Ukažte Pohlreichovi, kdo je tady šéf. Recenze Cook, Serve, Delicious 2

Gastronomie už pomalu proniká i do her. Druhý díl originální akční hry Cook, Serve, Delicious! 2!! je tak povedený, že pobaví i toho, koho vařit vůbec nebaví.

Také máte ten pocit, že je najednou gastronomie úplně všude? Během krátkého období se díky televizním pořadům z vaření stalo společenské téma číslo jedna. 

Největší nevýhodou Cook, Serve, Delicious! 2!! je, že u ní budete mít pořád hlad.

Ač většina lidí neumí cizím jazykem ani pozdravit, slova jako cheesecake, sous-vide nebo foie gras se stala nedílnou součástí našich slovníků a každý ňouma, který dokáže zapnout sporák, po večerech pošíruje křepelčí vejce a tajně sní o tom, že se stane novým Pohlreichem.

Jakákoli surovina bez přídomku domácí, tradiční, lokální, staročeská nebo alespoň babiččina je v podstatě neprodejná a umělá dochucovadla jsou synonymum zla a úpadku .

Bylo jen otázkou, kdy jídelní mánie zasáhne i svět videoher. Snažili jsme se dlouho vzdorovat, ale masivní úspěch druhého dílu restauratérské simulace Cook, Serve, Delicious! 2!! už prostě ignorovat nemůžeme.

Předkrm

Všechna jídla jsou sice zobrazena stylizovaně, stejně by ale člověk rád ochutnal.

Proč utrácet peníze a čas u hry na vaření, když si za stejné peníze můžeme nakoupit skutečné suroviny a něco si opravdu uvařit? Na to je snadná odpověď - v Cook, Serve, Delicious! 2!! zůstává pouze ta zábavná část vaření. Ono se to těm televizním kuchtíkům machruje, když jim někdo v dokonale vybavené kuchyni naservíruje všechny pečlivě připravené ingredience do mističek, dlouhé čekání odstraní jedním kamerovým střihem a poté po nich ještě umyje nádobí. Ani nemluvě o tom, že v našich podmínkách namísto čerstvých humrů a listů mangoldu pracujeme tak maximálně s krabími tyčinkami a mraženým špenátem. 

I proto mě Cook, Serve, Delicious! 2!! tak baví. Vše je tu na dosah, žádné loupání brambor, vykošťování ryb či odblaňování masa - stačí jen pár úderů do klávesnice a máte takového Wellingtona, že by se sbíhaly sliny i Anthony Bourdainovi. Zásadní varování - nehrajte na lačno, jinak se vám z vyobrazených pokrmů udělá mdlo.

Hlavní chod

Kromě samotného vaření musíte dbát i na hygienu a pravidelně čistit záchody.

Samotná hra rozhodně sofistikovaností neoplývá, ale jak si rychle připomenete, v jednoduchosti je síla. Myšleno jednoduchosti pravidel, jinak je obtížná až až. Stáváte se kuchařem v restauraci a vaším úkolem je přicházejícím zákazníkům servírovat jídla tak, aby příliš dlouho nečekali. Pokrmů je přitom spousta druhů a každý z nich se skládá z jiných surovin, které vyžadují jiný přístup. Podle zavedených receptů tak vytváříte jedno jídlo za druhým a snažíte se neudělat chybu. Kromě správnosti receptu je vyhodnocována i rychlost, takže si nikdy příliš neodpočinete.

V praxi to vypadá tak, že na základě přicházejících objednávek mačkáte ve správném pořadí ta správná tlačítka pro jednotlivé suroviny. Jednou klávesou vyberete steak, dalším omáčku, mezitím připravíte brambory a salát, poté můžete servírovat. V podstatě to připomíná psaní všemi deseti, jen musíte všechna stisknutí vhodně načasovat. Není to nic náročného na přemýšlení, ale hře se výtečně daří zprostředkovat ten stres, který v profesionálních kuchyních zřejmě panuje. Když během „zátěžového testu“ (rush hour) přijde do restaurace spousta lidí, z nichž si každý objedná něco jiného, vzpomenete si určitě na některou z epizod pořadu Ano, šéfe.

V takových chvílích nejvíce oceníte excelentní kooperační režim, který vám umožní vařit ve dvou lidech najednou. Pokud hledáte hru, která by mohla bavit i vaší drahou polovičku, tak už dál nehledejte. Vyzkoušeno!

Celý mechanismus vaření se ještě dále komplikuje přípravou příloh na odkládacích pultech, ale v recenzi se do takových podrobností příliš pouštět nechci. Ostatně nechybí zde podrobný tutorial, který vám všechny principy vysvětlí.

Jídel je ve hře přes 180, o každém z nich si můžete něco přečíst i v encykklopedii.

Hlavní těžiště leží v kampani, kdy si postupně zařizujete vlastní podnik a snažíte se stát se tou nejlepší restaurací na světě. Přístupnější jsou speciální mise nazvané Chef-for-Hire, které vás nechají vařit jídla v již hotových podnicích. Ať už je to obyčejná fastfoodová burgrárna, stylová mexická hospoda anebo snobská restaurace, každá má svoje vlastní specifické menu, které se budete muset naučit.

Celkem je tu 180 různých druhů pokrmů od sladkostí, přes známá jídla všech světových kuchyní až po nápoje. 

Dezert

V zásadě nemám hře co vytknout. Možná by to chtělo trochu propracovanější kampaň, přípravy některých jídel jsou si taky až příliš podobné, ale to jsou jen detaily. Jádro hry je zdravé a nebezpečně chytlavé i pro člověka, který hází do polévky bujón. Navíc tu zatím kromě Overcooked není příliš konkurence.