Kevin Wilshaw

Kevin Wilshaw | foto: YouTube.com

Jsem gay s židovskými předky, přiznal v televizi vlivný britský neonacista

  • 168
Jeden z čelních představitelů britské neonacistické scény Kevin Wilshaw se odhodlal k velkému kroku. Před pár dny veřejně prohlásil, že je homosexuál a jeho matka je židovského původu. Mezi představitele krajní pravice před lety vstoupil kvůli tomu, že jinak neměl ve škole téměř žádné kamarády.

Osmapadesátiletý Wilshaw propagoval nadřazenost bílé rasy už od střední školy. V průběhu let spolupracoval s celou řadou extremistických hnutí. Na sklonku 70. let minulého století vstoupil do Národní fronty, později pak Britské národní strany. Obě uskupení platí za nejvýraznější hnutí britské krajní pravice. V posledních letech Wilshaw působil jako „extremista na volné noze“, vysvětluje The Guardian.

Britská krajní pravice větří šanci. Využívá politiku i odkaz otce fašismu

Letos ho zadržela policie kvůli podezření z podněcování rasové nenávisti na internetu. Byla mu doporučena terapie v deradikalizačním programu. Wilshaw se doznal také k napadení, při kterém rozmlátil židli o hlavu muže v Leedsu nebo poničení mešity v Aylesbury v devadesátých letech.

V úterý ve vysílání stanice Channel 4 News se však k překvapení všech zřekl krajní pravice, odhalil, že je homosexuál a jeho matka je židovského původu. V rozhovoru také prozradil, jak v mládí podlehl lákadlům neonacistických kruhů.

Matka s židovskými kořeny

„Vstoupil jsem k nim, protože jsem ve škole neměl moc kamarádů. Chtěl jsem patřit do skupiny lidí, která má nějaký cíl,“ popsal. „I když skončíte mezi lidmi, kteří jsou kvůli svým extrémním názorům vyloučeni ze společnosti, pořád cítíte určitou sounáležitost,“ dodal.

Wilshaw na snímku z roku 2016, když se chystal oslavovat narozeniny Hitlera:

26.března 2016 v 16:13, příspěvek archivován: 19.října 2017 v 10:15

Here's Kevin Wilshaw from Aylesbury getting ready for Hitler's birthday next month... https://t.co/tYYqzbOKbd

K útěku z neonacistické scény se rozhodl ve chvíli, kdy se stal terčem narážek na svou orientaci. „Je to sobecké, když to takhle říkám. V minulosti jsem viděl, jak kluci od nás napadali lidi na ulici a pokřikovali na ně. Až když jsem se stal terčem takových útoků já, uvědomil jsem si, jak hrozné věci jsem se účastnil,“ prozradil.

Navzdory tomu, že má židovskou matku, vyznal se Wilshaw při vstupu do Národní fronty k nenávisti k Židům. Slíbil, že udělá vše proto, aby židovskou populaci vyhladil z povrchu zemského. „Cítím se vinen. Tahle věc je také velkou překážkou v budování vztahů s mojí rodinou. Chci se té tíhy zbavit,“ tvrdí.

K nečekanému veřejnému vystoupení se Wilshaw odhodlal i kvůli tomu, aby krajně pravicové scéně v Británii co nejvíce uškodil. „Chci uškodit těm, kteří propagují tohle svinstvo. Chci jim ublížit. Rád bych lidem ukázal, jaké to je žít v jejich světě a každý den být živen tou jejich propagandou,“ uvedl.

Volání o pomoc

Ještě před vystoupením v televizi se Wilshaw se svými problémy svěřil Matthew Collinsovi, bývalému lídrovi Národní fronty a Britské národní strany, který nyní pracuje v neziskové organizaci Hope not Hate. Ta se zabývá bojem proti krajně pravicovému extremismu. „Kevin se na mě obrátil s prosbou o pomoc,“ vzpomíná Collins.

Britští neonacisté nabírají na síle, brojí proti gayům a obdivují NSDAP

S Wilshawem se zná od 80. let. Neonacistická ideologie mu podle něj dělala problémy v osobním životě takřka neustále. „Kevinova žena se s ním rozvedla v roce 1996. Tvrdila, že v jejich vztahu je třetí člověk, kterým byl Adolf Hitler,“ vzpomíná Collins.

Problematika pravicového extremismu je v posledních týdnech jedním z hlavních témat britských médií. Ministerstvo vnitra v úterý zveřejnilo statistiku, podle které počet nahlášených zločinů z nenávisti za poslední rok vzrostl o třicet procent. 

Od března loňského roku do března 2017 policie řešila více než 80 tisíc takových případů. Vlny nenávisti podle statistik přichází vždy po teroristických útocích, počet útoků na přistěhovalce vzrostl také po referendu o brexitu v červnu 2016.

Podívejte se na celý rozhovor s Wilshawem:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video