Mluvilo se o ní na jihu Čech, v Poslanecké sněmovně i za hranicemi v Rakousku. Kvůli malé budově na pravém břehu Lipna se na místo vydal i ministr životního prostředí Richard Brabec.
Garáže, které sloužily českokrumlovské vodní záchranné službě, nechala Správa Národního parku Šumava, jíž patřily, srovnat se zemí. Záchranáři mají jistotu, že se sem vrátí. Zatím ale nevědí kdy a jak.
V létě bylo jasné, že původní základna musí zmizet. Ihned se tak objevila otázka, zda vznikne nová. Po diskusích mezi Jihočeským krajem, Správou Národního parku Šumava, ministerstvem životního prostředí i samotnými záchranáři nakonec projekt dostal zelenou.
Milan Bukáček, šéf vodních záchranářů, tak v září poslal Správě NP Šumava žádost o stanovisko k možnosti výstavby nového objektu.
„Stavba objektu pro účely Vodní záchranné služby ČČK a informačního centra bude obsahovat služebnu vodní záchranné služby, garáž pro zásahové vozidlo, sklad materiálu, lodí, veřejné kontaktní místo a prostory informačního centra. Pro potřeby vodní záchranné služby bude zřízeno kotviště a v návaznosti na objekt i nouzové nocoviště pro turisty včetně sociálního zařízení,“ stojí v žádosti.
Žije tam tetřívek obecný
Kvůli některým požadavkům ale vodní záchranáři narazili. Park nemá problém s garáží pro zásahové vozidlo, skladem materiálu, lodí či samotnou služebnou. Ale ohradil se proti informačnímu centru, nouzovému nocovišti a sociálnímu zařízení.
„To, co se týká činnosti záchranářů, je v pořádku, protože to nezvyšuje zátěž území. Informační středisko a nocoviště je ale zařízení pro veřejnost, které zvyšuje turistickou atraktivitu. To bude znamenat zvýšení návštěvnosti v místě, kde žije chráněný tetřívek obecný, který je na hranici vymření,“ vysvětlil ředitel správy parku Pavel Hubený.
V této oblasti se vyskytují i silně ohrožený los evropský a ohrožený hýl rudý. Samotný pozemek se nachází ve III. zóně CHKO Šumava, asi 30 metrů od I. zóny. Park uvádí, že by plány záchranářů zvýšily návštěvnost oblasti v řádu až stovek procent.
Šéf záchranářů kroutí nad stanoviskem hlavou
Podle ředitele parku nyní musejí záchranáři požádat kraj o posouzení v procesu EIA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí). Na základě toho se vyjádří.
Navíc Správa NP Šumava oznámila, že bude v zájmu ochrany přírody požadovat další regulace. Mezi ně patří zastavěná plocha 60 metrů čtverečních, obdélníkový půdorys, sedlová střecha o sklonu 35 stupňů, výška hřebene střechy do 6,5 metru nebo materiály a barvy, které jsou použité na základně v Dolní Vltavici naproti Kyselovu. Kvůli tetřívkovi obecnému se pak může stavět mimo období od 1. března do 15. července.
Milan Bukáček nad stanoviskem parku kroutí hlavou. „Děkuji za to, že nám vyšli vstříc z hlediska výstavby nového objektu. Ale domnívám se, že podpora pro turisty a veřejnost by tam měla být. Je třeba si uvědomit, že se u přívozu vystřídají tisíce lidí. Jezdí tam i lidé z Rakouska, rybáři, turisté. Ti potřebují nějaké zázemí v případě krizových situací. Pořád říkáme něco o turistickém ruchu, ale když se na to podíváme, vypadá to tam hrozně,“ podotkl Bukáček, kterému reakce parku přišla minulý týden.
Kde vzít peníze na stavbu?
I nadále doufá, že se strany dohodnou. Pokud se tak stane, budou záchranáři potřebovat na stavbu peníze. „To je samozřejmě nejdůležitější. Teď ale není vypsaný žádný dotační program. Budeme hledat zdroje přeshraniční spolupráce. Můj osobní odhad je, že práce začnou do dvou let. Objekt by měl stát do dvou milionů korun,“ oznámil Bukáček.
Jihočeská hejtmanka Ivana Stráská v minulosti prosazovala, aby zde záchranáři zůstali, což platí i nadále. „Do určité míry se na tom budeme podílet i finančně, určitě ale nebudeme hlavním investorem,“ uvedla Stráská.
I ministerstvo životního prostředí (MŽP) potvrdilo, že nápad nadále podporuje. Nemůže ale financovat výstavbu stanice zde ani nikde jinde. „Ministerstvo nemá žádnou kapitolu pro financování takových typů projektů a o financování ze strany MŽP jsme ani nikdy nevedli se záchranáři diskusi,“ oznámila mluvčí Petra Roubíčková.
Rakouská vodní záchranná služba v létě potvrdila, že se chce na projektu podílet také.
I když v Kyselově v současné době záchranáři nepůsobí, lidé se nemusejí bát, že by se jim nedostalo pomoci. „Vodním záchranářům to z druhého břehu z Dolní Vltavice trvá čtyři až pět minut. Kromě toho existuje smlouva s rakouskou stranou,“ ubezpečil Pavel Hubený.
Garáže u Lipna sloužily záchranářům (7. 8. 2017)
7. srpna 2017 |
