Elektrárna na Islandu odčerpává CO2 z atmosféry, ukládá ho do země

  • 262
Geotermální elektrárna na Islandu testuje nový způsob snižování emisí oxidu uhličitého. Do provozu nasadila speciální zařízení, které tento skleníkový plyn odsává z atmosféry a ve směsi s vodou ho ukládá do země. Tam se oxid chemickou reakcí váže na podložní horniny. V budoucnu může tento systém přispět k boji s globálním oteplováním.

Objem oxidu uhličitého, který průmyslové společnosti vypouštějí do atmosféry, strmě roste. Následkem je růst globální teploty. Světové velmoci se proto loni na klimatické konferenci v Paříži zavázaly, že sníží produkci emisí skleníkových plynů tak, aby teplota v následujících letech nevzrostla o více než dva stupně Celsia v porovnání s předindustriální dobou (více zde).

Vědci zkoušejí zastavit oteplování Země, testují i stínítka

S expanzí letecké i pozemní dopravy a závislostí na fosilních palivech však roste tlak i na alternativní možnosti, jak snížit koncentraci CO2 a dalších skleníkových plynů v atmosféře. Jednou z variant je technologie takzvaného přímého odčerpávání, která z atmosféry dokáže vysát oxid uhličitý a uložit ho v podzemí, píše server Quartz.

S touto technologií vědci koketují již několik let. Na počátku iniciativy stáli světoví miliardáři v čele s Billem Gatesem. Do vývoje investovali miliardy dolarů. Na zařízeních pracují tři společnosti – kanadská firma Carbon Engineering, americká Global Thermostat a švýcarský tým Climeworks.

Jak funguje odčerpávání a ukládání CO2 společnosti Climeworks instalované na Islandu?

O vývoji se zatím příliš nemluví, a to ze dvou důvodů. Klimatologové totiž stále doufají, že světové mocnosti se s emisemi skleníkových plynů dokáží poprat normami a přechodem na zelenější zdroje energie (roční emise oxidu uhličitého jednotlivých států najdete zde). Druhým problémem je fakt, že přímá filtrace CO2 z atmosféry je stále velmi nákladná a časově náročná.

Postupné zlepšování technologie však ukazuje, že filtrace může v budoucnu najít uplatnění i v širší praxi. V červnu loňského roku společnost Climeworks oznámila výsledky svého pokusu, který provedla v geotermální elektrárně Hellisheiði  na Islandu. Do hloubky až 800 metrů zde napumpovali směs 200 tun oxidu uhličitého, vody a stopového množství radioaktivního izotopu uhlíku C14, který napomáhal při detekci možných úniků.

Směs po vtlačení do země reagovala s čedičovým podložím. Po šesti měsících museli vědci pokus přerušit kvůli porouchanému čerpadlu. Zjistili však, že se na čerpadlu a v dutinách čediče vytvářejí nánosy kalcitu, do kterého se uložil injektovaný oxid uhličitý. Vědci předpokládali, že transformace bude trvat mnoho let, rychlost je proto překvapila.

Systém společnosti Climeworks

Pro takové uložení zachyceného CO2 je potřeba vhodné podloží. Čedič je v tomto ohledu z chemického hlediska ideální. Tým Climeworks se proto na Island vrátil a u elektrárny instaloval permanentní systém na zachycování oxidu uhličitého. Geotermální elektrárna je sice považována za čistý zdroj energie, malé množství CO2 však do atmosféry vypouští.

Boj se změnou klimatu? Mějte méně dětí a vynechte létání, radí studie

Instalací systému Climeworks se však elektrárna Hellisheiði stala prvním podobným zařízením, které má zápornou uhlíkovou bilanci. V testovacím provozu dokáže zachytit asi 50 tun CO2 ročně, tedy roční produkci průměrné americké domácnosti.

Podobné testovací provozy běží i na dalších místech, například ve švýcarském Curychu, připomíná magazín Science. Ročně zde z atmosféry odčerpají asi 900 tun CO2. Náklady na likvidaci jedné tuny oxidu uhličitého se pohybují v řádu stovek dolarů. Vývojáři doufají, že při plošnějším zavedení technologie se jim podaří výdaje snížit na asi 50 dolarů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video