Zažili jsme, když vítězí agrese, odmítla vláda Zemanova slova k Ukrajině

  • 549
Česká vláda se distancovala od toho, jak se na adresu Ukrajiny vyjádřil prezident Miloš Zeman. Ten označil ruskou okupaci Krymu za uzavřenou věc. „Zemanův projev jsme na vládě projednali a jeho postoje, které jsou v rozporu s politikou vlády, v rámci celé koalice odmítli,“ řekl ministr kultury Daniel Herman z KDU-ČSL. Potvrdil to i šéf diplomacie Lubomír Zaorálek.

„V tom, že stanovisko vlády je jiné, jsme se všichni shodli, o tom jsme žádnou debatu vést nemuseli,“ řekl Zaorálek.

„Vadí mi, když něco podobného zaznívá z českých úst na adresu někoho, kdo zažívá podobnou historii, jako jsme zažili my sami,“ uvedl s odkazem na roky 1968 a události předcházející druhé světové válce Zaorálek.

Je nevkusné říkat Ukrajině, ať Krym vyobchoduje, řekl Zaorálek

Na Krymu se podle něj projevuje vojenská síla a druhá strana nemá sílu, aby jí čelila. „Náš postoj zazněl jasně z mých úst a úst premiéra, ukrajinská strana té situaci rozumí,“ řekl šéf české diplomacie.

„My jsme zažili to, jak to vypadá, když vítězí vojenská síla, když vítězí agrese, když vítězí cizí diktát,“ distancoval se od Zemanových výroku ministr zahraničí. Je podle něj naprosto nevkusné říkat Ukrajině, ať Krym vyobchoduje za něco. Bude chtít se Zemanem o jeho výrocích k Ukrajině mluvit. Nechtěl říci, zda to ovlivní postoj ČSSD k prezidentské volbě.

Informaci o tom, jak se vláda postavila ke slovům Zemana na jednání Rady Evropy, aby se Kyjev a Moskva dohodly na kompenzaci, například ve finanční podobě či prostřednictvím ropy a zemního plynu, zveřejnil Herman na Twitteru. Na tiskové konferenci pak Herman řekl, že za zahraniční politiku neodpovídá prezident, ale vláda.

11.října 2017 v 11:02, příspěvek archivován: 11.října 2017 v 14:05

Zemanův včerejší projev jsme na vládě projednali a jeho postoje, které jsou v rozporu s politikou vlády, v rámci celé koalice odmítli.

Rusové si Zemanův projev pochvalují. Kyjev jeho návrh rozhořčeně odmítl

Zeman mimo jiné označil protiruské sankce za nefunkční a ruskou anexi ukrajinského Krymu za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost. Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD již v úterý uvedl, že Zemanovy výroky jsou v příkrém rozporu se zahraniční politikou Česka. Prezident podle něj neměl k projevu mandát vlády.

Návrhy českého prezidenta na řešení krymského problému označila ukrajinská diplomacie v oficiálním prohlášení za absolutně nepřijatelné a rozhořčeně je odmítla. Ruští politici naopak považují návrh za faktické uznání anexe Krymu.

Senát bude hlasovat o tom, že Zeman legitimizuje agresi

Výroky Zemana vyprovokovaly Senát, aby na kvůli tomu zařadil mimořádný boj na jednání schůze. Senátor Václav Hampl navrhl usnesení, že Senát nesouhlasí s výroky českého prezidenta týkajícími se ruské anexe Krymu, které jsou v rozporu se zahraniční politikou České republiky.

„Těmito výroky prezident legitimizuje agresi, která je v rozporu s mezinárodním právem,“ píše se v návrhu usnesení, podle něj má prezident respektovat zahraniční politiku České republiky a zásady mezinárodníno práva a že Senát v souladu s vládní pozicí konstatuje, že Krym je nadále součástí Ukrajiny. Jeho oddělení od Ukrajiny je pak podle Senátu výsledkem ruské agrese a nemá oporu v mezinárodním právu.

Zemanův mluvčí: Prezident předložil k diskusi svůj názor

Vyjádření prezidenta Zemana ke Krymu podle jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka neznamená, že by kompenzace měly být proti vůli Ukrajiny. Obsazení Krymu považuje Hrad za anexi.

„Ukrajinská strana má samozřejmě plné právo vyjádřit své stanovisko. Názor pana prezidenta v žádném případě neznamená, že by ke kompenzaci mělo dojít proti vůli Ukrajiny ve stylu ‚o nich bez nich‘,“ řekl Ovčáček agentuře ČTK.

„Reálná situace je taková, že de iure je Krym součástí Ukrajiny, de facto byl včleněn do Ruska. Pokus o změnu situace de facto je možný jen válkou s celoevropskými důsledky,“ uvedl hradní mluvčí. Vzhledem k tomu, že takové řešení nikdo nechce, Zeman podle něj předložil k diskusi svůj názor.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue