Kurz se zřejmě spojí s krajní pravicí. S Visegrádem bude vzdorovat Bruselu

  • 455
Rakousko se po volbách chystá na pravděpodobnou koalici vítězných lidovců a krajně pravicových Svobodných. Strany sdílejí zejména tvrdý postoj k imigraci. Čeká se, že koalice bude více vzdorovat Evropské unii a porozumí si spíše s Visegrádskou skupinou. Zkouškou pro ni však budou domácí témata, jež byla během kampaně upozaděna.

Rakouská lidová strana (ÖVP) už krátce po uzavření hlasovacích místností tušila, že z nedělních parlamentních voleb vyjde vítězně. Předseda Sebastian Kurz na tiskové konferenci prohlásil, že zemi čekají změny.

Rakouské volby vyhráli Kurzovi lidovci, potvrdily oficiální výsledky

„Je čas vytvořit novou politickou kulturu,“ prohlásil pravděpodobný budoucí kancléř, nejmladší v dějinách Rakouska. Jeho strana získala podle předběžných výsledků 31,6 procenta odevzdaných hlasů.

O druhé místo stále zápolí Svobodná strana Rakouska (FPÖ) a sociální demokraté (SPÖ). Obě balancují okolo zisku 26 až 27 procent. Definitivní pořadí určí až sečtení korespondenčních hlasů, které by mělo být hotové do čtvrtka. V případě loňských prezidentských voleb sice způsobilo nemalou kontroverzi, na volby parlamentní však bude mít mizivý vliv.

Desetiny procent a formální umístění na druhém a třetím místě totiž neovlivní koaliční jednání. Rakousko se vydalo směrem doprava, což zpečetí pravděpodobné partnerství ÖVP a protiuprchlické krajně pravicové FPÖ. Podle serveru Politico se jedná o další pokračování evropského trendu, který nedávno v německý parlamentních volbách potvrdila Alternativa pro Německo (více o německých volbách zde).

Visegrád a Unie

Společným tématem pro obě hlasování byla migrace. AfD na ní sbírala body, podobně i FPÖ a lidovci v Rakousku. Kurz před volbami sliboval, že jeho země nepřijme žádného ilegálního migranta a už minulý rok se zasadil o uzavření takzvané balkánské migrační trasy. Pro FPÖ jsou motivy uprchlické krize a výpady proti islámu základem programu.

Výsledky rakouských voleb rovněž naznačují možnou změnu vztahů s Evropskou unií. Svobodní si před volbami v mnoha ohledech notovali se členy V4 a dokonce navrhovali, že Rakousko by mělo vstoupit do Visegrádu. Euroskeptické postoje této skupiny nejsou tajemstvím, byť zejména Slovensko z kritiky Evropské unie v posledních měsících spíše ustupuje. Výhrady vůči Unii mají i rakouští lidovci.

FPÖ si od minulých voleb polepšila zhruba o pět procent. Podle politologů se dá hovořit o úspěchu. Výsledek této partaje však také ukazuje, že rakouská veřejnost stále plně nedůvěřuje krajní pravici. Stačí se podívat na vývoj předvolebních průzkumů. Až do května letošního roku FPÖ vedla ve většině sondáží (vývoj průzkumů najdete zde). 

Po nástupu Kurze do čela ÖVP se však krajně pravicová partaj  propadla na druhou příčku. Kurz nabídl konzervativnějším voličům snesitelnou alternativu k FPÖ. Šéf svobodných Heinz-Christian Strache Kurze několikrát obvinil, že jen kopíruje postupy FPÖ.

Zásluhy Kurze na vzestupu ÖVP jsou však nezpochybnitelné. Nedal na slova poradců a do dlouho neměnného programu strany přidal prvky blízké krajní pravici. Experti tvrdili, že voliči krajní pravice jen těžko přejdou od svých domovských partají. Více mýlit se však nemohli. Kurz se nebál ani změny tradiční stranické černé barvy. Na plakátech se partaj zbarvila do tyrkysové.

Ostrý test pro Kurze

ÖVP se voliče taktéž podařilo přesvědčit, že strana dokáže přinést změnu. Lidovci přitom od roku 1987 zasedali ve všech rakouských vládách a odpovědnost za současnou situaci v zemi zamaskovat nemohou. Uprchlická krize však podrazila nohy výhradně SPÖ a kancléři Christianu Kernovi. Právě sociální demokraté schytali většinu ran za neúnosný nápor migrantů.

V Rakousku zvítězil kluzký populismus, komentují volby německá média

Kern se už nechal slyšet, že je smířený s rodící se koalicí ÖVP a FPÖ. Post předsedy strany však opouštět nehodlá. „Z výsledků voleb nadšeni nejsme, ale dokážeme s tím žít. Teď budeme bojovat proti masivní změně směru Rakouska směrem doprava,“ prohlásil po oznámení výsledků voleb. Už před hlasováním Kern prohlašoval, že sociální demokraté odejdou do opozice, pokud neobhájí prvenství.

Kurz ani Strache zatím o případné koalici odmítají spekulovat. Shodli se, že s případným zahájením jednání počkají až na 31. října, kdy ministerstvo vnitra oznámí konečné oficiální výsledky voleb. Pro Kurze však už nyní začne boj o přežití. Kampaň se zaměřovala zejména migraci, po sestavení vlády však přijde čas na praktičtější tuzemská témata. Až v nich se ukáže, zda může partnerství ÖVP a FPÖ fungovat, shodují se rakouská média.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video