Na pohřeb zavražděného amerického prezidenta Johna Kennedyho se sjeli státníci z 220 zemí. Sovětský svaz zastupoval první náměstek předsedy vlády Anastáz Mikojan. Přivezl s sebou i množství dokumentů o údajném vrahovi Lee Harvey Oswaldovi, který před lety žil v Sovětském svazu. Tyto spisy, povětšinou z archivu tajné policie KGB, měly dokládat, že Oswald, považovaný americkými sdělovacími prostředky za komunistu, neměl v USA od sovětské rozvědky žádné špionážní či teroristické poslání. Předseda KGB Vladimír Semičastnyj v interním dokumentu napsal: „V době, kdy Oswald pobýval v Sovětském svazu, stejně jako později, neprojevila o něj KGB zájem.“ Nicméně ho vedla pod krycím jménem Nalim.
Kennedy zahynul v pátek 22. listopadu 1963 v texaském Dallasu, když ho někdo střelil během jízdy v otevřené limuzíně od letiště do centra města. Policie vzápětí zatkla čtyřiadvacetiletého Oswalda, bývalého ostřelovače námořní pěchoty, kterého podezřívala z vraždy prezidenta i policisty J. D. Tippita. Během vyšetřování odmítal Oswald svou účast na atentátu, třebaže řada indicií svědčila proti němu.
V neděli ho zastřelil na chodbě radnice majitel nočního baru Jack Rubinstein-Ruby. V rozhovoru pro televizi, pořízeném později ve vězení, Ruby tvrdil: „Chtěl jsem ušetřit vdovu po zesnulém prezidentovi od útrap, jimiž by musela projít při procesu s vrahem svého manžela.“ A také: „Svět se nikdy nedozví pravdu o atentátu, jinými slovy moje pravdivé motivy. Naneštěstí ti lidé, kteří tím tolik získali a kteří měli silný motiv mě dostat do této situace, nikdy nedovolí, aby skutečná pravda spatřila světlo světa.“ Ruby byl odsouzen k trestu smrti, odvolal se, ale než mohl začít další proces, dostal rakovinu plic a zemřel.
Oswald se ve svých sedmnácti letech přihlásil k námořní pěchotě, ale po třech letech službu opustil s odůvodněním, že se musí starat o těžce nemocnou matku. Ve skutečnosti odletěl do Evropy a přes Finsko dorazil jako turista 16. října 1959 do Moskvy. Prý od mládí inklinoval ke komunismu. Po několika dnech požádal o sovětské občanství, ale byl odmítnut. Na americkém konzulátu odevzdal svůj pas – nechce být americkým občanem. Měl chuť studovat na moskevské univerzitě, ale sovětské úřady ho poslaly do Minsku, aby tam pracoval v továrně vyrábějící elektroniku pro veřejnost i pro armádu, a to v oddělení kontroly. Vyměřili mu plat 700 rublů měsíčně. Navíc dostával od ruského Červeného kříže dalších 700 rublů. Měl tedy příjem srovnatelný s ředitelem fabriky.
KGB podezírala Oswalda, že je špionem CIA, ale brzy dospěla k závěru, že nikoli. Do svého deníku si mladý Američan znechuceně poznamenal, že peníze, které vydělává, nemá za co utratit, protože ve městě není noční klub ani jiné zábavní podniky. Začátkem roku 1961 napsal na konzulát, že bude chtít zpátky pas. V březnu potkal na jednom večírku devatenáctiletou studentku farmacie Marinu Prusakovovou a po třech měsících se vzali. V únoru 1962 se jim narodila dcera June. Koncem května požádali na americkém konzulátu v Moskvě o možnost vrátit se do USA. Úřady jim to umožnily. Sovětská tajná služba ho považovala za duševně labilního.
Když rodina přistála v New Yorku, Oswalda rozzlobilo, že si jeho návratu nevšimli novináři. S celou rodinou se odstěhoval do Dallasu, kde měl matku a bratra Roberta. Střídal zaměstnání, nikde nebyl dlouho spokojen. Přitom vystupoval jako tvrdý antikomunista.
Ve skutečnosti se v roce 1963 dotazoval vedení Komunistické strany USA, jestli by „se zpátečnickými silami“ neměl raději bojovat „v podzemí“. Tajný člen strany Jack Childs, který byl agentem KGB jako „Marat“, informoval Moskvu, že dopis by mohl být „provokací FBI“. Sovětská rozvědka však netušila, že Childs pracuje i pro FBI, uvedl vysloužilý archivář KGB Vasilij Mitrochin.
Koncem září 1963 odjel mladý Američan do Mexika. V pátek 27. září navštívil tamní sovětskou ambasádu se žádostí, aby mu umožnila návrat do Sovětského svazu a zbavila ho pronásledování agenty federální policie FBI. Na konzulátu jednali s Oswaldem příslušníci KGB. Napsal o tom moskevský deník Pravda, který patřil ruským komunistům, 6. listopadu 1993. Autor připomněl, že zastupitelský úřad hlídali agenti americké CIA, takže Oswaldovu přítomnost museli zaregistrovat.
„Když jsem ho uviděl, nejvíc mě překvapil jeho vzhled,“ vzpomínal plukovník KGB v záloze Oleg Nečiporenko. „Zdálo se, že se dívá skrz mne, pohroužen do svých myšlenek.“
Společně s kolegou Valerijem Kostikovem si všimli jeho neurotičnosti. „Tvrdil, že od té doby, co se s Marinou vrátil do USA, ho sleduje FBI. A kvůli FBI nemůže sehnat dobré zaměstnání, takže situace se stala neúnosnou.“ My jsme mu řekli, že o vízum musí požádat v zemi, kde žije, tedy ve Washingtonu.
Vzápětí zamířil Oswald na kubánské velvyslanectví a chtěl vstupní vízum – navštíví Kubu během své cesty do Sovětského svazu. Kubánci se okamžitě telefonicky dotazovali Rusů, jestli je to pravda – pochybně to zaznamenala CIA. Když mladíkovi vízum po několika dnech přidělili, nepřišel si pro ně.
V sobotu se objevil Oswald u Rusů podruhé. Sledovačka CIA nefungovala, nebyl pracovní den. Mluvili s ním Kostikov a Pavel Jackov. Znovu vyprávěl o sledování FBI. „Bojím se,“ tvrdil. „Oni mě zabijí. Pusťte mne k vám.“ A vytáhl revolver, který prý nosí neustále s sebou, aby se při napadení bránil.
Teprve potom se dotazovali z Mexika Moskvy, a to jak po linii ministerstva zahraničí, tak po linii KGB, jestli mohou vízum udělit. Ministerstvo odpovědělo 3. října. Zato zpráva od centrály tajné služby se v archivu nenašla, sdělil reportérovi Nečiporenko. Je zajímavé, že o obou návštěvách Oswalda na sovětském konzulátu neexistují žádné záznamy.
Všechny důkazy směřující proti Oswaldovi zkoumali rovněž v balistické laboratoři Expertního kriminalistického oddělení vedení moskevské milice. N. V. Martynnikov, který to dostal za úkol, potvrdil závěry amerických kolegů: prezidenta zabil dvěma výstřely jeden útočník.
Nečiporenko byl přesvědčen, že tento muž byl jediným střelcem, který prezidenta zabil. „Když střílel na Kenendyho, Oswald střílel sám na sebe, byl to akt sebevraždy.“ Vysloužilý sovětský vyzvědač chtěl ze svých kontaktů s Oswaldem vytřískat co nejvíc, a proto vydal v angličtině paměti a absolvoval sérii přednášek po USA. Tvrdil, že za Oswaldem stála CIA.
Hned po atentátu se Mexičané dověděli, nejspíš od Američanů, že Oswald byl na sovětské ambasádě. Novináři oblehli budovu a žádali vysvětlení. Dveře zůstaly zavřené. Rezidentura KGB se ptala moskevské centrály, jak se má zachovat. Po dvou dnech dostala odpověď: „Řiďte se podle zpráv agentury Associated Press.“ Jinými slovy: vykrucujte se, jak můžete.
Kennedyho zabila KGB, tvrdil generál rumunské tajné služby Ion Mihai Pacepa, který v roce 1978 uprchl do USA, v listopadu 2006 v National Review Online. Doslova řekl: „Deset mezinárodních vůdců nechal Kreml zabít anebo pokusit se o jejich zabití.“ A jmenoval Jana Masaryka, Rudolfa Slánského, Rezu Pahlavího a další. Prý mu to jednou řekl Nicolae Ceausescu, jemuž dělal poslední roky před odchodem do exilu poradce. Je otázkou, jestli tím jenom nechtěl zvýšit svůj význam v očích veřejnosti. Ve skutečnosti z něho všechno, co věděl, vyždímali už v prvních letech pobytu v USA agenti tajných služeb.
Vyšetřováním atentátu se zabývalo několik komisí. Prezident Lyndon Johnson, který nastoupil po Kennedym, jmenoval komisi pod vedením soudce Nejvyššího soudu Earla Warrena. Warrenova komise dospěla k závěru, že jak Oswald, tak Ruby jednali sami, nebyli součástí nějakého spiknutí. Nicméně na řadu otázek, které se vyrojily, neodpověděla.
V roce 1975 ustavil prezident Gerald Ford komisi v čele s viceprezidentem Nelsonem Rockefellerem, která měla objasnit činnost CIA na americkém území. V době atentátu pobývali údajně v Dallasu agenti CIA E. Howard Hunt a Frank Sturgise. Hunt upadl v podezření, protože se právě objevil dopis, který mu měl krátce před tím poslat Oswald. Prokázalo se, že v Dallasu nebyli a dopis je padělkem z dílny KGB, která chtěla vrhnout stín na americké tajné služby. Tuto snahu Sovětů o dezinformaci později potvrdil i Vasilij Mitrochin, archivář rozvědky KGB, který přešel k Britům.
Sněmovna reprezentantů se vrátila k této vraždě v roce 1979. Zvláštní výbor (House of Representatives Select Committee on Assassinations – HSCA) prošetřil zprávu FBI, o niž se opírala Warrenova komise, i závěr této komise. Vytkl tajné policii, že podcenila možnost spiknutí, a připomněla možnost druhého střelce na nedalekém travnatém pahorku.
Proč musel prezident Kennedy zemřít? Existuje spousta hypotéz: spiknutí FBI, spiknutí CIA, spiknutí mafie, spiknutí Castrových Kubánců. A tak dále. Žádná neodpovídá všem známým skutečnostem. I Warrenova zpráva má slabiny. Zatím se musíme smířit s tím, že vrahem byl duševně vyšinutý Oswald.
