Ukrajina by měla dostat kompenzaci za Krym, řekl Zeman před Radou Evropy

  • 1090
Prezident Miloš Zeman v úterý před Parlamentním shromážděním Rady Evropy ve Štrasburku řekl, že protiruské sankce nefungují. Navrhl místo toho dialog mezi občany zemí. Dále nadnesl, že by rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou mohly vést ke kompenzaci za anexi Krymu. Podle premiéra Bohuslava Sobotky je takový projev v přímém rozporu se zahraniční politikou státu.

Ruskou anexi Krymu označil český prezident za „fait accompli“, tedy uzavřená záležitost, přičemž citoval bývalého německého prezidenta Joachima Gaucka, který podle něj prohlásil, že snaha Krym vrátit Ukrajině by vedla k evropské válce.

Přímý dialog mezi Ruskem a Ukrajinou by podle Zemanova soukromého názoru ale mohl vést ke kompenzaci ve prospěch Ukrajiny. Na schůzi Parlamentního shromáždění by měl vystoupit i ukrajinský prezident Petr Porošenko.

Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) jsou takové výroky ale v přímém rozporu se zahraniční politikou Česka. Oznámil to prostřednictvím svého twitterového účtu. „Česko hájí respektování mezinárodního práva. Sankce EU proti Rusku jsou svázané s plněním dohod z Minsku, bez naplnění těchto dohod je nelze rušit,“ sdělil Sobotka.

Zeman hovořil i o protiruských sankcích, které označil Zeman za neefektivní.  „Pokud chcete navýšit popularitu lídrů, přijďte se sankcemi. Prezident Putin má popularitu kolem 80 procent, část z toho je vyvolaná právě sankcemi,“ řekl Zeman.

10.října 2017 v 18:53, příspěvek archivován: 10.října 2017 v 19:12

Zemanův projev v Radě Evropy byl v příkrém rozporu s naší zahraniční politikou a prezident k němu neměl žádný mandát české vlády.

Podle Zemana by se Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PSRE) mělo snažit přispět k přátelství mezi národy Evropy, která sahá od Atlantiku po Ural. „Rada Evropy je tu proto, aby posilovala přátelství mezi evropskými národy,“ prohlásil prezident Zeman při svém projevu. Evropská kultura se podle něj nedá oddělit od kultury ruské, a proto by se Parlamentní shromáždění Rady Evropy nemělo snažit rozdělit politickou strukturu Evropy, která podle něj sahá od Atlantiku po Ural.

Cestou k míru na Blízkém Východě je podle Zemana odzbrojení teroristických organizací. „Jsem hluboký přítel Izraele. A proto si myslím, že mír na Blízkém Východě musí být založen v první řadě na bezpečnosti Izraele,“ uvedl Zeman ve Štrasburku.

Kvůli „islámskému terorismu“ podle Zemana roste i úroveň zločinnosti v mezinárodním měřítku. „V naprosté většině případů to prostě má islámský základ,“ poznamenal prezident. Cestou k řešení mezinárodní kriminality jsou podle něj větší investice do policie i armády.

„A také mít tu odvahu a investovat do, inu, našich vlastních zbraní,“ řekl Zeman. V této souvislosti dodal, že jej kromě bodyguardů hlídá jeho žena, která absolvovala všechny potřebné testy a pořídila si zbraň.

„Uvidíme se v roce 2035“

Český prezident ve vystoupení také uvedl, že v Česku se konají demonstrace na podporu migrantů i proti nim. „Ty proti jsou možná větší, což je paradoxní, protože na českém území a v Praze nejsou vůbec žádní migranti,“ řekl. Z českého úhlu pohledu tak je podle něj migrant něco jako „yetti nebo paní Columbová“. Hlavním důvodem pro takový postoj české společnosti je podle něj velké množství migrantů v sousedních zemích, jako jsou Rakousko a Německo.

Zemanův projev vytočil Ukrajince. Je to ničema a alkoholik, čílí se

Zeman na úvod svého projevu připomněl, že na stejném místě hovořil už před osmnácti lety jako český premiér. „Pořád si pamatuji skvělou řeč, pochopitelně tu svou, a skvělou diskuzi po mém vystoupení. Další můj projev zde proběhne až v roce 2035 a rád bych vás už teď pozval,“ vtipkoval Zeman.

Před vystoupením se Miloš Zeman krátce setkal s úřadujícím předsedou PSRE Rogerem Galem a také s generálním tajemníkem Rady Evropy Thornbjornem Jaglandem.

Už s ním ještě za přítomnosti novinářů začal probírat situaci, kdy Rusko pozastavilo letošní platbu většiny svého příspěvku ve výši okolo 22 milionů eur (asi 594 milionů Kč) organizaci.

Moskva žádá „adekvátní řešení“ při obnovení pravomocí svých zástupců v radě, kteří byli rozhodnutím PSRE v reakci na ruskou anexi Krymu zbaveni hlasovacího práva a podílu na činnosti některých orgánů RE.

Parlamentní shromáždění není institucí Evropské unie, přestože jsou všechny státy EU členy RE. Sdružuje 47 evropských zemí, včetně Turecka a Ruska. Má 636 členů, volených nebo jmenovaných parlamenty členských států v poměru k počtu obyvatel.

Zeman poškodil Česko, tvrdí Kalousek

Zemanův projev vzbudil mezi českými politiky negativní reakce. Ministerstvo zahraničí ve stanovisku připomnělo, že platnost protiruských sankcí byla rozhodnutím summitu EU přímo navázána na úplné naplnění minských dohod. „Přehodnocení sankcí před tím, než pominou důvody proti jejich uvalení, by znamenalo zpochybnění důvěryhodnosti politiky EU. Při rozhodování o dalším osudu sankcí je třeba mít na zřeteli potřebu zachovat jednotu EU,“ sdělilo ministerstvo.

Zemanova slova označil předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek za nehorázná a v rozporu s českou zahraniční politikou. „Českou republiku v civilizovaném světě poškozuje,“ řekl Kalousek.

Podle místopředsedy TOP 09 Marka Ženíška prezident nemá žádný mandát k tomu říkat své osobní názory na mezinárodním fóru, vydávat je tím za postoj republiky a ještě radit Ukrajině. „Jeho chování jen potvrzuje, že je pátou kolonou Ruska,“ míní Ženíšek.

Místopředseda ODS Martin Kupka zdůraznil, že na porušení mezinárodních smluv a na agresi nelze říci, že jde o hotovou věc. „Taková relativizace a mávnutí rukou vždycky v historii připravily půdu pro ještě větší zvůli. Je to další faul pana prezidenta,“ napsal Kupka.

Zemanovým slovům se na sociálních sítích podivil i místopředseda vládní KDU-ČSL Marian Jurečka. „Kompenzace za Krym? Jak toto může prezident našeho státu s naší historii vůbec říci! Mezinárodně uznané hranice jsou nedotknutelné!“ napsal.

Předseda opoziční KSČM Vojtěch Filip se vyslovil pro novou minskou schůzku a stanovení postupu k normalizaci vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou. „Čím dříve k tomu dojde, tím lépe, aby se zmenšil chaos v Evropě,“ napsal Filip.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video