Technologie snowfactory, tedy „továrna na sníh“, vypadající jako lodní kontejner dokáže chrlit sníh i ve výrazně plusových teplotách - v pondělí bylo na vrcholu až 17,6 stupňů Celsia.
Bílou hromadu u horní stanice kabinkové lanovky zařízení vytváří už od začátku října. Až sněhu bude dostatek, rolby ho rozhrnou po sjezdovce. Sezona by tak měla letos na Černé hoře začít okolo 10. listopadu.
Vlekaři zapojili snowfactory do ostrého provozu před dvěma týdny, od té doby 12 metrů dlouhá a 3 metry vysoká „bedna“ se třemi výrobníky sněhu běží 24 hodin denně. Fukar dopravuje sněhové šupiny na sjezdovku 150 metrů dlouhým potrubím. Hromada sněhu u horní stanice lanové dráhy Černohorský express každým dnem nabývá na objemu. Denně vyrobí sto kubických metrů sněhu.
„Za 25 dní bychom měli zasněžit 300 metrů Anděla v celé šířce vrstvou 20 až 25 centimetrů. Sezonu bychom chtěli zahájit kolem 10. listopadu,“ upřesňuje ředitel SkiResortu Černá hora-Pec Petr Hynek.
Pokud začátkem listopadu nepřipadne přírodní sníh, bude se na horní části Anděla lyžovat zkraje sezony o víkendech. Podle Hynka má továrna na sníh spoustu dobrých vedlejších efektů.
„Už dnes se na start sezony ptají boudaři, aby mohli inzerovat prodloužené víkendy a vlastně to, že v Krkonoších začíná zima, což je pro nás všechny zásadní. Můžeme nabrat zaměstnance do gastro provozů a další lidi. Ve druhé polovině listopadu už budeme moci během týdne na sjezdovce mít kurzy instruktorů lyžařských škol. Můžeme je tak vyškolit dříve než v předešlých letech,“ dodává.
Díky této technologii chtějí vlekaři už na začátku sezony také vytvořit kolem horní stanice kabinové lanovky kolečko pro běžecké lyžování. V jarních měsících zase zařízení dosněží vytátá místa, například v okolí výstupu z lanovky, a to i v době, kdy jsou teploty nad nulou.
Skiresort, pod který spadá pět krkonošských středisek, si 17 tun vážící stroj zapůjčil na zkoušku pro letošní sezonu. V létě kontejner vytvářel na vrcholu Černé hory kupu sněhu, na které se i v tropických dnech bobovalo a stavěli sněhuláci.
Technologie slouží na podobném principu jako velký mrazák. Na rozdíl od sněžných děl a tyčí sníh vytváří v uzavřeném prostoru, snowfactory dokáže vyrábět sníh do plus 25 stupňů Celsia.
„Představte si obrovskou plechovku od Coca Coly, její stěnu hluboce podmrazte a pak na ni nalijte vodu. Voda se promění v led a ten pokryje celou stěnu. Led oláme obrovský nůž a pošle do drtiče, který ho rozdrtí na malé kousíčky. Ty vyfoukne hadicí obrovský fukar,“ popisuje princip nové metody hlavní zasněžovač na Černé hoře Milan Vodička. Vyrobený sníh neobsahuje žádnou zbytkovou vlhkost a odtává pomaleji než klasický sníh.
Jako první u nás si revoluční technologii loni pořídil skiareál Monínec ve středních Čechách. Ve světě se začala původně používat při zasněžování menších ploch: biatlonových tratí a skokanských můstků. První prototyp vyzkoušeli Němci v roce 2014 ve Winterbergu.
Umělé zasněžování má však i své odpůrce. Podle Josefa Fuksy z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka v Praze tak vlekaři každý rok odsají z potoků a řek miliony litrů vody. Uměle prodloužená zima má také vliv na rostliny a může ovlivnit jejich složení v horách (více o kritice čtěte zde).
Vlekaři však takové názory odmítají. Vodu prý nespotřebovávají, ale jen zadržují v krajině.
