Kluk klečí vedle plyšového medvěda, jen o něco menšího než je sám, a soustředěně pumpuje. Ostatní mu k tomu zpívají vánoční „rolničky“ a další z malých záchranářů méďovi zaklání hlavu.
Prvňáci na základní škole Mikoláše Alše ve Zlíně se ve středu učili základy první pomoci, což je věc, která z učebních osnov dávno zmizela. Nyní se díky unikátnímu projektu do škol po celé zemi vrací.
„Během tohoto školního roku projde kurzem na pět tisíc prvňáků v celém Zlínském kraji,“ uvedl mluvčí krajské záchranky Petr Olšan.
To už ale instruktorka hlásí, že medvěd (pacient) začal dýchat. Klučina k němu spontánně nakloní ucho, aby se přesvědčil.
Děti nemají strach, že záchranu nezvládnou
Nabízí se otázka, zda jsou šesti či sedmileté děti na takové školení dost velké. Už první minuty ale ukazují, že jsou. Třeba ve zmíněné zlínské škole všichni prvňáci znají číslo tísňové linky, ačkoliv jsou ve škole teprve měsíc a půl. A podle odborníků reálně mohou zachránit život. Nemají totiž to, co mnozí dospělí – strach, že pomoc nezvládnou a že se sami něčím nakazí.
Tři z deseti obyvatel Zlínského kraje by totiž neposkytli první pomoc. Ani by to nezkusili, protože se bojí, aby dotyčnému ještě víc neublížili nebo se sami nechtějí nakazit. Ukázal to unikátní průzkum, do něhož se zapojilo 2 096 lidí starších 15 let.
Když se ale zeptáte dětí, co udělají, když uvidí člověka zraněného nebo v bezvědomí, reagují zcela odlišně: „Zachráníme ho.“ A i proto vznikl projekt zaměřený na děti.
„Je to velmi kvalitní a propracovaná myšlenka. Pokud si děti odnesou informaci, že na lince 155 je člověk, který jim pomůže a poradí, bude to dost,“ popsal šéf krajské záchranky Josef Valenta.
Pomůže také telefonická asistovaná první pomoc
I to si školáci během kurzu vyzkouší. Instruktorka jim pouští záznamy reálných hovorů, kdy dítě volá na záchranku. V jednom si splete název ulice, ale operátorka s ním přesnou adresu bez potíží doladí. Ve druhém telefonátu zase dítě pláče a není schopné říct, kde je. I taková situace má ale řešení.
Potom po třídě putuje sluchátko, děti přicházejí k medvědovi na zemi a zkouší, jak by nejlépe popsaly, co mu je. Někdo se trochu stydí, jiný bravurně hlásí, že leží na břiše a nedýchá.
„Telefonická asistovaná první pomoc už zachránila mnoho životů. Pokud si člověk nechá poradit operátorkou a postupuje podle instrukcí, vytvoří dostatečný časový polštář, aby mohla záchranka přijet,“ vysvětluje Valenta.
Děti se naučí rozeznat, kdy volat tísňovou linku, jak správně resuscitovat, zastavit krvácení, ošetřit poranění, zlomeninu nebo popáleninu. A taky to, že se nesmí bát poradit dospělému. I první pomoc se totiž v průběhu let mění.
Do škol jezdí skuteční záchranáři
Zmíněný průzkum ovšem ukázal, že většina dospělých si pamatuje základní informace z doby zhruba před dvaceti lety. O změnách věděl jen každý desátý dotázaný.
Systém školení sestavila společnost Sanofi, která jej také financuje. Pět tisíc prvňáků ve Zlínském kraji ji vyjde na několik statisíců korun.
„U nich to ale neskončí, postupně se posuneme i do vyšších ročníků a velký prostor je také u dospělých,“ uvedl Libor Kytýr ze Sanofi.
A pozor, do škol jezdí skuteční záchranáři. I to, že jsou oblečení stejně, jako když jedou k případu, hraje svou roli. Děti si totiž na závěr mohou vyzkoušet jejich vestu – a to je vyznamenání.
Navíc mají reálný model osoby k nácviku resuscitace. Když děti postoupí až k němu, už vědí, jakou písničku zpívat – právě „rolničky“, aby držely rytmus...
