Rukopisná horečka ve Dvoře Králové, muzeum zažilo kvůli podvrhu invazi

  • 16
Stovky lidí z celé republiky si o víkendu přišly prohlédnout originál Rukopisu královédvorského. Největší podvrh českých dějin se do města na Labi vrátil po padesáti letech.

Takový nával městské muzeum ve Dvoře Králové už dlouho nepamatuje. Dvoudenní výstavu originálu Rukopisu královédvorského si ve Špýcharu nenechaly ujít stovky návštěvníků.

Slavný literární podvrh, který před 200 lety údajně našel jazykovědec Václav Hanka ve věži dvorského kostela, se do města na Labi vrátil po 50 letech. Ostře střežený rukopis byl celé dva dny uzavřený v klimatizované vitríně napojené čidly na policii, v pondělí se dokument vrací do pražského depozitáře.

Naprostá většina návštěvníků viděla originál rukopisného falza poprvé v životě. Vzácný text se vystavuje naprosto výjimečně, vždyť ve Dvoře Králové nad Labem byl k vidění naposledy v 60. letech. „Překvapilo mě, jak je rukopis šíleně malý. Nechápu, jak autoři tehdy mohli na tak malý pergamen psát. Je obdivuhodné, že to dokázali takhle krásně udělat,“ řekl Petr Vágner.

Výstava začala v sobotu v osm hodin ráno. V kanceláři muzea drnčely několik dní před zahájením dvoudenní výstavy telefony. „Volali nám lidé z Prahy i Moravy, jestli originál rukopisu opravdu ve Dvoře Králové bude,“ poznamenala zastupující ředitelka městského muzea Dana Humlová. 

Za sobotu si dokument přišlo prohlédnout 500 zájemců a velký zájem pokračoval i v neděli. Jen dopoledne si vstupenku koupilo přes 300 lidí. „Takovýto fofr tady už hodně dlouho nepamatujeme,“ potvrdila Humlová.

Vysoká koncentrace učitelů češtiny

Někteří zájemci se nad skleněnou vitrínou skláněli dlouhé minuty a snažili se titěrný text psaný starou češtinou na telecí kůži rozluštit. Městské muzeum se o víkendu stalo místem s pravděpodobně největší koncentrací učitelů češtiny u nás. „Přijela jsme načerpat materiál pro studenty a nejnovější poznatky o rukopisech. Něco jiného je, když tuto látku učíte z učebnic, a něco jiného je vidět rukopis na vlastní oči,“ uvedla učitelka Lenka Fléglová.

Z profesních důvodů přijel také Ladislav Čejcha z královéhradeckého gymnázia. „Každý rok beru studenty do Hořiněvsi do rodného domu Václava Hanky na exkurzi. Pořád to pro mě je atraktivní, 200 let stará záhada. Pokud to jsou falza, je to hezká literatura novoromantismu. Osobě se přikláním k názoru, že rukopis je padělek. Chceme-li se dozvědět více, je potřeba text vědecky dál zkoumat,“ uvedl.

Mezi návštěvníky se objevil i početný zástup zastánců pravosti rukopisu, o kterou se v 19. století vedly vleklé spory. Společně s Rukopisem zelenohorským objeveným v roce 1818 výrazně ovlivnily atmosféru národního obrození i českou kulturu. Inspirovaly celou řadu umělců napříč žánry. 

„Jsem příznivec pravosti rukopisu a mám k němu obrovský respekt. Dnes už je jedno, jestli je text pravý, nebo je to falzum. Diskuse o pravosti se v současnosti odehrává v akademických kruzích. V době národního obrození se ale kolem toho strhla vášnivá debata s celospolečenským dosahem,“ poznamenal Lubomír Čech z Kolína.

Výstavu provázela mimořádná bezpečnostní opatření. Rukopis dopravili pracovníci knihovny Národního muzea do Dvora Králové v pátek odpoledne. Dvě stě let starý text přivezli v zamknuté vlhkuvzdorné dřevěné bedně. Sedm pergamenových dvojlistů uložených mezi dvě skla opatrně v rukavicích přendali do klimatizované vitríny, kterou si muzeum pro tuto ojedinělou výstavu vypůjčilo od specializované firmy.

Stálá teplota i vlhkost

V proskleném boxu byla stálá teplota kolem 20 stupňů Celsia a padesátiprocentní vlhkost. Pracovníci muzea museli odklonit veškerá světla, vitrína tak byla celé dva dny v přítmí. Přímé světlo by totiž cenné texty, které podle zastánců pravosti rukopisů pocházejí ze 13. století, nevratně poškodilo.

Muzejníci po celou výstavu nespustili skleněnou skříňku z očí. „Dostat rukopis do Dvora Králové byla dvouletá práce, museli jsme splnit spoustu různých podmínek. Národní muzeum ho nechce příliš půjčovat,“ uvedla Humlová.

V pondělí dopoledne si pražští knihovníci rukopis odvezou zpět do hlavního města. Veřejnost jej opět uvidí nejspíš až za několik let. „Byla to mimořádná událost, která se nebude jen tak opakovat. Myslím si, že zase za 50 let by mohl být rukopis ve Dvoře Králové opět k vidění. Žádná jiná příležitost, při které by zde mohl být vystaven, mě nenapadá,“ dodala Humlová. 

V roce 2067 uplyne 250 let od objevu rukopisu. Po odvozu se do prosklené vitríny vrátí faksimile rukopisu, která zde zůstane až do konce výstavy pořádané městským muzeem u příležitosti 200 let od nalezení dokumentu. Potrvá do 12. listopadu.

Rukopis Královédvorský obsahuje na 14 stránkách žlutavě šedé barvy hrdinské zpěvy, epické básně a lyrické písně údajně ze 13. století, odkazoval na slavnou českou minulost. Od jeho nalezení se vedly spory o pravost dokumentu. V 80. letech 19. století vystoupila proti rukopisům skupina mladých profesorů v čele s T. G. Masarykem. Podvrženost textů se nakonec podařilo prokázat. Odborníci považují za autory jazykovědce Václava Hanku a básníka Josefa Lindu.