Vnuk malíře Alfonse Muchy John u Obvodního soudu pro Prahu 1. | foto: Petr Topič, MAFRA

Slovanská epopej zůstává Praze, John Mucha se žalobou neuspěl

  • 8
Slovanská epopej patří Praze, potvrdil verdiktem městský soud. Vnuk autora, John Mucha, tak neuspěl ve sporu s pražským magistrátem o vlastnictví legendárních pláten. Svůj nárok opíral o to, že Praha nezajistila dílu výstavní síň, čímž nenaplnila podmínky pro vlastnictví.

„S argumentací žalobce se nelze ztotožnit. Máme za to, že došlo k uzavření darovací smlouvy v roce 1913 mezi Alfonsem Muchou a Charlsem Cranem, který si dílo objednal a zaplatil,“ zdůvodnila mimo jiné dnešní rozhodnutí soudkyně Iveta Veselá.  A právě o jeho darování obrazu Praha své vlastnictví  opírá.

Slovanská epopej

O kauze obdobně rozhodl v první instanci letos na jaře Obvodní soud pro Prahu 1, který žalobu Johna Muchy o určení vlastnictví Slovanské epopeje také zamítl a navíc mu nařídil uhradit náklady řízení. Proti rozsudku se John Mucha se svým právníkem odvolali k Městskému soudu v Praze.

„My se domníváme, že věc je jednoduchá. Podle našeho stanoviska Praha nesplnila Muchovy podmínky pro darování epopeje, tedy vytvoření odpovídajících výstavních prostor ,“ argumentoval proti rozsudku obvodního soudu František Vyskočil, právník Johna Muchy.

Naopak právní zástupce hlavního města Roman Felix žádal, aby městský soud odvolání Johna Muchy zamítl. „Alfons Mucha se po celý život ke Slovanské epopeji choval jako k vlastnictví hlavního města Prahy. To žádal také o souhlas s jeho vystavením,“ uvedl Roman Felix.

Neexistující výstavní síň

Ani právníci žalobce během procesu nezpochybňovali, že v roce 1909 Alfons Mucha chtěl svou Slovanskou epopej věnovat Královskému hlavnímu městu Praze. „Kruciální je v této souvislosti dopis Alfonse Muchy, Praha se v této souvislosti zavázala pro epopej vytvořit příslušné prostory,“ sdělil soudu Muchův právní zástupce František Vyskočil.

Praha však za více než sto let tuto podmínku nesplnila. „Z toho vyplývá, že nedošlo k převodu vlastnických nedošlo. Epopej tak náleží do dědictví Muchových,“ argumentoval Vyskočil.

John Mucha se snažil s Prahou podle svého vyjádření domluvit i mimosoudně, avšak neúspěšně. Spor podle svých slov nevzdává. „Epopej je nyní podle mých informací pohřbena v Jiřském klášteře. A podle mých informací po návštěvě Japonska neprošla důkladnou prohlídkou,“ upozornil John Mucha.

Na epopej přispěl mecenáš z Ameriky

Klíčovou roli při vzniku proslulého cyklu obrazů na počátku 20. století sehrál Muchův americký mecenáš Charles Crane. Za vytvoření epopej mu nabídl 100 tisíc dolarů s tím, že poté plátna převede do vlastnictví Prahy.

Alfons Mucha v roce 1913 uzavřel s americkým milionářem takzvanou „námezdní“ smlouvu o vytvoření série pláten Slovanské epopeje. „Chtěl jsem provést dílo z vlastních prostředků, to však nebylo možné,“ popsal vznik proslulého díla Alfons Mucha

Ten Slovanskou epopej tvořil i ve svém ateliéru na Zbirohu a dokončovaná plátna předával Praze. Podle soudu tak respektoval, že metropole má na ně vlastnické právo.

Cyklus obrazů byl poprvé zpřístupněn v roce 1928 v pražském Veletržním paláci, ten se však nestal jejím domovem. V 50. letech 20 pláten epopeje nalezlo útočiště na zámku v Moravském Krumlově. Nedávno obrazy putovaly na výstavu do Japonska.

Rozhodnutí Městského soudu v Praze je pravomocné.

7. dubna 2017