bloku C.
Krušnohor ho přestane na konci roku spravovat a ujme se ho opět Liras. Současně družstvo zvažuje, že opustí i správu sousedního bloku D2, ve kterém jsou lidé také bez tepla. A problémy mají i další domy.