Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

  • 142
Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě schválit Senát, který ovládá vládní Lidová strana. Katalánští separatisté to označili za pokus o převrat.

„Nebylo naším přáním, ani naším úmyslem použít článek 155. Děláme to proto, že žádná vláda, žádná demokratická země nemůže přijmout, aby se ignoroval, porušoval či měnil zákon,“ řekl španělský premiér s odkazem na příslušný článek španělské ústavy, který dává centrální vládě pávo omezit regionální autonomii.

Vláda v Madridu se tak rozhodla k tomu, co doposud žádná jiná vláda za čtyři desítky let španělské demokracie neudělala: sesadí regionální kabinet v čele s premiérem Carlesem Puigdemontem a částečně omezí působnost regionálního parlamentu, který tak například nebude mít možnost jmenovat do svého předsednictví členy sesazené vlády. Nové volby v Katalánsku by se měly konat do šesti měsíců.

Povinnosti katalánského kabinetu převezmou v zásadě ministři v Madridu „tak dlouho, dokud bude trvat mimořádná situace“. Podle Rajoye se ještě musí vláda v Madridu rozhodnout, zda nejmenuje místo katalánské vlády prozatímní správu.

Rajoy prohlásil, že Katalánsko nezbavuje autonomie. Sesazeni podle něj mají být jen separatističtí politici, kteří porušili zákony. Katalánská vláda podle něj konala „v rozporu se zákonem a snažila se o konfrontaci“. Rajoy připomněl, že ke kroku získal podporu opozičních socialistů.

Podle Rajoye je cílem obnovit také národní sounáležitost mezi obyvateli regionu a zbytku Španělska. Také má být zajištěna „neutralita institucí v Katalánsku“, „sociální péče a hospodářský růst“ i „práva a svobody všech Katalánců“. 

„Vláda měla mnoho příležitostí uplatnit článek 155 dříve, ale raději jednáme obezřetně, odpovědně a se zdravým rozumem, snažíme se, aby došlo k nápravě,“ uvedl Rajoy a dodal, že jeho kabinet už nemůže udělat o nic moc horšího, než čeho se dopustilo katalánské vedení.

Španělský král Felipe VI. v pátek večer prohlásil, že stát se dokáže vyrovnat s „nepřijatelným pokusem o odtržení“, a to ráznými kroky „jeho legitimních demokratických institucí,“ uvedla agentura AFP. „Nechceme se vzdát toho, co jsme postavili společně,“ řekl král.

Rozhodnutí aktivovat článek 155 španělské ústavy ještě musí schválit španělský Senát, ve kterém má Rajoyova Lidová strana převahu. Vedení Senátu se má sejít už v sobotu odpoledne, aby oficiálně stanovilo termín plenárního zasedání, na němž se bude návrh vlády na omezení autonomie schvalovat.

Je to státní převrat, zní z Barcelony

Katalánští separatisté rozhodnutí vlády v Madridu označili za státní převrat a nástup totalitarismu. „Pojďme dnes, více než kdy jindy, bránit demokracii a občanská a politická práva,“ reagoval na Twitteru katalánský vicepremiér Oriol Junqueras. Politik ze separatistické Republikánské levice Katalánska (ERC) přislíbil účast na plánované demonstraci v Barceloně a „postavit se tak totalitarismu“.

Katalánská krize

Předsedkyně ERC Marta Rovirová prohlásila, že Rajoyovy kroky představují „státní převrat“, který má za cíl rozdrtit katalánskou samosprávu a její tužbu odtrhnout se od Španělska. ERC je součástí vládní aliance Společně pro ano (JXSí) premiéra Puigdemonta, který má vystoupit ve 21:00 SELČ. Puidgemont se rovněž slíbil zúčasnit demonstrace.

Barcelonská starostka Ada Colauová, která kritizovala Puigdemontovo vyhlášení nezávislosti na základě kontroverzního referenda z 1. října, které vzápětí pozastavil, odsoudila i Rajoyovo rozhodnutí. Podle ní jde o „vážný útok“ proti katalánské regionální autonomii.

Svou nevoli s počínáním Madridu hodlají desetitisíce Katalánců dát najevo na demonstraci v Barceloně ohlášené na 17:00 SELČ. Hlavním podnětem k jejímu svolání bylo pondělní uvalení vazby na Jordiho Cuixarta a Jordiho Sáncheze, lídry dvou separatistických sdružení obviněné ze vzpoury během přípravy referenda. Jejich příznivci je označují za politické vězně a požadují jejich propuštění.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video