Dílo, o jehož pravost se desetiletí přeli nejvýznamnější čeští vědci, umělci a filozofové nalezl před dvě stě lety panský úředník při úklidu zámku Zelená Hora. Rukopis je nyní vystavený v muzeu v Blovicích, v sakristii kaple svatého Ondřeje.
Příležitost spatřit vzácné dílo se nemusí hodně dlouho opakovat. „Bývá vystavován málokdy. Letos ho lidé mohli vidět v Praze. Pokud knihovnu opustí, vždycky jeho přemístění provázejí přísné bezpečnostní a klimatické podmínky,“ uvedla Jana Tvrzníková z Národního muzea, v jehož knihovně se dokument běžně nachází.
Rukopis zelenohorský |
To, že vystavení dvou poměrně drobných, na první pohled nenápadných listů, provázejí přísná opatření se ukázalo i dnes v Blovicích. Dlouho před příjezdem automobilu, který unikát převážel, pracovníci připravovali speciální vitrínu, která dorazila už dříve.
„Budou zde omezené světelné podmínky, může tu být totiž být maximálně 50 luxů. Jediné osvětlení se proto nachází ve vitríně, kolem bude tma,“ prozrazuje Monika Bechná z Muzea jižního Plzeňska.
Návštěvníci se shromáždí v kapli, odkud budou postupně do menších prostor sakristie pouštěni. Platí také přísný zákaz fotografování.
Kromě rukopisu je pro návštěvníky připravena výstava
Zájemci si budou moci prohlédnout také doprovodnou výstavu Dvě století rukopisů. Kromě zelenohorského se zde objeví informace i o tom královédvorském. „Povědomí o Rukopisech se v českém prostředí většinou soustřeďuje pouze na spor o jejich pravost. Autoři výstavy si však vzali za cíl představit je odlišným způsobem,“ říká kurátor výstavy Michal Červenka.
Po oba víkendové dny se od 10, 12, 14 a 16 hodin uskuteční komentované kostýmované prohlídky expozice. „Rukopisy zaslal anonym v roce 1818 hraběti Kolowratovi, představiteli vlasteneckého muzea. Později se ukázalo, že nalezeny byly už o rok dříve,“ říká Jana Tvrzníková.
Jsou rukopisy pravé, nebo je to podvrh?
Mělo jít o nejstarší dochované památky českého písemnictví. Dokument nalezený na Zelené Hoře, pocházející údajně z 9. století, obsahoval fragment básně Libušin soud. Ta pojednává o sporu mezi bratry Chrudošem a Šťáhlavem o majetek. Bájná kněžna o něm měla rozhodnout. Nedlouho od objevení rukopisů, se objevily spekulace, že jde o podvrhy.
Za autory byli považováni spisovatelé Václav Hanka a Josef Linda. Tento názor zastává většina vědců i v současnosti. Ovšem, zda je to tak doopravdy se neví.
„Co se týče humanitních věd, ty se většinou shodují, že rukopisy nejsou pravé. Ale třeba ohledně chemie, jednotlivé rozbory se různí,“ podotýká Jana Tvrzníková.
Například členové Společnosti rukopisné zastávají názor, že nikdy nebylo dostatečně prokázáno, že se jedná o falzum.
