Hapilon a Maute přišli o život při zátahu armády v jedné z budov v Marawi. Jejich těla vojáci odnesli a předběžně byla identifikována, sdělilo filipínské ministerstvo obrany. Útok na budovu armáda provedla na základě informace od šestnáctileté dívky, kterou drželi radikálové jako rukojmí a již se vojákům předtím podařilo zachránit.
Generál Ano prohlásil, že v bojové zóně města je stále asi třicet islamistických bojovníků, převážně zahraničního původu. Dobýt poslední centrum odporu se snaží tisíce filipínských vojáků.
Spojené státy již před několika lety vypsaly na Hapilonovu hlavu odměnu pět milionů dolarů v souvislosti s jeho aktivitami jako vůdce jedné z frakcí filipínské islamistické Skupiny Abu Sayyafa, která je nechvalně proslulá únosy, pirátskými přepadeními i popravováním rukojmích, včetně cizinců.
Podle analytiků se Hapilon a jeho bojovníci spojili s extremistickým rodinným klanem Maute, který disponuje značnými finančními prostředky a působí na jihofilipínském ostrově Mindanao. Jejich alianci podpořili i radikálové z dalších zemí, včetně Malajsie, Indonésie, Singapuru a některých blízkovýchodních států.
Konec skupiny Maute
Skupina Maute společně s Hapilonovými bojovníky ovládla letos v květnu kdysi dvousettisícové město Marawi ležící na ostrově Mindanao. Z oblasti kvůli bojům uprchly desetitisíce obyvatel. Boje si vyžádaly 813 obětí z řad rebelů, zahynulo také 47 civilistů a 162 členů armády.
Filipínský prezident Rodrigo Duterte na ostrově vyhlásil v souvislosti s boji o Marawi stanné právo. Filipíny jsou převážně křesťanská země, Mindanao je ale tradičním domovem menšinových muslimů.
Filipínská armáda byla opakovaně kritizována za pomalý postup při osvobozování Marawi. V srpnu armáda oznámila, že byl v bojích zabit vojenský vůdce skupiny Abdullah Maute, jeho tělo se však nenašlo. Šéf filipínských ozbrojených sil v pondělí řekl, že skupina Maute byla konečně poražena. „Skupina se rozpadne a konflikt skončí,“ uvedl.
Šéf filipínského ústavu pro výzkum politického násilí a terorismu Rommel Banlaoi ale varoval, že skupina po smrti svých vůdců nemusí nutně zaniknout. Nebezpečí podle něj nyní představují odvetné útoky ze strany zástupců usmrcených vůdců, kteří převezmou kontrolu. Armáda by neměla propadnout pocitu sebeuspokojení, měla by zlepšit špionážní činnost a přísněji postupovat proti verbování islamistů.
Filipínská buňka Islámského státu na archivních záběrech:
25. června 2017 |
