Vliv Sovětů či více střelců? V USA očekávají zveřejnění spisu Kennedy

  • 164
Spojené státy odpočítávají hodiny do zveřejnění posledních utajovaných materiálů o vraždě někdejšího prezidenta Johna F. Kennedyho. Mohou osvětlit dosud nejasnou roli CIA v celém případu i teorie o zapojení Sovětského svazu a Kuby. Ve hře je také rozluštění záhady okolo možného zapojení více střelců.

Oficiální vyšetřovací verze vraždy Johna F. Kennedyho popisuje smrt jednoho z nejoblíbenějších amerických státníků přímočaře. Krátce po půl jedné 22. listopadu 1963 vjíždí kabriolet s Kennedym, jeho manželkou a texaským guvernérem Johnem Connallym na náměstí Dealey Plaza. Zazní tři výstřely. První mine, druhá rána zasáhne prezidenta do zad. Poslední roztrhává Kennedymu hlavu, těžké zranění utrpí i Connally. Americký prezident nejeví známky života a v nemocnici je prohlášen za mrtvého.

Jacqueline? Bankéři? UFO? Chruščov? Spiklenecké teorie kolem smrti JFK

Po pár hodinách policie zadržuje Lee Harvey Oswalda. Po dvanácti hodinách je obviněn z vraždy Kennedyho a policisty JD Tippita. O dva dny později Oswald v přímém přenosu umírá, když ho zastřelí majitel nočního klubu Jack Ruby, který je později odsouzen k trestu smrti. Rakovina ho však dohnala dříve. Ruby umírá v roce 1967.

Jasnými závěry však vražda Kennedyho ani zdaleka neskončila. Týden po atentátu prezident Lyndon B. Johnson ustanovil takzvanou Warrenovu komisi, která měla komplikovaný případ prošetřit. V jejím čele stál tehdejší nejvyšší soudce USA Earl Warren. Konečnou zprávu publikovala komise v září 1964. Osvětlila celou řadu otazníků okolo střelby.

Mimo jiné se v ní píše, že jediným střelcem byl v osudný den Oswald. Na Kennedyho pálil z okna v šestém patře jihovýchodní části budovy Texaského knižního velkoskladu. Během střelby tedy byl za automobilem. Závěrem dokumentu je rovněž ujištění, že „neexistují důkazy o zapojení Oswalda ani Rubyho do jakéhokoli spiknutí, ať už tuzemského nebo mezinárodního“ (kompletní Warrenovu zprávu si můžete v angličtině přečíst zde).

Teorie o dvou střelcích

V průběhu let následovaly další vyšetřovací zprávy. Některé plně podpořily závěry Warenovy komise, jiné přinesly poněkud odlišný pohled na vraždu Kennedyho. V roce 1979 například Komise sněmovny reprezentantů uvedla, že na Kennedyho velmi pravděpodobně stříleli dva útočníci (celou zprávu v angličtině najdete zde). Teorii o šesti výstřelech a více útočnících přinesla i zpráva státního návladního z New Orleans Jima Garrisona.

Lee Harvey Oswald, u mariňáků vyškolený odstřelovač, který žil jistý čas v Sovětském svazu. Podle amerických vládních agentur zastřelil Kennedyho právě on. On sám to ale popíral.

O třináct let později Kongres zákonem rozhodl o přesunu všech dokumentů spojených s vyšetřováním do archivu. Kompletní materiály mají pět milionů stránek. Dosud bylo zcela odtajněno 88 procent materiálů, dalších 11 procent je dostupných v cenzurované podobě (dosud zveřejněné materiály si můžete projít zde). Zákon z roku 1992 nařizuje, aby byly veškeré dokumenty uvolněny nejpozději do 25 let. Termín připadá na 26. října letošního roku, kdy se na veřejnost dostane zbývající asi jedno procento materiálů, píše server New York Post.

Odtajnění posledních dílků skládačky vraždy Kennedyho je jednou z nejočekávanějších událostí v USA. Kolem případu totiž panuje celá řada nejasností, které živí více či méně divoké konspirační teorie. Vysvětlení by se mohly dočkat například spekulace o více střelcích. Tuto teorii prosazuje i někdejší reportér listu Washington Post Jefferson Morley, který o vraždě Kennedyho napsal několik knih. „Pochybuji, že Oswald zasadil Kennedymu fatální ránu,“ sdělil serveru BBC.

Argumentuje videozáznamem atentátu. Na zpomalených záběrech je vidět, že Kennedyho hlava se po třetím výstřelu zvrátí dozadu. „Některé teorie sice tvrdí, že pokud člověk schytá zásah zezadu, hlava jde proti směru výstřelu. Selský rozum však velí, že něco takového je nepravděpodobné. Ze záznamu je patrné, že smrtelná střela šla zepředu,“ vysvětluje (na video se můžete podívat na YouTube zde).

V takovém případě by do atentátu musel být zapojen druhý střelec. Spekulace podpořilo i testování Oswalda po zatčení. Vyšetřovatelé na jeho tvářích údajně nenašli stopy po výstřelech z pušky. Sám Connaly, který jel s Kennedym v autě a utrpěl zranění, před časem zpochybnil závěry Warrenovy komise. Tvrdí, že ho nezasáhla stejná kulka, jako Kennedyho, jak tvrdí oficiální vyšetřovací verze.

Samostatnou kapitolou jsou otazníky okolo možného pochybení CIA. Její agenti údajně Oswalda monitorovali už čtyři roky před atentátem, ale ve vraždě Kennedyho mu nezabránili. Nabízí se dvě možnosti. CIA nemusela Oswalda zadržet, protože jednoduše žádný atentát neplánoval. Druhou variantou je, že tajné služby na pokyn z vyšších míst nechaly Oswalda dokončit plán, nebo ho dokonce instruovaly k vraždě Kennedyho.

22. listopadu 1963, Dallas. Jacqueline Kennedyová se vrhá k tělu svého manžela, člen prezidentské ochranky Clint Hill se jí pokouší usadit zpět na sedačku. "Myslel jsem, že vypadne z auta," vzpomínal po letech Hill.

Tím se dostáváme k možné širší konspiraci, která vede do vysokých politických kruhů v USA i v zahraničí. Hlavním mužem je opět marxista Oswald, který už v roce 1959 odcestoval do tehdejšího Sovětského svazu, kde žádal o udělení občanství. Úřady tehdy dvacetiletému muži nevyhověly. Oswald přesto v Sovětském svazu žil až do roku 1962, pak se vrátil do USA. O rok později, dva měsíce před atentátem na Kennedyho, odcestoval do Mexika, kde podle CIA navštívil kubánskou a ruskou ambasádu.

Vliv Sovětského svazu a Kuby

Podle profesora Bostonské univerzity Thomase Whalena je právě možné napojení Oswalda na Sovětský svaz či Kubu hlavní neznámou, kterou by mohly nově zveřejněné dokumenty osvětlit. „Co dělal Oswald v Mexico City pár týdnů před atentátem? Sešel se opravdu s představiteli sovětských a kubánských tajných služeb? Dali mu pokyn k atentátu?“ vyjmenovává možné otázky Whalen.

Napojení Oswalda na Sověty a Kubánce není nepravděpodobné. Studenou válku mezi USA a Sovětským svazem není potřeba připomínat. Kennedy si však, eufemisticky řečeno, nenadělal mnoho přátel ani na Kubě. V dubnu 1961 schválil invazi na Kubu. Tento pokus o svržení tamního vůdce Fidela Castra se však stal jedním z největších debaklů CIA.

Kennedyho vrah byl možná jen loutkou KGB. L.H. Oswald a jeho příběh

Dalším kaňka přišla o rok později. Na podzim roku 1962 USA zahájily námořní blokádu Kuby poté, co tam jejich špionážní letouny objevily sovětské balistické rakety. Kennedy, čelící tlaku generálů a politických jestřábů, kteří toužili po odvetě za krach invaze na Kubu, se ale nakonec se Kennedy sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem dohodl.

Velká část expertů na Kennedyho případ je však ke konspiračním teoriím skeptická. „Množství lidí, které by muselo být do utajování celé záležitosti zapleteno, je ohromné. Přijde mi takřka nemožné, aby v takovém případě za ta léta neuniklo něco klíčového,“ myslí si právník Bruce Miroglio, který se atentátem z roku 1963 dlouhodobě zabývá.

Zabil Kennedyho Lee Harvey Oswald, nebo útočilo víc střelců? Pochybily tajné služby při jeho sledování? Stál za vraždou amerického prezidenta Sovětský svaz nebo Kuba? Už za pár hodin se nejen Američané možná dozví odpověď na některou z těchto otázek, které je trápí posledních padesát let.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video