Volby v kostce: Piráti na vrcholu, snící ODS a pád Zelených či Realistů

  • 1079
Česko má za sebou další volební klání. Do Sněmovny se nakonec dostalo rekordních devět stran. Značný dopad budou mít výsledky ale i na politická uskupení, která zůstala hluboko pod pěti procenty potřebnými pro vstup do poslaneckých lavic. Redakce iDNES.cz shrnula, co všechno lze z výsledků vyčíst.

Vítěz voleb ANO a Piráti

Vítězem voleb je - co do počtu získaných voličů - hnutí ANO Andreje Babiše, hlas mu dalo přesně 1 500 113 lidí. Šéf ANO s největší pravděpodobností povede jednání o vládě a bude aspirovat i na post premiéra (i když bude v té době zřejmě stále v roli obviněného za dotační podvod), nebude to mít ale zrovna lehké. Sice má na výběr několik možností, s kým jít do koalice, většina jeho možných koaličních partnerů ovšem už dříve dala najevo, že s ním smlouvu neuzavře. „ODS nebude o sestavení vlády vyjednávat s ANO, KSČM ani extremisty,“ prohlásil šéf občanských demokratů Petr Fiala.

Andrej Babiš líbá marketingového stratéga hnutí Marka Prchala na tiskové konferenci hnutí ANO k výsledkům voleb do Poslanecké sněmovny. (21. října 2017)

„Už dopředu jsme vyloučili spolupráci s KSČM, SPD a s Babišem a Faltýnkem,“ zopakoval i lídr Pirátů Ivan Bartoš.

Právě Piráti se dají označit za druhého z vítězů voleb. Jejich úspěch ve volbách se očekával, ani předvolební průzkumy ale nenaznačovaly, že bude tak vysoký. Z ničeho tak Piráti vyskočili téměř na jedenáct procent a ve Sněmovně budou mít 22 poslanců. V případné koalici to bude „žádaná nevěsta“, o jejíž spojenectví se ostatní strany poperou.

Jak nakonec jednání o koalicích dopadne, ukáží příští týdny. Za možné považují někteří politici pokračování současné vládní koalice. ANO, sociální demokraté a lidovci by tak měli celkem 103 hlasů. Ale nepůjde rozhodně o lehké dohadování.

Něco mezi „Úspěch“ Petra Fialy

Slaví i ODS, která pod vedením Petra Fialy, dostala 11,32 procenta a je druhá za Babišovým hnutím. Je to ale jen relativní úspěch. Oproti předchozím volbám si sice polepšila, je to ale polepšení o pouhá tři procenta. Navíc o výsledcích, kterých strana dosahovala v dřívějších letech, si může jen zdát. V roce 2010 ji volilo 20,2 procenta voličů, o čtyři roky dříve ještě o 15 procent voličů víc.

Volby 2017

Komentátor Miroslav Korecký to pro iDNES.cz shrnul tak, že si „ODS užívá pozici jednookého, který je mezi slepými králem. Ve štábu modrých se slaví, i když prozatímních 11 procent je z pohledu strany, která psala historii této země, spíše tragédie, přesně řečeno druhý nejhorší výsledek v její historii.“

Po zveřejnění výsledků zářil i lídr SPD Tomio Okamura, jeho stranu volilo 10,64 procenta voličů. Je to o necelá čtyři procenta víc, než kolik získal bývalý Okamurův politický projekt Úsvit. Přesto ale hnutí skončí pravděpodobně v opozici, protože s ním ostatní strany nechtějí nic mít. Tomio Okamura se navíc může jen modlit, aby mu z SPD nezačali odcházet poslanci, případně aby ho kolegové rovnou nevyšachovali, jako se mu to stalo právě v Úsvitu (o rozchodu Okamury s Úsvitem v roce 2015 jsme psali zde).

Poražení Pád Zelených a marné sny Realistů

Poražených je v letošních volbách celá řada. Začít se může například u TOP 09 Miroslava Kalouska. Jeho strana do poslední chvíle nevěděla, jestli se do Sněmovny vůbec dostane. Nakonec ji zachránili především pražští voliči. Mimochodem - šéfa strany Kalouska - přeskákali co do preferenčních hlasů i jeho mnohem mladší kolegové: Dominik Feri (rozhovor s nejmladším poslancem zde) a Markéta Pekarová Adamová.

Předseda Strany zelených Matěj Stropnický (vpravo) přišel k volbám v doprovodu svého přítele Daniela Krejčíka. (20. října 2017)

V jiných stranách je to ale mnohem, mnohem horší. Například u Realistů, jejichž mentor Petr Robejšek mluvil o tom, že strana získá ve volbách rovnou dvacet procent. Nakonec těch procent má o 19,29 procent méně. Hlas totiž straně, která se na poslední chvíli snažila na jednom ze svých mítinků zaujmout například nafukovacím tankem, dalo jen 35 995 lidí - tedy 0,71 procenta.

Drsný pád zažil i nyní už bývalý lídr Strany zelených Matěj Stropnický. Před volbami byl zván do televizních debat, protože Zeleným některé průzkumy dávaly šanci se dostat až do Sněmovny. Nakonec strana získala pouhých 1,46 procenta hlasů. Katastrofou pro ní je, že tak nedostane příspěvek od státu na úhradu volebních nákladů. Hranice pro něj je totiž procento a půl. Strana tak nyní dluží asi sedm milionů korun, jak iDNES.cz řekl místopředseda Michal Berg. Sám Matěj Stropnický už svou funkci složil.

Finance budou muset počítat dobře i komunisté a sociální demokraté. Obě strany se sice do Sněmovny dostaly, ale získaly výrazně méně než v předchozích volbách. ČSSD je navíc výrazně zadlužená, loni skončila ve ztrátě 180 milionů korun. A stále ji reálně hrozí, že bude muset zaplatit další stamiliony potomkům právníka Zdeňka Altnera (více o kauze Altnera a sporu o Lidový dům zde).

Perličky Konec Rudé Marty a stálice Marek Benda

Zájem byl při sčítání především o celkové výsledky. Za „nimi“ se ale skrývá řada drobností, které doplňují mozaiku letošních voleb. Mezi takové střípky například patří informace o tom, kdo z dřívějších matadorů Sněmovny už do poslaneckých lavic nezasedne. Mezi takové neúspěšné patří například komunistka Marta Semelová, která byla dokonce na prvním místě kandidátky KSČM v hlavním městě. Za její stalinistické názory získala mimochodem přezdívku Rudá Marta.

Jiří Dolejš a Vojtěch Filip na tiskové konferenci KSČM k výsledkům voleb do Poslanecké sněmovny. (21. října 2017)

Neuspěl ani pražský lídr lidovců ministr kultury Daniel Herman. A na post poslance mohou zapomenout i exministr zdravotnictví Leo Heger z TOP 09 nebo někdejší odborový předák a v posledních čtyřech letech sociálnědemokratický poslanec Jaroslav Zavadil.

Namále měla i sněmovní stálice: poslanec za ODS Marek Benda. Na poslední chvíli se mu ale podařilo ve Sněmovně udržet.

A jako úplná tečka na závěr může posloužit ukázka, jak důležité může být pro kandidáta na poslance jeho jméno. Při minulých volbách měl u voličů ANO úspěch Miloš Babiš. Letos sice svůj úspěch nezopakoval a mezi poslance nezasedne. Nahradila ho ale jiná členka ANO - zdravotní sestra z Bohumína Andrea Babišová. Dostala přes šest tisíc preferenčních hlasů, měla jich tak víc než třeba současný ministr dopravy za ANO Dan Ťok (kdo se dostal za ANO do Sněmovny, najdete zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue