V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

  • 78
V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského premiéra Mariana Rajoye odejmout regionu autonomii a převzít kontrolu nad místní policií, financemi i médii vyvolalo nevoli i u umírněných Katalánců, napsala agentura AP.

Katalánský premiér Carles Puigdemont označil postup ústřední vlády, tedy aktivaci článku 155, za „nejhorší útok“ proti Katalánsku od dob diktatury Franciska Franka. Dále ve svém vystoupení řekl, že Katalánci nemohou opatření španělské vlády akceptovat. Rozhodnutí Rajoyovy vlády podle něj odporuje principům právního státu.

Puigdemont označil Rajoyův pokus Katalánsko „ponížit“ za „útok proti demokracii“. Podle agentury AP skrytě pohrozil vyhlášením nezávislosti a vyzval poslance katalánského parlamentu, aby se tlaku Madridu nepodvolili. Chce svolat katalánský parlament, aby opatření Madridu probral a reagoval na něj.

Aktivace článku 155 španělské ústavy ohromilo i některé umírněné představitele regionu. Starostka Barcelony Ada Colauová, jež se stavěla proti vyhlášení samostatnosti bez legitimního referenda, Rajoyův tah označila za „vážný útok“ proti katalánské regionální autonomii.

„Dnešek je tím nejhorším dnem za posledních 40 let, je dnem regrese demokracie. Oznámení (španělského premiéra) z dnešního rána je hrozné a dalo se mu vyhnout. Tomuto rozhodnutí se lze stále vyhnout,“ řekla Colauová na demonstraci.

Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Webová stránka španělského ústavního soudu, který od počátku veškeré separatistické snahy blokoval, se dnes stala terčem kybernetického útoku a nefungovala. Hesla podporující nezávislost Katalánska útočníci umístili i na řadu vládních webových stránek, informovaly španělské úřady.

Původním podnětem ke svolání protestu bylo pondělní uvalení vazby na Jordiho Cuixarta a Jordiho Sáncheze, lídry dvou separatistických sdružení obviněné ze vzpoury během přípravy referenda. Jejich příznivci je označují za politické vězně a požadují jejich propuštění.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video