Kauzu, která aktuálně plní přední stránky většiny britských médií, zamotává fakt, že Mayová v referendu z června 2016 hlasovala pro setrvání Británie v Evropské unii. Po rezignaci Davida Camerona se však dostala do čela vlády s úkolem vyvést zemi z Unie. Krátce na to začala prosazovat tvrdou podobu brexitu.
V úterním rozhovoru pro rozhlasovou stanici LBC však svou vizi příliš nepodpořila. Nejprve připustila, že v případě brexitu bez jakýchkoli dohod s EU neexistuje plán na zachování práv občanů členských zemí žijících na území Velké Británie. V takovém případě by podle Mayové nemohly platit směrnice, které vláda představila v červnu letošního roku (více o plánech zde).
Do největší defenzivy se však Mayová dostala po otázce, zda by aktuálně hlasovala pro brexit. Nejprve odpověděla, že na takové teoretické otázky nebude odpovídat. Moderátor Iain Dale však na premiérku zatlačil. Mayová posléze přednesla obsáhlou řeč, jasné odpovědi se však vyhnula.
„Hlasovala jsem pro setrvání v EU a měla jsem k tomu tehdy dobré důvody. Od té doby jsme ale pokročili (...). Chcete po mně vědět, jak bych hlasovala, ale podmínky jsou nyní úplně jiné, mezinárodní i ekonomické,“ sdělila.
Vyhýbavá odpověď
Později dodala, že by mohla odpovědět jednoduše ano nebo ne, ale nebylo by to od ní upřímné. „Minule jsem brala v potaz všechny faktory a pak jsem se rozhodla, nyní bych to udělala stejně,“ vysvětlila Mayová.
Vyhýbavá odpověď se rázem stala další zbraní pro opozici, která dlouhodobě kritizuje nejistou ruku konzervativců při dojednávání podmínek brexitu. Náměstkyně předsedy Liberálních demokratů Jo Swinsonová serveru The Guardian sdělila, že „je zarážející, jak i premiérka není přesvědčena o přístupu vlády k vyjednávání brexitu“. Podobná kritika zazněla i z tábora labouristů.
V rozhovoru přišla řeč také na spory uvnitř konzervativní strany (více o nich zde). Mayová odmítla komentovat údajné podrývání její autority ze strany ministra zahraničí Borise Johnsona. Ten před nedávným sjezdem představil vlastní vizi brexitu, která se v mnohém rozcházela s plány konzervativců.
„Boris je ministrem zahraničí, osobně jsem ho jmenovala. Jako všichni ostatní členové kabinetu, i on souhlasil s našimi plány na brexit, které jsem představila ve Florencii,“ sdělila Mayová (více o jejím projevu ve Florencii zde). Zároveň však nevyvrátila zvěsti, že se v následujících týdnech chystá obměna ve vedení několika ministerstev. V politických kruzích se spekuluje, že obětí personálních změn má být i Johnson.
Jednání EU a Londýna drhnou
Vyjednávání Londýna s EU vstoupilo tento týden do pátého a posledního kola prvního debatního bloku. Diskuze však podle zákulisních informací neprobíhá ani zdaleka tak rychle, jak by si Brusel představoval. Británie chce co nejrychleji vyjednat s EU dohodu o budoucích vztazích, včetně asi dvouletého přechodného období. Unie nechce tyto rozhovory zahájit bez dohody o podmínkách rozluky. Ty by měly být jasné zřejmě do konce letošního roku.
Skotsko, brexit a referendumNadcházející odchod Británie z Evropské unie posílil argumenty ve prospěch nezávislosti Skotska, řekla skotská premiérka Nicola Sturgeonová na sjezdu své separatistické Skotské národní strany. Dodala, že zatím neví, kdy se případné skotské referendum o odtržení od Británie bude konat. Zopakovala ale, že se tak stane, až budou jasné podmínky takzvaného brexitu. Sturgeonová volila mírnější slova než místopředseda strany Angus Robertson, který ujišťoval, že plebiscit se uskuteční, a to do dalších voleb do skotského parlamentu v roce 2021. Dočkal se za to ovací vestoje. Skotská premiérka ale už dříve odložila rozhodnutí o vyhlášení nového referenda na konec rozhovorů o brexitu. Británie unii opustí na jaře 2019. "Britská vláda se utápí v chaosu a zemi strhává na cestu úpadku, potřeba (konat ve prospěch nezávislosti) nikdy nebyla větší," řekla dnes Sturgeonová s odkazem na spory v britské vládě. "Máme mandát pro to, abychom lidem tuto možnost poskytli," dodala. Skotové podle ní mají právo vybrat si vlastní budoucnost. Zdroj: ČTK |
Stále častěji se hovoří o variantě, že Británie by z EU odešla bez dojednaných dohod. Předseda Evropské rady Donald Tusk však takovou možnost odmítá. „Slyšíme z Londýna, že se Spojené království připravuje na možnost, že žádná dohoda nebude. Rád bych velmi jasně řekl, že EU s takovým scénářem nepracuje,“ řekl Tusk, jehož citovala agentura Reuters.
Unie podle něj s Británií vyjednává v dobré víře. „Stále doufáme, že takzvaného podstatného pokroku bude dosaženo do prosince,“ řekl Tusk. Pokud ale rozhovory budou pokračovat pomalým tempem, pak se podle něj budou Unie i Británie muset zamyslet, kam věci spějí.
Hlavní překážkou vyjednávání jsou práva občanů EU v Británii a finanční vyrovnání Londýna, které by mělo putovat do evropské kasy. Až pokud se vyjednávací týmy shodnou na těchto bodech, může se jednání posunout do další fáze, tedy k diskusi o budoucí podobě vzájemných vztahů Unie a Londýna. K tomu mělo původně dojít na summitu EU, který se odehraje příští týden.
O možnosti podobného vývoje má ale unijní vyjednavač Michel Barnier hluboké pochybnosti a šéf komise Jean-Claude Juncker se nechal nedávno dokonce slyšet, že by se musel stát „zázrak“, aby už říjnový summit tímto způsobem rozhodl.
Podívejte se na část rozhovoru s Mayovou:
