Stanice al-Džazíra uvedla, že irácké jednotky obsadily sídlo guvernéra v centru osmisettisícového města, aniž by se setkaly s odporem ze strany kurdských bojovníků. Představitelé iráckých Kurdů zatím zprávy o postupu irácké armády v regionu bohatém na ropu nijak nekomentovali.
Iráčtí vojáci mají podle Bagdádu pod kontrolou silnice a celou infrastrukturu, včetně rafinerie a ropných polí. Poté co irácké síly získaly kontrolu nad letištěm, přemístila se část vojáků obrněnými vozy do centra města. Kurdské jednotky uvedly, že na jihu města zničily nejméně pět vojenských terénních vozidel, která používají provládní milice. Stalo se tak podle nich po „nevyprovokovaném útoku“ těchto milic.
Iráckým silám se ale následně podařilo získat kontrolu nad vojenskou základnou K1, která leží na severozápad od Kirkúku. Základnu, kterou v roce 2003 vybudovali Američané, měli od roku 2014 pod kontrolou Kurdové, kteří ji získali při chaosu, který vznikl během ofenzivy proti takzvanému Islámskému státu (IS). Základna K1 se pak stala jednou z nejdůležitějších kurdských vojenských objektů.
Pentagon nabádá obě strany ke zdrženlivosti
Irácký premiér Hajdar Abádí nařídil svým vojákům, aby v Kirkúku zajistili bezpečnost ve spolupráci s místním obyvatelstvem a pešmergy, což je označení pro kurdské milice. „Pouze jsme podnikli kroky, které jsou v souladu se závazky plynoucími z naší ústavy,“ řekl Abádí s tím, že Bagdád v Kirkúku hodlá upevnit svou moc a zajistit bezpečnost.
Navzdory tvrzení centrální vlády se však mnoho kurdských obyvatel Kirkúku rozhodlo město opustit. Na dopravním úseku směrem na sever ke Kurdské autonomii se tvořily dlouhé kolony.
Na jih od Kirkúku na sebe vzájemně pálilo irácké a kurdské dělostřelectvo, sdělily agentuře AFP vojenské zdroje z obou stran. Mluvčí kurdských sil brigádní generál Bahzád Ahmad agentuře AP sdělil, že provládní síly získaly kontrolu nad ropnou rafinerií jižně od Kirkúku a nad dalšími průmyslovými komplexy.
Provládní jednotky podle něj ve městech Túz Chúrmátú a Dakúk zapálily mnoho domů a zabily mnoho lidí. Počet mrtvých nicméně neuvedl. Kurdům se při bojích podle Ahmada podařilo zničit dva tanky iráckých sil.
Pentagon následně vyzval irácké i kurdské síly, aby zabránily další eskalaci a neohrožovaly společný boj proti IS. Bílý dům nicméně krok Bagdádu označil za „koordinovaný manévr, nikoliv útok“.
Kurdové odmítají zrušit výsledky referenda
Bezprostřední postup na Kirkúk zahájily vládní jednotky v neděli kolem půlnoci. Město i okolí bohaté na ropu měli pod kontrolou pešmergové, kteří oblast kontrolují od roku 2014, kdy irácká armáda uprchla před ofenzivou IS v severním a západním Iráku.
Bagdád ale pešmergy vyzval, aby vrátili správu nad městem i celou provincií centrální vládě. Kurdové v září uspořádali referendum o své nezávislosti, kterou podpořilo až 90 procent hlasujících. Plebiscit se konal nejenom v kurdských autonomních provinciích, ale i v oblastech obývaných Kurdy a dosud formálně patřících pod iráckou správu, což je i případ Kirkúku.
Iráčtí Kurdové v neděli odmítli zrušit výsledek referenda a znovu Bagdádu nabídli řešit spor dialogem. Irácká vláda vydala prohlášení, podle něhož Kurdové povolali do Kirkúku bojovníky Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Západ označuje za teroristickou organizaci. Bagdád označil tento krok za „vyhlášení války“. Kurdské vedení ale tvrzení vlády odmítlo.
