Katalánská policie Mossos d'Esquadra střeží regionální parlament v Barceloně...

Katalánská policie Mossos d'Esquadra střeží regionální parlament v Barceloně (10. října 2017) | foto: Reuters

Vzepřou se Madridu? Katalánci řeší, ke komu se přikloní jejich policie

  • 33
Mezi katalánskými policisty roste napětí. Španělská vláda se chystá převzít kontrolu nad vzpurným regionem a příslušníci Mossos d’Esquadra jsou hluboce rozděleni v názoru, jak se zachovat. Budou loajální a v případě nutnosti prosadí sesazení regionální vlády silou, nebo Madridu vypoví poslušnost?

„Pokud lidé budou pasivní, tak sílu nepoužiju, nebudu je mlátit obuškem,“ uvedl pro agenturu Reuters nejmenovaný příslušník Mossos, který ve sboru slouží už patnáct let a hlásí se k stoupencům nezávislosti. 

Řada kolegů podle něj zastává stejný postoj. Zároveň tuší, že pokud Madrid sesadí kabinet v Barceloně a ujme se vlády nad Katalánskem, vypovězení poslušnosti by pro něj mohlo tvrdé následky: „Musím uposlechnout rozkaz. Musím živit rodinu.“

Mluvčí Mossos ujišťuje, že katalánská policie je neutrální a nepodléhá žádným „politickým ani ideologickým kritériím“. 

Podle Reuters je však 17 000 příslušníků policejních jednotek, jejichž kořeny sahají k místním milicím založeným na počátku 18. století a které se v Katalánsku těší hluboké úctě, demoralizováno a rozděleno na stoupence a odpůrce nezávislosti. 

Někteří si stěžují, že jsou separatisty ve sboru diskriminováni, asi dvě stě lidí chce podle španělských policejních odborů přejít k španělské Guardia Civil.

Většina katalánská policie ale na španělskou policii, která na počátku října tvrdě zasáhla proti hlasování o nezávislosti, hledí se značnou nedůvěrou. Mossos plebiscit překazit odmítli a Španělé kvůli tomu jejich šéfa Josepa Lluíse Trapera obvinili ze zrady. Proti muži, který během teroristických útoků v Barceloně a Cambrils získal zančnou popularitu, svědčilo i pět španělských policistů

„Pokud se nepodřídí, přijde na řadu síla“

O omezení katalánské autonomie by měl už tento pátek jednat španělský Senát.  Španělská vláda počítá, že v rámci převzetí kontroly nad regionem vymění dva vysoce postavené velitele a 23 komisařů Mossos. To by mělo zajistit jejich podřízení policejnímu prezidiu a ministerstvu vnitra v Madridu.

Šéf španělské diplomacie Alfons Dastis o víkendu ujišťoval, že vláda nehodlá během převzetí kontroly nad regionem nikoho zatýkat. Vláda Carlese Puigdemonta však vyzývá k občanské neposlušnosti. Spekuluje se o tom, že budovy reginální vlády hodlá okupovat a proti postupu Madridu bude protestovat pasivním odporem.

Katalánská krize

„Pokud bude potřeba vyklidit a zavřít parlament, pokud bude potřeba vyklidit kanceláře ministrů... Pokud se podřídí, tak to nebude problém, ale pokud ne, tak to prosadíme silou,“ uvedl pro Reuters zdroj ze španělské vlády. A pokud Mossos stejně jako během referenda odmítnou zasáhnout, vůli Madridu v Katalánsku opět prosadí španělská policie.

Tři možnosti

Katalánská krize ovšem ještě tak daleko nedospěla. Premiér Puigdemont do středečního rána jednal se členy své vlády a zástupci separatistických organizací, přičemž podle listu La Vanguardia padlo několik návrhů na řešení krize včetně vypsání předčasných voleb či vyhlášení nezávislosti. 

Podle katalánské rozhlasové stanice RAC1 padly během nočního jednání v Barceloně tři návrhy: uspořádat předčasné regionální volby v rámci Španělska, schválit jednostrannou deklaraci katalánské nezávislosti, či vyhlásit katalánskou republiku a zároveň vypsat první volby do republikového parlamentu. Žádná z variant ale nezískala jasnou podporu separatistů, jejichž umírněnější křídlo se obává následků, které by mělo převzetí pravomocí místní vlády Madridem.

Senátor Josep Lluís Cleries po rokování prohlásil, že „momentálně není prioritou prosazovat regionální volby“. Jejich vypsání Puigdemontem, které navrhuje část separatistů, by přitom v Madridu oslabilo podporu pro chystané omezení autonomie. Mluvčí opozičních socialistů zopakovala, že strana by v případě předčasných katalánských voleb neviděla důvod pro aktivaci ústavního článku 155 umožňujícího převzetí pravomocí regionální vlády.

„Kde není zákon, převáží vůle silnějšího“

Španělský premiér Mariano Rajoy, jehož lidovci mají ve španělském Senátu většinu, se snaží pro výjimečný krok získat co nejširší podporu. Ve středu opět označil využití ústavního článku 155 za jedinou možnost, jak v Katalánsku obnovit vládu zákona porušenou Puigdemontem.

„Kde není zákon, není ani demokracie, převáží vůle silnějšího,“ odpověděl Rajoy v parlamentu na výzvu katalánského separatistického poslance Joana Tardá, aby ukončil snahy o uplatnění článku 155 a vedl se separatisty dialog. 

Demonstrace v Barceloně za nezávislost Katalánska (21. října):

Premiér poznamenal, že v jediném rozhovoru, který dosud s Puidgemontem měl, chtěl katalánský lídr mluvit pouze o termínech spojených s vyhlášením nezávislosti, což je pro Madrid nepřijatelné. Tardá varoval Rajoye, že pokud tento týden skutečně článek 155 uplatní, vyrazí Katalánci masově do ulic demonstrovat za svou autonomii.

Opatření, která španělská vláda chystá, zahrnují odvolání katalánského kabinetu, omezení pravomocí místního parlamentu či kontrolu veřejných výdajů. Snaha Madridu má vést k vypsání demokratických voleb uznávaných všemi stranami v regionu, které by podle Rajoye měly proběhnout do půl roku.

V Katalánsku se ve středu bude proti postupu centrální vlády opět demonstrovat. Unie studentů vyhlásila začátek dvoudenní generální stávky, která se má konat pod heslem „Nemůžete uvěznit celý národ! Proti frankistické represi!“ Studenti středních a vysokých škol tak chtějí protestovat proti omezení autonomie a za propuštění separatistických lídrů Jordiho Sáncheze a Jordiho Cuixarta.

Na středeční večer od 18:00 SELČ svolala jiná organizace, která sdružuje studenty, jejich rodiče i učitele, demonstrace před radnice správních středisek oblastí Katalánska. Také oni chtějí protestovat proti chystanému omezení autonomie. Tomu by mohl podle některých zabránit katalánský premiér Carles Puigdemont vyhlášením předčasných regionálních voleb. Španělský ministr spravedlnosti Rafael Catalá ale v úterý prohlásil, že pouhé vypsání voleb k vyřešení krize v Katalánsku nestačí a region se musí jasně zříci vyhlášení nezávislosti.

Demonstrace za jednotné Španělsko (8. října 2017):

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue