Studie Shaw et al. 2017
Když v září vyšla studie kanadských vědců, její titulek zněl trochu nudně a komplikovaně: „Podkožní injekce hliníku v množství odpovídající adjuvantům ve vakcínách aktivují vrozené geny v myším mozku, které jsou homologní s indikátory autismu“ (Journal of Inorganic Biochemistry, PDF).
Ale pro každého, kdo se jen trochu zajímal o argumenty pro a proti očkování, z titulku zazářila slova: „očkování způsobuje autismus“. Není divu, že se řada rodičů o toto téma zajímá: autismus je zatím nevysvětlená porucha a strach, zda nějaký vnější faktor k rozvoji této poruchy nepřispívá, je pochopitelný.
Kde se vzala hypotéza, že očkování způsobuje autismus? Wakefieldova studie z roku 1998 byla v roce 2010 zcela stažena, protože obsahovala významné chyby. Paniku jménem „očkování způsobuje autismus“ odstartoval britský výzkumník Andrew Wakefield v roce 1998. Později se ukázalo, že za Wakefieldovou kritikou MMR vakcíny stál jeho pokus o vydělávání na prodeji jiných vakcín. |
V případě hypotézy „očkování způsobuje autismus“ jde o skoro dvacet let debatovanou otázku, kterou provází řada mýtů, nepochopení, pečlivého vyšetřování i falešných vědeckých studií. Do poslední kategorie, jak se ukázalo, patřil i aktuální článek kanadských vědců.
Na první pohled se nicméně zdálo, že nová studie je přesně tím dokladem, který dosud chyběl zastáncům mnohokrát vyvrácené hypotézy o příčinné souvislosti mezi vakcínami a autismem. Shaw a jeho tým totiž ve studii tvrdí, že našli přímé propojení mezi podanou vakcínou (respektive její hliníkovou složkou, tzv. adjuvantem) a znaky autismu. Experiment probíhal na myších, takže nešlo o „skutečný autismus“, ale hledání aktivních genů s autismem spojovaných. Nicméně podle těch, kteří na tuto a další studii stejného týmu odkazují (na což se podíváme později), by i takovýto nepřímý výsledek byl důležitým důkazem v jejich dlouhodobému boji proti hliníku ve vakcínách.
Ale je tu problém, který byl posléze nucen uznat i vedoucí práce Christopher Shaw: studie vychází ze zfalšovaných dat. A to tak očividně zfalšovaných, že se o tom může přesvědčit každý, kdo má oči.
Jedna chyba vedle druhé: klonování, retušování a rozpory
Peer review má zabránit publikaci zjevných nesmyslů.
Vědecké publikace chtějí publikovat pouze reálný výzkum. Články a studie proto před publikací procházejí recenzním řízením, v angličtině peer review od slova peer, tedy „sobě rovný“. V recenzním řízení rozešle editor vědeckého časopisu vědecký článek vědcům z oboru k posouzení a připomínkování. Také časopis Journal of Inorganic Biochemistry má toto recenzní řízení. Jenže v tomto případě všichni recenzenti (podle dokumentu vydavatele Elsevier museli být minimálně dva) přehlédli zásadní nedostatky a dokonce něco, co lze označit za manipulaci, fabrikaci či falšování dat.
Naštěstí ve vědě připomínkovací proces recenzním řízením nekončí. Naopak, recenzní řízení je spíše takové zahřívací kolo. Právě po publikaci článku ve vědeckém časopise nastává ta skutečná diskuze. Na studii mohou navázat další autoři a týmy z celého světa, aby ověřili nebo oponovali její postupy a závěry. Takové ověřování často trvá roky. V případě této studie kanadských vědců ovšem k nalezení významných chyb stačily pouhé dny.
Studie kanadských vědců obsahuje očividnou fotomontáž, a tedy manipulaci s daty. |
Na Twitteru i na vědeckém portálu PubPeer (portál pro public peer review, tedy pro „veřejné recenzní řízení“) se brzy sešly desítky postřehů a připomínek. Zatímco některé výtky jsou velmi odborné a směřovaly k použité statické metodice, jiné chyby jsou zcela očividné. Pro ty, kteří jsou zvyklí odhalovat fotomontáže, bude následující snímek na první pohled podezřelý (je to výřez z obrazové přílohy Fig. 1C).
Obrazová dokumentace studie Shaw et al. 2017
Nevidíte? Podívejte se zblízka.
Zdá se vám na tomto obrázku něco zvláštního? Studie Shaw et al. 2017 (Fig. 1C)
Pokud manipulaci stále nevidíte, možná je to tím, že manipulátorovi pomohlo nastavení vašeho displeje. Ale stačí trochu upravit kontrast a okamžitě se objeví stopy typické pro počítačovou retuš.
Stačí upravit jas a kontrast snímku (zde pomocí nástroje Křivky ve Photoshopu) a je zřejmé, že někdo z autorů fotografii upravil a ve třetím řádku vpravo cosi vyretušoval.
Můžete také využít volně dostupný nástroj Forensically a snímek prozkoumat pod drobnohledem se zapnutou funkcí „Histogram Equalization“:
Další stopy po montáži ukáže nástroj pro zvýraznění kontrastu.
Je zcela evidentní, že tam, kde jsou výsledky „kontrolní skupiny“, byla provedena velmi neobratná fotomontáž, konkrétně šlo zřejmě o retuš nástrojem typu „automaticky vyplnit“ nebo nástrojem záplata. Každopádně jde o vcelku průkazný důkaz manipulace. A jakmile jej výzkumníci objevili, pochopili, že se této studii musí podívat pořádně na každý pixel obrazových příloh. Vyšlo tak najevo, že fotomontáží je v této studii celá řada.
Autoři kupříkladu recyklovali data ze stejného experimentu, ale vydávali je za data z několika experimentů. Použili k tomu další primitivní nástroj počítačové manipulace obrazem: zrcadlové převrácení.
Kritika studie Shaw et al. 2017 na vědecké komunitní platformě PubPeer: nákres ukazuje, že některé imunobloty jsou jednoduše okopírované nebo zrcadlově převrácené.
Následující animace ukazuje, jak si každý může ověřit, že ve studii kanadských vědců jsou zfalšovaná a počítačově manipulovaná data.
Důkaz fotomontáže ve studii Shaw et al. 2017: stačí zrcadlově převrátit obrázek a přiložením na jiné výsledky zjistíme, že jde o zcela totožná data, včetně vad na obraze.
Podobných postřehů se sešlo velké množství. Protože jsou obrazové přílohy k dispozici na stránkách vydavatele, může se kdokoli o manipulovaných datech přesvědčit na vlastní oči.
Kritika studie Shaw et al. 2017 na vědecké komunitní platformě PubPeer: studie obsahuje i zásadní protimluvy, například že pokusné myši byly ve věku 16 týdnů usmrceny. Dříve zveřejněné informace týmu týkající se experimentu na týchž myších ovšem naznačují něco jiného.
Další stín na studii vrhl objev významného protimluvu. V roce 2013 zveřejnil tým Shawa a Tomljenovičové studii, ve které vědci popisují tentýž experiment jako v letos zveřejněné studii. Jenže dílčí popis experimentu se liší, asi nejvýrazněji v tom, že podle informací z roku 2013 žily myši více než dvakrát déle než podle popisu téhož pokusu v roce 2017.
Kritika studie Shaw et al. 2017 na vědecké komunitní platformě PubPeer: studie obsahuje i zásadní protimluvy, například že pokusné myši byly ve věku 16 týdnů usmrceny. Dříve zveřejněné informace týmu týkající se experimentu na týchž myších ovšem naznačují něco jiného.
Celkově vzato se studie stala ukázkou toho nejhoršího, co se ve vědecké publikaci dá najít: přímého podvodu s daty za účelem získání požadovaného výsledku. Doktor David Gorski z Wayne State University tento článek označil za týrání myší ve jménu protiočkovací pseudovědy: „Nejenže jde o velmi špatně provedené analyzované experimenty, ale jsou zde dost možná i doklady vědeckého podvodu.“
Vyjádření Christophera ShawaHlavní autor studie odpověděl na naše dotazy. Jeho odpověď uveřejňujeme v plném znění. Považujete tuto studii (Shaw et al., 2017) za závadnou? Pokud ano, proč? Pokud ne, proč? Probíhá vyšetřování tohoto incidentu? Byly v minulosti nějaké podobné problémy, ve kterých figurovali stejní výzkumníci? Využili výzkumníci finance od organizací, které mají specifické zájmy v oblasti očkování? Jaké kroky výzkumníci a univerzita podnikají, aby zabránili střetu zájmů? (Christopher Shaw nám odpovídal po e-mailu ještě před tím, než byla studie oficiálně stažena, pozn. red.) |
Nebylo to poprvé
Výzkumníci Christopher Shaw a Lucija Tomljenovičová na fotografii z roku 2012 v kanadském deníku v článku nazvaném „Válka vakcín“
Kanadský tým „Shaw&Tomljenovic“ z University of British Columbia přitom není na poli kontroverzí žádným nováčkem. Naopak, Gorski říká, že by jej tento skandál snad ani neměl překvapovat: „Jak zmiňuji pokaždé, když zkoumám některou ze studií tohoto týmu, oba mají za sebou dlouhou historii protiočkovacího ‚výzkumu‘, který spočívá především v tom, že falešně obviňují hliníkové adjuvanty ve vakcínách ze vzniku autismu a dalších zdravotních problémů nebo dokonce smrti.“
V roce 2016 způsobili Shaw a Tomljeničová kontroverzi svým předchozím článkem, který rovněž na myších zkoumal působení hliníku. Studie byla posléze stažena z vědeckého časopisu Vaccine jeho hlavním editorem: „Tento článek byl stažen kvůli vážným obavám týkajících se jeho vědecké správnosti. Prošetření šéfeditorem a dalšími externími experty potvrdilo, že metodika článku obsahuje vážné nedostatky, což znamená, že závěry článku nejsou podložené.“
V roce 2016 byla studie o působení hliníků na myši, na které se Shaw a Tomljenovičová podíleli, stažena z vědeckého časopisu Vaccine na žádost editora
Dvě starší studie kanadského týmu si pak dokonce vysloužily varování od Světové zdravotnické organizace: „Globální poradní výbor pro bezpečnost očkování podrobil rozboru dvě studie, které naznačovaly, že hliníkové adjuvanty ve vakcínách jsou spojeny s autistickými poruchami.“ Šlo o studie Shawa a Tomljenovičové z roku 2011, vydané v Journal of Inorganic Biochemistry, respektive v Current Medicinal Chemistry, obě výslovně spojovaly hliníkové přísady vakcín s vyšším výskytem autismu.
„Poradní výbor považuje tyto dvě studie za plné závažných chyb. Hlavní argument těchto studií vychází z ekologického srovnání obsahu hliníku ve vakcínách a s výskytem poruch na autistickém spektru. Obecně ale nelze použít ekologické studie (studující prostředí, pozn. red.) k vyvozování příčinného vztahu, neboť pracují pouze s korelacemi.“ Hodnotu mají takové studie podle výboru WHO maximálně jako „podnět pro další výzkum.“
„Pokoušet se nadále hledat propojení mezi očkováním MMR a autismem ve chvíli, kdy velké množství velmi kvalitních vědeckých studií neprokázalo jakýkoli náznak propojení, je hazardování veřejným zdravím.“ |
Podle Gregory Polanda, šéfeditora výše zmíněného vědeckého časopisu Vaccine, ovšem nelze další výzkum mnohokrát vyvrácené hypotézy o tom, že očkování způsobuje autismus, nadále obhajovat: „Sypat dále peníze to tohoto marného snažení prokázat propojení mezi MMR vakcínou (a autismem) ve chvíli, kdy velké množství velmi kvalitních vědeckých studií napříč mnoha zeměmi a po dobu mnoha let neprokázalo jakýkoli náznak propojení, a vzhledem k biologické nevěrohodnosti takového propojení, je nebezpečné a hazarduje s životy, veřejnými zdroji peněz a veřejným zdravím.“
Shaw a Tomljenovičová jsou zdrojem dat pro odpůrce očkování
Laboratoř doktora Shawa (jehož specializací je oftalmologie, tedy oční lékařství) je přesto mezi kritiky a odpůrci očkování oblíbeným zdrojem studií, které mají dokládat nebezpečnost očkování. V americkém prostředí na Shawa a jeho tým opakovaně odkazuje třeba proslulá organizace americké herečky a aktivistky Jenny McCarthyové (Generation Rescue), respektive stránky, které tato organizace podporuje.
Propojení mezi autismem a očkováním, respektive jeho údajné utajování, „naznačuje“ například organizace americké herečky a aktivistky Jenny McCarthyové (Generation Rescue). Také stránka Fourteen Studies se při obhajobě tvrzení, že očkování způsobuje autismus, odvolává i na starší studii Christophera Shawa.
V českém prostředí jsme pak našli desítky odkazů na studie Shawa a Tomljenovičové. Opět jde převážně o webové stránky, které zdůrazňují rizika očkování, případně rovnou vystupují proti očkování či očkování označují za spiknutí.
Na studie Shawa a Tomljenovičové se často odkazuje i doktorka Eleková, která je v ČR známá svým odmítavým postojem k očkování.
Profesorka Strunecká se často odkazuje na výzkumy Shawa a Tomljenovičové, mluví o nich někdy jako o „svých kanadských kolezích“.
Kdo výzkum o nebezpečí očkování financoval?
Odpůrci očkování často mluví o tom, že studie o bezpečnosti vakcín jsou ovlivněny tím, kdo tento výzkum financuje. Něco podobného ostatně říká i doktorka Lucíja Tomljenovičová, když upozorňuje na to, že byla konkrétní studie, kterou kritizuje, financovaná velkou farmaceutickou firmou. Říká tak vlastně: sponzor má vliv na výsledky studie.
Kdo tedy financoval nejnovější studii Shawa a Tomljenovičové? Autoři na závěr práce děkují za finanční prostředky těmto organizacím:
- Dwoskin Family Foundation - organizace, která poukazuje na nebezpečí vakcinace, investovala přes 800 tisíc dolarů (přes 17 milionů korun) od roku 2011 do výzkumu týkající se vakcín v Shawově laboratoři
- Katlyn Fox Foundation - organizace, která varuje rodiče před riziky očkování
- Luther Allyn Shourds Dean estate - soukromý fond podporující výzkum kritický vůči očkování
Obviňování výzkumníků z toho, že jsou ve střetu zájmů kvůli zdroji financí, je mimo jiné oblíbenou argumentační taktikou těch, kteří zdůrazňují rizika očkování. Je proto paradoxní, že tým, který produkuje značnou část „protivakcinačního“ nebo „před vakcínami varujícího“ výzkumu, nyní čelí stejnému obvinění. A tím, že studie obsahuje jednoznačně falšovaná data, vrhá tato studie stín i na předchozí, už v minulosti mnohokrát zpochybňované výsledky. Shaw ovšem střet zájmů opakovaně odmítl: „Claire Dwoskinová mi nevolá a neříká mi, co mám dělat. A i kdyby to udělala, tak já se tím nebudu řídit.“
Pro redakci Technet.cz pak Christopher Shaw, jehož celé vyjádření najdete v boxíku výše, na téma financování uvedl: „Pokud jsou tyto zdroje financí náležitě zveřejněny, recenzenti, editoři a čtenáři se mohou sami rozhodnout, zda cíle organizací, které peníze na výzkum poskytly, mohly případně vést k závěrům, které nejsou podpořeny daty.“
Nutno dodat, že v tomto má doktor Shaw zjevně pravdu. Výzkumníci jsou často kvůli zdrojům financí ve střetu zájmů a je skutečně na editorech, čtenářích a hlavně na vědecké komunitě, aby se s tím vypořádala.
Jednou z cest je registrace výzkumu ještě před jeho provedením, aby si pak výzkumníci nemohli dodatečně vybírat, co a jak budou zkoumat. Taková registrace by mimo jiné částečně zabránila i problému, který nyní řeší Shaw a jeho tým. Další možností je publikace původních dat. I to by v tomto případě pomohlo. Shaw ale říká, že data odnesla jeho dnes již bývalá laborantka s sebou do Číny a on je tak nemůže zveřejnit.
Vadná studie stažena kvůli „zjevně nespolehlivým datům“
Kanadský tým studii ve spolupráci s vědeckým časopisem stáhne. Univerzita vyšetřuje, jak k manipulaci s daty došlo. |
Hlavní autor Chritopher Shaw už začátkem října uvedl, že studii kvůli nedostatkům společně s editorem stáhne z publikace. Koncem října pak byla studie skutečně stažena s následujícím zdůvodněním: „Tento článek byl vzat zpět na základě společné žádosti šéfeditora časopisu a autorů článku, vzhledem k důkazům o nesprávných datech. Vzhledem k tomu, že autoři již nemají přístup k původním datům, jsou data prezetovaná v tomto článku zjevně nespolehlivá.“
Shaw tedy opakuje, že data, ze kterých vycházel jeho tým při psaní studie, již nemá, a nemůže tedy prokázat, že k experimentu skutečně došlo. Ovšem odmítá, že by falšoval data nebo o falšování věděl. Univerzita, na které jeho tým působí, se incidentem bude zabývat: „Pokud došlo k porušení pravidel, univerzita podnikne příslušné kroky,“ uvedla pro CBC viceprezidentka univerzity pro výzkum a inovace, Gail Murphyová.
Shaw a jeho tým měl u vědecké komunity pořádný škraloup už z minulosti. Nejnovější studie ovšem neobsahuje jen nedostatky, ale ukazuje na jasnou manipulaci s daty nebo dokonce podvod. Otázkou zůstává, zda tento falšovaný výzkum otřese důvěrou těch, kterým se výsledky kanadského týmu z různých důvodů hodí.
U sporu o očkování totiž může nastat přesně opačná situace. Ti, kteří jsou již nyní přesvědčeni, že očkování způsobuje autismus, mohou podlehnout psychologickému klamu a budou nadále vyhledávat výzkumy, které jejich přesvědčení potvrzují. Evidentním nedostatkům navzdory.
Dobový strach z očkování proti pravým neštovicím. Vakcína se vyráběla z hovězí kůže, a karikaturista proto v roce 1802 kreslil očkovaným „kravské rysy“.
Strach z vakcín má hluboké kořeny, a pokud někdo dělá svůj vlastní amatérský výzkum o vakcínách, není těžké uvíznout v síti alarmistických článků. Nervózni rodičové zde najdou smutné příběhy dětí s autismem i kategorická varování před podplacenými vědci a utajenými daty. To, že se nyní u jedné z „jejich“ studií potvrdilo falšování dat, bohužel podobnou argumentaci nezastaví. Člověk zřejmě může být naočkovaný nejen proti nemocem, ale i proti nepohodlným faktům.
Oprava: Opravili jsme jméno, které bylo v článku uvedeno v nesprávném tvaru. Doplnili jsme vysvětlení některých pojmů.
