V milánské čtvrti Porta Nuova mají všichni oči jen pro tyto dva zalesněné mrakodrapy, kde žije několik celebrit, například chorvatský fotbalista z Interu Milán Ivan Perišić.
Modříny, třešně, jabloně, olivovníky, buky... Na každém balkonu rostou desítky rostlin či stromů, které jsou rozmístěny podle toho, jak jsou odolné vůči větru, a podle toho, zda mají raději světlo, nebo vlhkost.
„Ten projekt se zrodil z mé posedlosti stromy a z úvah, jak by se mohly stát podstatnou částí architektury,“ řekl agentuře AFP architekt Stefano Boeri.
Vertikální les má samozřejmě i svou ekologickou stránku. „V roce 2007 jsem byl v Dubaji a viděl jsem město, které vyrůstá uprostřed pouště, s více než 200 skleněnými věžemi, které zesilují účinky tepla,“ vysvětluje architekt. Tak se zrodila myšlenka budovy, která by rostla a přispívala ke snižování znečištění ovzduší ve městě, protože stromy pohlcují mikročástice a oxid uhličitý.
„Města dnes produkují kolem 75 procent oxidu uhličitého přítomného v atmosféře. Když městu dodáme více stromů, bojujeme s nepřítelem přímo na místě,“ poznamenal Boeri.
„Je úžasné tady bydlet“
Projekt Bosco Verticale, tvořený dvěma věžemi o výšce 110 a 76 metrů, se zrodil na podzim 2014. Další budovy, více či méně opletené zelení, jsou i jinde ve světě, zvláště v Singapuru nebo v Paříži, kde stojí Tower Flower.
Detailní pohled na zeleň na budově Bosco Verticale (vertikální les) v Miláně
Avšak originalita milánského Bosco Veticale s jeho 20 000 rostlinami a stromy přinesla Boerimu v roce 2014 prestižní cenu International Highrise Award a v roce 2015 označila chicagská Council on Tall Buildings and Urban Habitat projekt Bosco Verticale za nejkrásnější a nejvíce inovativní stavbu na světě.
„Je úžasné tady bydlet, jsme v přímém kontaktu s rostlinami, to vše v centru města a v supermoderním mrakodrapu,“ říká Simona Pizziová, která se může ze svého apartmá ve 14. patře dívat na hory. „Rostliny se za poslední tři roky hodně rozvinuly, mění se podle ročního období,“ dodává s úsměvem.
Nadšení jsou i ptáci
Boeri pracoval tři roky s botaniky na tom, aby vytvořil „líheň“ tisícovky stromů, které byly uzpůsobeny tak, aby rostly ve specifických podmínkách. Pak teprve byly zasazeny.
Líbí se vám nápad stavět „vertikální lesy“ ve městech?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 25. října 2017. Anketa je uzavřena.
Bylo třeba překonat četné problémy: od rozměrů a struktury balkonů a parapetů určených k usazení vegetace, způsobů, jak „ukotvit“ kořeny stromů, po váhu a složení půdy. Zkoušky odolnosti se dokonce realizovaly v centru specializovaném na hurikány v Miami.
„Na každého člověka žijícího v budově připadají asi dva stromy, deset keřů a 40 rostlin,“ uvádí Boeri. „Stalo se také cosi kromobyčejného, co jsme nečekali: zahnízdilo zde neuvěřitelné množství ptáků. Na střechách máme malé sokoly a rorýsy, kteří předtím z Milána vymizeli,“ říká.
Tower Flower v Paříži
V Číně se staví dvě věže ve stylu vertikálního lesa v Nan-ťingu.
Boeri a jeho tým nyní pracují na desítce podobných projektů ve světě: ve švýcarském Lausanne, v nizozemském Utrechtu, v brazilském Sao Paolo, v albánské Tiraně i jinde.
V Číně se staví dvě věže v Nan-ťingu, plánuje se hotel v Šanghaji a v Liou-čou má vyrůst celé „lesní město“ s asi 200 budovami. „Čína si uvědomuje problém drastického znečištění ovzduší. Když 15 milionů venkovanů ročně přichází do města, je třeba uvažovat o nových řešeních, o nových zelených městech,“ říká Boeri.
Proto se architekt rozhodl, že si svůj vertikální les nedá patentovat, a dokonce napsal knihu, kde popsal všechny použité techniky. „Budu šťastný, jestliže se to stane způsobem, jak rozvíjet města,“ zdůrazňuje.
Lesní mrakodrap vyrůstá také v tchajwanské metropoli:
7. března 2017 |
