Předseda hnutí ANO Andrej Babiš | foto: Petr Topič, MAFRA

Slovenský ústav uspěl ve sporu s Babišem kvůli StB, politik se chce dál soudit

  • 2024
Slovenské soudy budou muset znovu posuzovat, zda byl předseda hnutí ANO Andrej Babiš veden oprávněně v archivních svazcích StB jako její agent. Slovenský ústavní soud totiž ve středu uznal stížnost Ústavu paměti národa. Zrušení verdiktů zdůvodnil mimo jiné tím, že žalovaným neměl být ÚPN.

Ústavní soud zrušil pravomocná rozhodnutí slovenského nejvyššího i krajského soudu, podle nichž byl Babiš veden jako agent neoprávněně. Soud vrátil případ odvolacímu krajskému soudu v Bratislavě k novému projednání, soud se bude muset řídit právním názorem ústavního soudu. Krajský soud by tedy měl Babišovu žalobu zamítnout.

„Jaká náhoda. Pár dní před volbami a slovenský Ústavní soud se z ničeho nic rozhodl, že po dlouhých letech popře všechna svá dosavadní rozhodnutí a způsobí totální chaos a nejistotu ve slovenském právním systému. Slovenští občané, kteří jsou ve svazcích StB evidováni neoprávněně a v minulosti zažalovali Ústav paměti národa, teď musí, pokud se chtějí znovu soudit, žalovat ministerstvo vnitra. Dobře. Budeme ho žalovat a ten boj opět vyhrajeme, protože jsem spolupráci s StB nikdy nepodepsal a nikdy jsem s StB nespolupracoval,“ sdělil iDNES.cz Babiš.

Babiše dohnala minulost, komentují verdikt slovenského soudu politici

„O tom ale tento soud ani nerozhodoval. Samozřejmě mi ale vadí, že se celá věc po pěti letech vrací na začátek a všemi mými tradičními nepřáteli tak budu pár dní před volbami zneužívaná v politickém boji,“ uvedl předseda ANO. Bratislavský rodák Babiš, jehož hnutí je podle průzkumů favoritem nadcházejících voleb do Sněmovny, vědomou spolupráci s StB popírá dlouhodobě.

Ústav paměti národa si zejména stěžoval, že soudy porušily jeho právo na soudní ochranu, když ve prospěch Babiše vypovídali bývalí příslušníci StB, aniž byli zbaveni mlčenlivosti. Ústavní soud dal v tomto ÚPN za pravdu.

„Uvedení svědkové podle názoru ústavního soudu měli být zproštěni mlčenlivosti již v líčení před okresním soudem. Když se okresní soud dopustil tohoto zásadního pochybení, bylo povinnosti krajského soudu na to reagovat,“ řekl předseda tříčlenného senátu slovenského ústavního soudu Ladislav Orosz.

Ústavní soud také zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB coby svědků. Slovenské soudy by se podle něj měly s touto skutečností při rozhodování zmiňovaných sporů vypořádat.

Archivní dokumenty tvrdí, že Babiš se v roce 1980 stal takzvaným důvěrníkem StB a že ho o dva roky později ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale u slovenského okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl. ÚPN soudům předložil 12 různých svazků, ve kterých je Burešovo jméno uvedeno.

Přelomový verdikt, říká ústav

Ústav paměti národa verdikt označil za přelomový. „Mám pocit, že jsme ani neměli tak velké nároky, abychom se všemi námitkami uspěli. Je to přelomové rozhodnutí, které ovlivní všechny další soudy (ÚPN) s bývalými příslušníky nebo i agenty Státní bezpečnosti,“ řekl novinářům šéf správní rady ÚPN Ondrej Krajňák. ÚPN je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů a kromě jiného archivuje dokumenty po StB.

Změny v ÚPN

Slovenský parlament ve čtvrtek hlasy zejména koaličních poslanců prolomil veto prezidenta Andreje Kisky a potvrdil zákon, který mimo jiné oslabí pravomoci šéfa správní rady Ústavu paměti národa. Statutárním orgánem ÚPN nebude šéf jeho správní rady Ondrej Krajňák, ale celá devítičlenná správní rada, s jejímiž členy se Krajňák v minulosti dostal do sporu. Právě konflikty uvnitř ÚPN koaliční poslanci zdůvodnili zmiňovanou změnou, kterou kritizoval nejen ústav, ale také opozice, prezident a prostřednictvím petice i několik tisíc lidí.

„Dnes neexistuje pravomocné rozhodnutí, které by říkalo, že Andrej Babiš je jako agent (StB) evidován neoprávněně. Máme archivní dokumenty a během celé kauzy více věříme archivům Ústavu paměti národa než svědeckým výpovědím bývalých příslušníků StB,“ řekl novinářům právní zástupce ÚPN Pavol Poláček.

Podle něj bratislavský krajský soud bude muset žalobu šéfa českého hnutí ANO zamítnout. „Andrej Babiš se poté může rozhodnout, zda se chce soudit s nějakým jiným orgánem. My stále říkáme, že pokud by chtěl, tak by měl žalovat ministerstvo vnitra,“ řekl Poláček.

Nejvyšší soud i nižší soudy v minulosti opakovaně rozhodly, že lidé ve sporech o oprávněnost evidence u StB mohou žalovat právě ÚPN, byť ústav opakovaně namítal svou nepříslušnost v takových kauzách. Ústavní soud ve čtvrtek ale neuvedl, kdo by měl být ve zmiňovaných sporech žalovanou stranou.

14. září 2017

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video