Předseda krymskotatarského parlamentu Medžilisu a vůdce Krymských Tatarů Refat Čubarov | foto: František Vlček, MAFRA

Zeman pominul, že na Krymu žijeme také my, říká lídr Krymských Tatarů

  • 399
Vůdce Krymských Tatarů a šéf neoficiálního krymsko-tatarského parlamentu Refat Čubarov byl hostem konference Forum 2000 v Praze. Čubarov tvrdě odsoudil vystoupení Miloše Zemana, který navrhl, aby byla ruská okupace a anexe Krymu uznána a Rusko poskytlo Ukrajině materiální odškodné. Podle Čubarova je Zemanovo uvažování naprosto amorální a ostudné.

Český prezident v úterý před Radou Evropy prohlásil, že je ruská anexe Krymu nezměnitelná a doporučil, aby Rusko materiálně Ukrajinu odškodnilo. Ukrajinští politici výrok označili za skandální. Jak se na to díváte vy jako člověk, pro kterého je Krym domovinou?
Prezident Zeman, ve snaze posloužit Moskvě a Putinovi, projevil naprostou neúctu k Ukrajině a ukrajinskému i krymsko tatarskému národu. Ještě horší je ale to, že zostudil český národ, známý svojí úctou ke svobodě, lidským právům a demokracii.

Jen pár hodin po Zemanově projevu okupační režim na Krymu provedl masovou razii proti Krymským Tatarům. Šest jich zatknul a uvěznil jen za to, že se hlásí ke krymsko-tatarským organizacím, které se snaží hájit práva našeho národa. Hrozí jim procesy i mnohaleté vězení. Zatkli také dalších devět Krymských Tatarů, kteří se přišli jen podívat na to, co se stalo s jejich domy, v nichž na Krymu před ruskou okupací žili.

Zeman v Radě Evropy, organizaci, která hájí dodržování lidských práv, navrhl Ukrajině, ať Krym prodá. Jakoby problém byl jen v území. 

Zcela pominul, že na Krymu žijí Ukrajinci i náš národ Krymští Tataři. Národ, který už jednou v minulém století z vlasti vyhnal Stalin. Národ, který se mohl do svojí domoviny vrátit až po půl století. Teď nás Rusové znovu zabíjejí, zavírají do vězení, vyhánějí.

Ještě jednou ale opakuji - Zeman tím, co prohlásil, neurazil jen Ukrajince a Krymské Tatary, ale ještě více se dotkl cti českého národa. Pošlapal principy svobody a spravedlnosti. Principy, na kterých stojí svobodná Evropa.

Je ostudné, že takový člověk stojí v čele České republiky. A dvojnásob ostudné mi to připadá ve chvíli, kdy pomyslím na to, že Miloš Zeman je nástupcem takového prezidenta, jako byl Václav Havel. Člověk, kterého si vážil celý svět. Zeman je pravý opak Havla, velkého humanisty. Zeman je dnes ďáblův sluha, přisluhovač ďábla jménem Putin.

Rusové si Zemanův projev pochvalují. Kyjev jeho návrh rozhořčeně odmítl

Nemáte ale pocit, že Zeman může takové věci říkat i proto, že už byl Krym jakoby světem zapomenut? Že se řeší především válka na východě Ukrajiny?
Je pravda, že svět upíná pozornost hlavně na východ Ukrajiny, kde se stále bojuje, kde denně umírají lidé. Západním politikům se zdá, že vyřeší-li situaci na východní Ukrajině, vyřeší všechny problémy ve vztazích s Ruskem. Je to iluze, ale západní lídři tak přemýšlejí.

A na Krym svět už zapomněl?
Nezapomněl a ani nemůže zapomenout. Svět byl postaven před volbu. Buď bude žít podle Putinových pravidel a pak musí zapomenout na Krym, anebo se pokusí Putina v jeho konání zastavit a vrátit svět do stavu, kdy je dodržováno mezinárodní právo. Ale jen málokdo má tolik odvahy, aby spojil dva problémy v jeden a žádal jejich společné řešení, které zní - obnova teritoriální integrity Ukrajiny v hranicích uznávaných mezinárodním společenstvím. To se ale neděje. Říká se, teď pojďme řešit Donbas a až potom Krym.

Předák krymských Tatarů Refat Čubarov.

Co se děje v poslední době na Krymu? Soustřeďují se ruští okupanti v represích na Krymské Tatary?
Okupační režim rychle zjistil, že Krymští Tataři jsou tou nejlépe organizovanou skupinu, která proti němu stojí. A proto proti nim uplatňuje systematické represe. Po nich jsou druhým cílem novináři a podnikatelé. A samozřejmě také krymští Ukrajinci. Cílem okupačního režimu je dosáhnout nejen toho, aby proti němu nikdo nedemonstroval, ale aby se lidé báli mezi sebou mluvit o věcech, které okupačnímu režimu nejsou po chuti.

Nejste zklamán tím, že i Putinovi ruští odpůrci, jako je Michail Chodorskovskyj nebo Alexej Navalnyj, jsou proti vrácení okupovaného Krymu Ukrajině?
Dnes je bohužel v Rusku velmi málo politiků, kteří by dokázali najít odvahu k tomu, aby se podívali pravdě do očí, nazvali zločince zločincem a přiznali, že ukradené bylo ukradeno. A že se vše, co bylo ukradeno, musí vrátit. Tedy i Ukrajině Ruskem ukradený Krym.

Pro nás, pro národ Krymských Tatarů, vždy všechno neštěstí a bída přicházelo s Ruskem a Rusy. A to už od prvního ruského obsazení Krymu v roce 1783. Pokud připustíme, že Rusko mělo jakési právo Krym nyní obsadit a že se to nedá vrátit zpátky, jak říká Navalnyj, tak se musíme připravit na to, že se mapa Evropy bude dál zásadně měnit. Protože podobnou záminku změnit hranice mohou najít mnohé jiné státy. Neměnnost hranic je základním principem, na kterém Evropa stojí a nadále musí stát.

Krymské Tatary tradičně podporuje Turecko. Je tomu tak i teď, kdy se turecký prezident Recep Erdogan a Vladimir Putin sblížili?
V pondělí byl prezident Erdogan na návštěvě Kyjeva. Turecká delegace se setkala i s vedením Medžlisu, parlamentu Krymských Tatarů. Prezident Erdogan v Kyjevě jasně řekl, že Turecko neuznává a neuzná ruskou anexi Krymu. Turecko s Krymem neobchoduje, Turci nejezdí do krymských přístavů. Navíc má dnešní Turecko s Ruskem velice těsné vztahy. A přesto Ankara zaujímá k otázce Krymu jasné stanovisko.

Ukrajina by měla dostat kompenzaci za Krym, řekl Zeman před Radou Evropy

Rusko je dnes pořád ještě o dost bohatší země, než Ukrajina. Nemůže si prostě přízeň obyvatel Krymu koupit vyššími platy, penzemi, investicemi?
Moskva to zkusila, ale nepovedlo se jí to. Dnes je Krym těžkým kamenem uvázaným na krku plavce, který se jen tak tak drží na hladině a táhne ho ke dnu. Celá tragedie Ruska spočívá v tom, že má obrovská území, ale není schopno je spravovat a rozvíjet. Na mnoha místech za Uralem a na Sibiři žijí lidé ve strašných podmínkách 19. století. A Rusko místo toho, aby se řádně staralo o území a obyvatele, které už má, se pořád snaží obsazovat nějaká další území jiných států a provádět další vojenské invaze. V tom je tragédie Ruska.

Když se podíváte na dnešní Ukrajinu, dá se říci, že to nejhorší už má Ukrajina za sebou?
Ukrajina prošla strašně nebezpečnou fází chaosu, kdy se najednou ocitla sama tváří v tvář ruské agresi. Byla to katastrofální situace. Především v té chvíli, kdy Rusko začalo okupovat Krym. Svět byl v šoku a nevěděl, co dělat. Já jsem tehdy byl ještě na Krymu, ještě mě nevypověděli. Telefonoval jsem v těch dnech velvyslancům západních zemí a ti mi říkali, ať nic neděláme, hlavně ať se nestavíme na ozbrojený odpor, že oni to nějak vyřeší. Nevyřešili nic a Krym byl obsazen okupanty.

Ukrajina to ale vydržela. Pak začaly zabírat západní sankce vůči Rusku a situace se stabilizovala. Máme sice problémy v ekonomice, s korupcí, se soudy, ale máme demokracii a vláda naslouchá lidem. Dnes je ukrajinská armáda tak silná, že dokáže odrazit i přímou vojenskou agresi Ruska. Ale Ukrajina sama nedokáže bez pomoci Západu obnovit svoji teritoriální integritu, dosáhnout návratu Ruskem okupovaných a obsazených území. Máme víru sami v sebe. V tomhle se ale bez pomoci Západu neobejdeme.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue