Teď k nim přibylo prozatím poslední, filmaři v něm „oživili“ vzácný obraz zachycující předání vlády Františku Josefu I. na olomouckém arcibiskupství v roce 1848.
Za projektem stojí tým Radana Holáska. Krátká videa na místech, kde se dané historické události odehrály, natáčí už tři roky.
„Vkládáme je do internetové mapy, přibližujeme tak turistická místa v Olomouckém kraji. Při procházení kolem dané památky se stačí na chvíli zastavit a podle bodu, kde se zrovna nacházíte, rozkliknout video trvající zpravidla jednu až tři minuty. Například při míjení olomouckého Dómu lze spustit video, na němž je zachycena vražda krále Václava III., která se stala před katedrálou,“ popisuje Holásek.
Filmaři v Olomouci natočili i vraždu Václava III. Zemřel v 4. srpna 1306:
Prozatím poslední video s kolegy věnovali motivu předání vlády osmnáctiletému Františku Josefovi I. Získal ji 2. prosince 1848 v arcibiskupském paláci od svého strýce, rakouského císaře Ferdinanda I. Dobrotivého, který v Olomouci nuceně abdikoval.
„Nešlo ovšem o klasické zfilmování historicky významné události, nýbrž o ‚oživení‘ obrazu, který je nově umístěn ve velkém formátu na olomoucké radnici,“ poznamenává Holásek.
Obraz s předáním vlády zmizel po válce, objevil se v 90. letech
Na mysli má více než třímetrové plátno, které od konce 19. století do roku 1947 zdobilo radniční kapli. V poválečných letech zmizelo, objevilo se až v 90. letech, kdy ho ve starožitnictví koupil soukromý sběratel.
Po něm olejomalbu získala Opava, na konci letošního srpna pak Olomouc představila její precizní digitální kopii. Díky ní se motiv předání vlády opět vrátil do kaple.
V aplikaci je k vidění mimo jiné i nepovedený útěk generála Lafayetta:
Holáskův tým pro ztvárnění obrazu potřeboval zhruba patnáct herců, které přivedl přímo do arcibiskupského sálu. K dispozici měli i přesnou repliku korunovačního trůnu. Natáčení navíc doplnili i o scénu v ložnici.
„Traduje se, že arcivévodkyně Sofie, matka budoucího císaře, vyslala do ložnice v arcibiskupském paláci komorníka převlečeného za ducha Ferdinandova otce. Ferdinand I. Dobrotivý totiž předání vlády svému synovci odmítal,“ vysvětluje Holásek.
